Francouzská i česká vláda loni v létě ohlásily, že získají pod svá křídla klíčové výrobní zdroje elektřiny. A zatímco ve Francii mají už téměř hotovo, v Česku zatím nevíme ani to, co přesně chce vláda s ČEZ udělat, natož jak by případné „znárodnění“ mělo vypadat.

Francouzské ministerstvo financí v pátek uvedlo, že země už vlastní 92,71 procenta akcií EDF, největší společnosti zabývající se ve Francii výrobou a distribucí elektřiny. To dává vládě Emmanuela Macrona právo k tomu zahájit takzvaný squeeze out, česky řečeno vytěsnění minoritních akcionářů.

Nebo také povinný odkup akcií, který více odráží, o co nyní půjde. Vláda stanoví cenu za akcii, kterou zbylí akcionáři budou muset akceptovat. Nebo se obrátit na soud.

EDF byla částečně zprivatizována v roce 2005, kdy byla část jejího základního kapitálu uvedena na burzu za 33 eur za akcii. Vláda loni nabídka menšinovým akcionářům dvanáct eur za akcii, což bylo o 53 procent více, než činila v té době cena akcií na burze.

Na druhou stranu ale společnost ohodnotila stejně, jako byla cena akcií EDF ještě předtím, než francouzská vláda předloni v listopadu ohlásila zastropování cen energií.

Tím se hodnota EDF na burze propadla, jak ukazuje následující graf. A právě hrozící žaloby ze strany akcionářů přiměly vládu k odkupu menšinového podílu, který vládě navíc zajistí plnou kontrolu nad cenotvorbou energií v zemi.

Vývoj ceny akcií Edf v posledních pěti letech | Zdroj: Google Finance

Někteří minoritní akcionáři si ale stěžovali, že společnost byla ve znaleckém posudku podhodnocena a cenu za převzetí ve výši dvanáct eur za akcii považují za nedostatečnou. Odvolali se k soudu, což celý proces stoprocentního ovládnutí, které mělo být dle původních představ hotovo do konce roku, zpomaluje. Teď je jasné, že se bude muset počkat až na všechna rozhodnutí soudu, která dříve než v květnu nepřijdou.

„Požádali jsme, aby k vytěsnění nedošlo před rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé, které bude vyneseno nejpozději 2. května,“ citoval v pondělí francouzský deník Le Monde předsedkyni Sdružení pro obranu menšinových spotřebitelů Colette Neuville.

Česko by mělo situaci ve Francii sledovat z mnoha důvodů. Jednak zrovna probíhá tendr o dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, do kterého se EDF přihlásila, a hlavně česká vláda také plánuje transformaci ČEZ, a to i vlastnickou. Premiér Petr Fiala oznámil záměr dostat klíčové výrobní zdroje elektřiny v reakci na prudké zvýšení cen loni v létě. 

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

A v minulém týdnu svůj záměr potvrdil. „Platí náš úmysl v rámci posilování energetické bezpečnosti získat větší kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou,“ řekl pro ČTK.

Jenže zatímco ve Francii mají už téměř hotovo, v Česku se stále neví, kdy a jakým způsobem bude „větší kontrola nad energetickou strukturou“ provedena. Jasné je jen to, že pozornost bude soustředěna hlavně na ČEZ jakožto na největšího výrobce elektřiny a provozovatele klíčových jaderných zdrojů.

O způsobu provedení transformace ČEZ pravidelně jednají premiér Petr Fiala se šéfem ČEZ Danielem Benešem. Ve hře může být buď rozdělení na výrobní a obchodní část ČEZ a ovládnutí výrobní části, nebo odkoupení podílu od minoritních akcionářů.

Pro ně jsou ale schůzky premiéra s hlavou veřejně obchodované společnosti trnem v oku, stejně jako kroky, které v posledním půlroce vedly k propadu akcií ČEZ o zhruba čtvrtinu na pondělních 818 korun za kus. A to zejména kvůli windfall tax dani a stropu nadměrných příjmů z výroby elektřiny. 

Vývoj akcií ČEZ v poslední půlroce na pražské burze | Zdroj BCPP

„Francie má již 92,71procentní podíl v EdF, v létě 2022 to bylo 83,9 procenta. Za šest měsíců tak Francie nakoupila na trhu devět procent akcií. Prostě dali na trh nabídku. Za mne pro Česko těžko zpochybnitelný precedens. Jsou v Evropské unii, stejný trh s elektřinou, stejné strategické zájmy v jaderné energetice. Drží se pravidel,“ říká k tomu energetický konzultant, spolupracovník J&T a jeden z nejhlasitějších minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobr.  

Premiér Petr Fiala opakovaně slibuje, že by detaily transformace ČEZ měly být na stole do poloviny roku. Od nich se zřejmě bude odvíjet i nová státní energetická koncepce, kterou právě zpracovává resort ministra průmyslu Jozefa Síkely.

Zatím ale jen roste nervozita akcionářů, kteří se začínají spojovat v boji proti posledním krokům státu. Je proto pravděpodobné, že proces ovládnutí kritické infrastruktury státem bude i v Česku doprovázen mnoha soudními spory či arbitrážemi.