Svět je zatím tolik nezná. Obrací-li se publicita na nějaké královské děti, jsou to zejména George, Charlotte a Louis, kteří se narodili britskému princi Williamovi a jeho manželce, vévodkyni Catherine.
To je ale trochu
škoda a je to krátkozraké.
Současné evropské trůny jsou totiž obklopeny dětmi. A nejen to. Stojí okolo nich velké množství dívek či mladých žen, které jsou nejbližšími následnicemi trůnu, příštími královnami své země, vládnoucími panovnicemi, jejichž budoucí partneři se budou jednou honosit maximálně titulem princ manžel. Nikoli král. Královnami budou ony.
Čím to, že nyní Evropu čeká tolik královen? V řadě evropských monarchií byla totiž teprve v průběhu 90. let ústavně zakotvena takzvaná rovná primogenitura, která se vztahuje na děti narozené až po datu jejího uzákonění.
Ještě donedávna musely v následnictví na trůn ustoupit starší sestry mladším bratrům. To se v posledních desetiletích změnilo. A na evropských trůnech to bude brzy znát.
Pojďme se tedy podívat na několik příštích mladých evropských královen. Žena bude v blízké budoucnosti stát například v čele Španělska, Belgie, Norska, Švédska i Nizozemska. Znáte mladé evropské korunní princezny? Ne? Tady jsou:
Leonor Španělská, kněžna z Asturie
Leonor Španělská se svým otcem, králem Filipem
Korunní princezně Španělska bude letos v říjnu 15 let. Prvorozená dcera krále Filipa VI. a jeho manželky, královny Letizie, se i v takto mladém věku na svou příští roli pečlivě připravuje, promluvila už i ve španělském parlamentu a předvedla se mimochodem jako výtečný řečník. Je pravou dcerou svého otce, který se v ní vidí, a dobrý vliv na ni má její matka, někdejší špičková novinářka CNN.
Rodina španělského krále drží pospolu a snaží se žít co možná nejcivilnější život. Leonor má sestru, infantku Sofii, mladší jen o rok o půl. Jejich společné fotografie jsou často matoucí – nejenže jsou si obě světlovlasé princezny fyzicky velmi podobné, mladší Sofie je navíc vyšší než starší Leonor, a proto bývají často zaměňovány.
Elizabeth Belgická, vévodkyně brabantská
Elizabeth Belgická, vévodkyně Brabantská
Nyní osmnáctiletá dcera belgického krále Philippa a jeho ženy, královny Mathilde, je první ženou, která se narodila pro belgický trůn. Od roku 1991 má totiž Belgie změněná pravidla nástupnictví, podle nového belgického nástupnického práva má od té doby nárok na trůn prvorozené dítě královského páru bez ohledu na pohlaví.
Kdyby k této změně nedošlo, měli by před Elizabeth, celým jménem Elizabeth Therese Marií Helenou, přednost její mladší bratři, Gabriel a Emmanuel. Nejmladším dítětem belgického královského páru je Eleonore, nyní dvanáctiletá. Elizabeth Belgická se honosí titulem vévodkyně brabantské od 21. června 2013, kdy se její otec stal králem. Jde o dědičný titul prvního v následnictví na belgický trůn, obdobu britského titulu prince z Walesu.
Ingrid Alexandra Norská
Ingrid Alexandra Norská
Její královská Výsost princezna Ingrid Alexandra Norská se narodila v roce 2004 v Oslu jako prvorozené dítě norského korunního páru, prince Haakona a jeho choti Mette-Marit. Jejich příběh vzbudil ve své době ohromnou pozornost, život Mette-Marit totiž připomíná pohádku o Popelce. Princ Haakon se s Mette-Marit seznámil, když se živila jako servírka, neměla na nájem a byla svobodnou matkou malého syna Mariuse, jehož otec se živil jako drogový dealer.
Přes to všechno si Haakon krásnou Mette-Marit u dvora prosadil a jejich dcera, nyní šestnáctiletá princezna Ingrid, je první ženou v historii, která se narodila jako příští norská královna. Od roku 1990 byla v otázce následnictví v Norsku ústavně zakotvena rovná primogenitura, kdy má prvorozené dítě v následnictví na trůn přednost nehledě na pohlaví.
