Zapomeňte na peněženky plné bankovek, mincí a platebních karet. Dnešní mladí mají jiné představy o moderním placení. Jak jsou na tom vůbec s finanční gramotností a jakou roli v tom hrají Instagram, TikTok a YouTube? Jak bude vypadat budoucnost financí?
O tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa. Hosty byli Maria Šimůnková z organizace Nekrachni a Tomáš Kapoun z Moneta Money Bank. Na pomoc si vzali data z průzkumu společnosti Visa, Nekrachni a Moneta Money Bank.
Telefon jako nová peněženka
Maria Šimůnková, jejíž platforma Nekrachni se věnuje rozvoji finanční gramotnosti mezi mladými, sama patří ke generaci Z. Může proto hovořit i z vlastní zkušenosti. „Já nejraději platím jenom telefonem. Jsem ráda, že můžu nosit jenom ten telefon, případně hodinky, a vystačím si kdekoli,“ popisuje. Shrnuje tak přístup generace, pro niž už je digitalizace financí samozřejmost.
Zatímco starší generace často nadále lpí na fyzických kartách a hotovosti, mladí lidé přijali mobilní platby a digitální bankovnictví jako standard. Tomáš Kapoun z Moneta Money Bank to vidí z obou stran. „Mám to podobně jako Maria, jen platím víc hodinkami než mobilem. Ale pořád mám zakódované, že potřebuji mít nějakou fyzickou hotovost u sebe,“ všímá si.
Pokud by si někdo myslel, že investování je výsadou třicátníků a čtyřicátníků, pletl by se. Mladí lidé dnes začínají investovat dříve než kdykoli předtím. Ukazuje to jak průzkum Visa, Nekrachni a Monety, tak zkušenosti hostů. „Začal jsem s investováním v osmnácti. Hned, jak to bylo možné. Ale zpětně vidím, že to nebyla úplně nejchytřejší investice,“ vzpomíná Kapoun na své první krůčky na kapitálovém trhu.
Ochota experimentovat s malými částkami a zkoušet nové alternativy dělá podle hostů z generace Z unikátní investorskou skupinu. „Začít s malým obnosem je super, stejně tak když se člověk spálí dostatečně brzo,“ komentuje to Šimůnková. Chyby, které člověk udělá v osmnácti, mají přece jen menší dopad než ty, kterých se člověk dopustí ve čtyřiceti, kdy jsou leckdy ve hře celoživotní úspory.
Pro rady na TikTok a Instagram
Zde však příběh nabývá dramatického spádu. Průzkum totiž odhalil znepokojivý trend. „Téměř čtvrtina mladých investorů do dvaceti let získává informace ze sociálních sítí,“ upozorňuje Šimůnková. Instagram, TikTok a YouTube se staly novodobými investičními školami, kde se míchají cenné rady s nebezpečnými iluzemi.
„My tomu interně říkáme ‚rychlý prachy‘. Mladí často napodobují finfluencery s luxusními auty, což je nesmysl,“ varuje Kapoun před nebezpečím finančních influencerů. Zatímco někteří poskytují kvalitní vzdělávací obsah, jiní prodávají nerealistické sny o rychlém zbohatnutí.
Paradoxně se tak ukazuje, že digitální revoluce neznamená automaticky vyšší finanční gramotnost. „Finanční gramotnost se nelepší. Pokud mladý člověk nemá zázemí v rodině, škola to nezvládá kompenzovat,“ konstatuje Šimůnková.
Mladí lidé tak často investují bez dostatečných znalostí, spoléhají se na pochybné zdroje a podléhají emocím. Přesto to Kapoun nevidí úplně černě. Všímá si větší odolnosti mladších generací při turbulencích na trhu. „Oni těch výkyvů na finančních trzích moc nezažili, ale zvládají je překvapivě dobře. Častěji během nich přihazují, než by panikařili jako předchozí generace.“
Kam směřuje finanční svět pod taktovkou generace Z? Jsou instituce připravené na masu lidí, která chce vše řešit během pár minut online? Jak mohou bojovat o klienty, kteří kašlou na nějakou loajalitu ke značce? Co pro mladé znamená finanční svoboda? Nejen o tom je řeč v novém díle videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.
