Zapomeňte na chvíli na kopání do míče: to, co se právě děje v Kataru, je mnohem víc než světový šampionát ve fotbale. Jde totiž o jednu z nejdražších akcí dějin lidstva.
Už v roce 2017 katarský ministr financí prohlásil, že země utratí každý týden půl miliardy dolarů na infrastrukturní projekty. Na cesty, hotely, stadiony, na úpravy letiště. Vše s jasným cílem – aby byl malý blízkovýchodní národ připraven na pořádání té největší sportovní akce.
Výsledkem je, že země o velikosti Středočeského kraje od neděle hostí suverénně nejdražší fotbalové mistrovství světa v dějinách. Mistrovství, na kterém domácí reprezentace téměř jistě nic velkého nepředvede. Už v úvodním duelu proti Ekvádoru totiž byla mizerná a za prohru 0:2 ještě může být ráda.
S nevelkými výkony se ovšem pojí velké peníze. Obrovské peníze. Vždyť očekávaná cena šampionátu je odhadována na 220 miliard dolarů, tedy přes pět bilionů korun. To je patnáctkrát více, než utratilo Rusko za předchozí turnaj v roce 2018, a více než dvakrát více než roční rozpočet České republiky.
Ještě častěji se však v souvislosti se šampionátem mluví o tom, že při výstavbě velkolepých arén měly zahynout stovky, možná až tisíce zahraničních dělníků, pracujících často za minimální mzdu. I proto je stále nejisté, zda se mistrovství vyplatí jak organizátorům, tak pořadateli, jímž je Mezinárodní fotbalová asociace FIFA.
Její bývalý prezident Sepp Blatter dokonce udělení pořadatelství Kataru minulý týden označil za „špatnou volbu“.„Země je příliš malá. Fotbal a mistrovství světa jsou na ni příliš velké,“ uvedl Blatter.
Ani všechny kontroverze ale neumenšují ohromující sumy peněz: investovaných, získaných od sponzorů či prosázených. Zde jsou klíčová čísla ohledně devětadvacet dní trvajícího fotbalového svátku, pro snazší orientaci v přepočtu na koruny.
Sto tisíc: tolik vyhrajete, pokud se rozhodnete přes veškerou logiku vsadit stovku na to, že šampionát nakonec ovládne domácí Katar – Tipsport má na hostitele jasně nejvyšší kurz, 1:1000. Naopak největším favoritem je Brazílie (1:4,4), následují Argentina (1:7) a Francie (1:8).
Miliarda: Prémie pro vítězný tým. Kolik z ní dostanou hráči, to už FIFA nechává na samotných týmech.
1,4 miliardy: hodnota kontraktu, který Nike uzavřelo s Francouzským fotbalovým svazem. Nike má smlouvy s celkem 13 ze 32 zúčastněných týmů, což z firmy v tomto ohledu dělá jedničku. Sedm zemí vsadilo na Adidas, šest na Pumu a po jedné se objevují značky New Balance, Hummel, Kappa, Majid, Marathon a One All Sports.
3 miliardy: suma, kterou ročně vydělá Francouz Kylian Mbappé, nejlépe placený fotbalista ze všech hvězd, které se na mistrovství představí. Podle odhadů Forbesu z toho více než 2,5 miliardy tvoří jeho plat od klubu Paris Saint-Germain, zbytek získá od sponzorů a další, v jeho pojetí ale relativně malou částku, ještě může přidat v závislosti na tom, jak Francie dopadne na turnaji.
5 miliard: tolik dostanou kluby po celém světě za to, že uvolňují své hráče národním týmům pro šampionát. Přibližně to vychází na 250 tisíc korun na hráče a den. Hodnotu fondu, který klubům kompenzuje neúčast jejich hvězd, dokázala FIFA od šampionátu v Brazílii v roce 2014 ztrojnásobit.
6,6 miliardy: tolik podle odhadů inkasuje někdejší anglická superstar David Beckham za to, že se stal ambasadorem mistrovství v Kataru. Částku by měl dostávat v průběhu deseti let.
10,5 miliardy: celkové prize money pro mistrovství světa, oproti roku 2018 vzrostly o deset procent. Jen pro ilustraci, poslední ženský světový šampionát z roku 2019 rozdělil účastnicím přibližně 710 milionů korun.
40 miliard: celkové náklady FIFA, v nichž tvoří největší položky právě prize money, dále peníze jsou vynaložené na logistiku a ubytování a na zajištění televizních přenosů.
43 miliard: peníze, které podle American Gaming Association prosázejí na šampionát jen obyvatelé USA. Podle odhadů se do sázek na mistrovství zapojí 20 milionů Američanů. Pro srovnání, v Česku bookmakeři očekávají prosázených 2,5 miliardy korun.
178 miliard: čerstvý odhad příjmů FIFA souvisejících s celým čtyřletým cyklem mezi světovými šampionáty. Nejvýznamnější složku tvoří televizní a marketingová práva, následuje prodej vstupenek či VIP služeb. Zásadní vliv na to mají sponzoři právě z Kataru: Qatar Energy, banka QNB či tamní telekomunikační jednička Ooredoo.
155–240 miliard: odhad toho, kolik Katar utratil za sedm stadionů pro mistrovství světa. Část z nich bude po šampionátu rozebrána a poslána do chudších zemí, z části mají vzniknout školy, obchody, kavárny, sportovní centra i nemocnice. Stadium 974, který byl postaven jen z použitých námořních kontejnerů, pak zmizí z povrchu úplně.
338 miliard: tolik podle odhadů listu Moscow Times v dnešním kurzu utratilo za předchozí mistrovství světa 2018 pořadatelské Rusko. Zdaleka nejvyšší položku tvořily náklady na infrastrukturu (přes 40 procent), drahé byly rovněž stadiony a ubytování pro zúčastněné.
5 bilionů: neboli 5 000 000 000 000 korun. Suma, kterou Katařané celkově vytáhli z peněženek.