Pravidlo však nefunguje zpětně. Princ Haakon se tedy stane králem, i když se narodil svým královským rodičům později než jeho starší sestra, princezna Martha Louise. Princezna Ingrid má navíc vzdálený nárok i na britský trůn, skrz svého otce je přímým potomkem britského krále Eduarda VII. Vedle nevlastního bratra Mariuse, jehož měla její matka za svobodna, má Ingrid ještě mladšího vlastního sourozence, prince Sverra Magnuse.
Catharina-Amalia Nizozemská, princezna oranžská
Catharina-Amalia Nizozemská, princezna oranžská
Šestnáctiletá nizozemská princezna je nejstarším dítětem krále Viléma-Alexandra a jeho ženy, populární nizozemské královny Máximy. Dědičný titul princezny oranžské získala, když její otec nastoupil 30. dubna 2013 na trůn po abdikaci své matky, královny Beatrix.
Oproti jiným zemím je v Nizozemsku dlouholetá tradice žen královen: vedle princezniny babičky Beatrix Nizozemsko s láskou vzpomíná i na královnu Julianu (tato matka Beatrix vládla v letech 1948–1980 a zemřela až v roce 2004, ve věku 94 let) a její matku, slavnou královnu Vilemínu (1880–1962), pamětnici britské královny Viktorie.
Vilemína rovněž abdikovala až ve vysokém věku ve prospěch svojí dcery. Ženský element je v nizozemské královské rodině mimořádně silný. Catharina-Amalia má dvě mladší sestry, princezny Alexiu (nar. 2005) a Ariane (nar. 2007). Korunní princeznu doma oslovují jejím druhým jménem, tedy Amalie.
Viktoria Švédská, Estelle Švédská
Švédský král Carl XVI. Gustaf, korunní princezna Viktorie Švédská a princezna Estelle
A hned dvě příští královny čeká v budoucnu švédský trůn. Nejbližší švédskou královnou je samozřejmě korunní princezna Viktorie Švédská, dcera současného krále, Carla XVI. Gustafa. Ovšem i té se jako prvorozené dítě narodila v roce 2012 dcera, princezna Estelle Silvia Ewa Mary, až pak následoval syn, nyní čtyřletý princ Oskar.
Nejprve nastoupí na trůn jako královna Viktoria, následovat bude její dcera Estelle. Otcem dětí princezny Viktorie je její někdejší trenér a její současný manžel Daniel Westling, nyní známý jako princ Daniel Švédský.
Pohádkových příběhů o velkých láskách je švédská královská rodina plná. Současnou švédskou panovnickou dynastii Bernadotte ostatně založil v roce 1818 Jean-Baptiste Bernadotte, někdejší oblíbený generál císaře Napoleona, a dokonce jeho ministr války.
Princezna Estelle a její bratr, princ Oskar
Později však patřil k Napoleonovým největším oponentům, v čemž tkví jeden z největších paradoxů francouzských porevolučních dějin. Napoleon a Bernadotte byli spřízněni. Bernadottova manželka Désirée Clary, dcera obchodníka s hedvábím z Marseille, byla s Napoleonem kdysi v letech 1794–1796 zasnoubena a její sestra Julie se vdala za Napoleonova oblíbeného bratra Josefa.
Bernadotte, tento jakobínský revolucionář, který na hrudi prokazatelně nesl tetování „Smrt králům“, se ironií osudu sám stal později švédským králem a jeho žena Desirée královnou: jako svého oblíbence a schopného moderního politika Bernadotta svým dědicem učinil Karel XIII., jehož syn a jediný následník Karel Adolf předčasně zemřel.
Jean-Baptiste Bernadotte, zakladatel nové švédské panovnické dynastie, pak po celý život nenapodobitelně kombinoval politickou fantazii se státnickým rozumem a krátce před svou smrtí pronesl památný výrok: „Nikdo neudělal takovou politickou kariéru jako já.“ Příští švédská královna a její dcera jsou jeho přímými potomky. Ostatně korunní princezna Viktorie se celým jménem nazývá Viktorie Ingrid Alice Desirée.
