Odmaturoval teprve loni, už teď však odhaluje deepfaky v Hollywoodu i na válečných frontách. Devatenáctiletý Matyáš Boháček již stačil vyvinout několik aplikací a přednášet v zámoří, dnes zkoumá se špičkovými vědci za oceánem nástrahy umělé inteligence. A předpovídá svět, na který nejsme připraveni.
Strom a kolem rozlehlá pláň úhledně zastřižené trávy, kterou ze tří stran lemuje kamenné podloubí. Poklidné odpoledne tu a tam přeruší hlasitý smích skupinek dvacátníků ležících opodál či zrychlené kroky zaneprázdněných studentů. „Zrovna nedávno jsem tady na chodníku míjel Billa Gatese, myslím, že pospíchal na přednášku,“ poznamenává Matyáš Boháček a na tváři se mu objeví široký úsměv.
Teprve devatenáctiletý Boháček studuje od loňska zde na Stanfordu, alma mater těch největších technologických mozků planety, obor počítačové vědy. Ještě před půlrokem dokončoval maturitu na pražském Gymnáziu Jana Keplera, už teď má však za sebou publikace se světovými vědci i výzkumy.
Pro mladého technologického génia byl proto kampus nedaleko Palo Alto v srdci kalifornského Silicon Valley, na kterém před ním studoval zakladatel Googlu, tvůrce PayPalu či dnes nejbohatší muž planety, jasnou volbou. Ke zvučným jménům nejvlivnějších studentů univerzity tak brzy přibude jedno české: Larry Page, Peter Thiel, Elon Musk a Matyáš Boháček. Seznamte se.
Nejprve se ale vraťme o třináct let zpátky, na začátek kapitoly tohoto příběhu. Šestiletý Matyáš zrovna dokončuje programování svého prvního webu – online katalogu, jenž bude sloužit jako digitální verze obchůdku, na který si často hraje se svou babičkou.
„Web fungoval, mohli jste si v něm ale jenom prohlédnout nabídku produktů a ceny, nic víc,“ se vší vážností zdůrazňuje Boháček a z jeho hlasu je patrné, že s prací dětského programátora, svého mladšího já, není plně spokojen. Od té doby se ve svých dovednostech posunul a vyvinul hned několik aplikací, které později představil při prestižních vědeckých konferencích WACV na Havaji a CVPR v New Orleansu či v OSN.
Svůj první výzkumný projekt s názvem Spoter vytvořil už ve čtrnácti letech. Ve spolupráci s panem doktorem Hrúzem ze Západočeské univerzity v Plzni vytvořil překladač znakového jazyka.
Foto Michael Tomeš
„Byla to první otázka, kterou jsem se pod vedením pana doktora výzkumně zabýval, na niž do té doby nebyla daná správná odpověď. Kdybych chtěl vytvořit aplikaci na koupi letenek, můžu se inspirovat u podobných aplikací či programů, je tam jasné zadání a jasný výsledek, ke kterému potřebuji dojít,“ vysvětluje tmavovlasý student.
