Trhy se po katastrofálním minulém týdnu, nejhorším od roku 2008, „otřepaly“. Koronavirová panika polevuje. Ale jen díky sázce burz, že do hry vstoupí světově významné centrální banky a začnou poskytovat extra likviditu čili tisknout dodatečné miliardy dolarů, eur či jenů.
Nadějí trhy naplňuje zejména mimořádné prohlášení americké centrální banky, učiněné 90 minut před koncem těžce výprodejového pátečního obchodování v USA. Šéf Fedu Jerome Powell v něm uvedl, že centrální banka bude náležitě reagovat tak, aby ekonomiku podpořila. Od té doby stouply sázky na to, že Fed zasáhne mimořádně, ještě před svým řádným zasedáním 17. a 18. března. Mimořádně Fed naposledy zasedal v roce 2008, po pádu investiční banky Lehman Brothers, kterým odstartovala kritická fáze světové finanční krize.
V roce 2008 se také uskutečnil zatím poslední koordinovaný zásah světově významných centrálních bank. I na ten nyní část trhů sází. Koordinovaný zásah by trhům poskytl větší vzpruhu než jednostranná, časově nekoordinovaná měnověpolitická stimulace v režii jednotlivých centrálních bank. Koordinace rovněž brání tomu, aby některé celky stimulovaly své ekonomiky na úkor jiných.
Příkladem může být intervence České národní banky z let 2013 až 2017, kdy Česko vlastně stimulovalo svoji ekonomiku zejména na úkor eurozóny jakožto svého druhu „černý pasažér“, jak dnes připouští dokonce i část bankovní rady ČNB. Intervenční oslabení koruny pomohlo českým exportérům a učinilo jejich zboží na trhu eurozóny konkurenceschopnějším, což tuzemským exportérům přineslo 700 miliard korun, které by nikdy neinkasovali, pokud by Česko platilo eurem.
Dnes trhy v jejich víře v rychlý záchranný zásah ze strany světově významných centrálních bank podporují činy japonské centrální banky. Ta poprvé od roku 2016 spustila operaci „gensaki“, v jejímž rámci odkoupí dluhopisy japonské vlády za 500 miliard jenů, čímž právě trhům dodá dodatečnou likviditu. „Gensaki“ probíhá vedle již běžících podpůrných opatření japonské centrální banky, kterými jsou odkup dluhopisů tamní vlády za 80 bilionů jenů ročně a roční investice šesti bilionů jenů do burzovně obchodovaných fondů.
Nebýt záchranných kroků a příslibů světově významných centrálních bank, trhy by se dnes velmi pravděpodobně dále dramaticky propadaly. Takto ale panika polevuje. Alespoň tedy pro tento okamžik. Pokud však centrální banky, zejména Fed, nenaplní očekávání trhu, hrozí opět kolapsový stav burz. Situace v Číně je totiž ještě horší, než se myslelo.
Celková ekonomická aktivita v Číně se v únoru propadla nejvíce v historii měření, jak plyne z dat, která čínští statistici zveřejnili v sobotu. Dokonce ani během vrcholné fáze světové finanční krize před 11 lety nebyl propad tak citelný. Důvodem je to, že podstatná část čínských továren a závodů byla kvůli obavě z šíření koronavirové nákazy zavřená nebo nejela na plný provoz. Lze odhadovat, že během února čínské fabriky byly v provozu průměrně jen zhruba z 50 procent své celkové kapacity.
Ukazatel podmínek v čínském zpracovatelském průmyslu, příslušný index nákupních manažerů, se v únoru propadl na 35,7 bodu, když ještě v lednu vykázal úroveň 50 bodů. Analytici ve střední hodnotě svých odhadů sice pokles očekávali, ale ne až tak citelný. Na nejnižší úroveň v historii měření, 29,6 bodu, se propadl též ukazatel aktivity a podmínek v čínské produkční sféře mimo zpracovatelský průmysl (tj. ve stavebnictví, službách apod.).
