Laurin a Klement by se jistě neurazili – největší automobilový konstruktér narozený v českých zemích nese jiné jméno. Ferdinand Porsche. Nic na tom nemění, že mu československé občanství bylo ukradené a s klidným srdcem ho vyměnil za loajalitu k Hitlerově říši.
Auta se jménem rodáka z předměstí Liberce zdobí už desetiletí zdi i sny teenagerů. Každému z nich stačí říct „911“, nejslavnější číslovku v dějinách automobilismu, aby v nich ožila touha vlastnit proslulý sporťák se stejným označením. O posedlostí vozy Porsche by mohl vyprávět třeba James Dean, tedy pokud by se v jednom z nich nezabil.
Legenda, kterou Ferdinand Porsche přivedl na svět, zdaleka nekončí. Když v letošním září firma Porsche AG poprvé vstupovala na burzu, lákala nové akcionáře na hodnotu značky, vyčíslenou zhruba na osmdesát miliard eur, tedy na asi 1,9 bilionu korun. Ano, její teoretický prodej by dokázal pokrýt výdaje rozpočtu České republiky téměř na celý rok.
Za leskem obrovského úspěchu se ale skrývá příběh umouněný řadou skvrn. Ferdinand Porsche šel životem jako technický génius, který vsadil na spojenectví se zlem.
Cimrman ze Sudet
Jeden z prvních světových elektromobilů. První vůz s pohonem čtyř kol. První hybridní automobil. To je výčet úspěchů, kterých Ferdinand Porsche dosáhl ještě před svými třicátými narozeninami.
Syn vesnického klempíře od dětství projevoval neodolatelný pud montovat, tvořit, vynalézat a zlepšovat. A to přesto, že se mu krom základní školy nedostalo žádného vzdělání, pokud tedy nepočítáme přednášky na vídeňské technice, na které ovšem chodíval nikoli jako zapsaný student, ale jako návštěvník z ulice.
Cestu do velkého světa si nadaný mladík musel na svém otci vyvzdorovat. Když ho ale šokoval, tím, že tajně a úspěšně do jeho dílny zavedl elektrické světlo, otec povolil.
První vozy Porsche snad nemohly být odlišnější od moderních „děvětsejednáctek“, i když některé z nich vznikaly už jako specializované závodní modely, na kterých mladý Porsche osobně trhal rychlostní rekordy. Šlo totiž původně ne o auta, ale o motorem vybavené a vypřažené kočáry.
P1, první vůz navržený Ferdinandem Porsche z roku 1898. Je vystaven v muzeu Porsche v německém Stuttgartu.
Byl objeven v soukromé stodole v roce 2013. | FOTO FRANZISKA KRAUFMANN, EPA
V roce 1923 se Porsche přesunul do města, které zůstalo dodnes spjaté s jeho jménem. Ve Stuttgartu si založil vlastní firmu a začal v garáži svého domu pracovat na projektu lidového vozu pro každého. Vznikaly základy mytického „Brouka“, kterých se po válce vyrobilo na 22 milionů. Už před válkou mu ale tento projekt otevřel dveře k obrovskému vzestupu a zároveň lidskému pádu.
Na začátku nezávislého podnikání se totiž Porschemu nedařilo a firma se potácela na pokraji bankrotu. Stále ještě československý občan ale ve vzduchu zacítil vítr změny.
Osudový moment přišel v květnu 1933. Porsche se sešel s Adolfem Hitlerem. Tohoto automobilového nadšence dokázal nadchnout projektem lidového vozítka a také ho přiměl změnit plány – obří státní dotace, původně zamýšlené výhradně pro Daimler-Benz, nabraly směr i do Porscheho účetnictví.
Na oplátku Porsche vstoupil do NSDAP a projektoval obrněná auta, samohybná děla, motory pro tanky, a dokonce i vrcholný projev Hitlerovy megalomanie, gigantický tank s názvem Maus.
Nacistický vůdce Adolf Hitler obdivuje model vozu Volkswagen a s pobavením nachází motor v zavazadlovém prostoru.
Model mu předvádí jeho designér Ferdinand Porsche (vlevo). | Foto Heinrich Hoffmann/Hulton Archive/Getty Images
Podle historika Wolframa Pyta nebyl Porsche přesvědčený nacista a politika ho vlastně nezajímala. Bohužel ho také zvlášť nezajímal osud lidí, kteří padali za oběť jeho snům.
Přímo u Hiltera žádal Porsche o „dodávky“ vězňů z koncentračních táborů, nuceně nasazených pracovníků i zajatých sovětských vojáků. Ti poslední pravda pracovali v lepších podmínkách než v jiných továrnách. Faktem ale také zůstává, že zhruba 500 dělníků přišlo o život.
Snad ještě tragičtější byl osud dětí vězňů. Vedení firmy pro ně nechalo zřídit tři „pečovatelské stanice“. O děti se v nich však pečovalo tak zrůdným způsobem, že téměř všechny zahynuly. Obětí bylo nejméně 365. Ferdinand Porsche, pro své syny milující otec, podle některých svědectví o situaci věděl, nepodnikl ale nic.
Porsche, Peugeot, Renault
V prvních poválečných letech se příběh Ferdinanda Porscheho protnul s osudy dvou dalších otců evropského automobilového průmyslu.
Louis Renault byl v osvobozené Francii obviněn z kolaborace a zahynul v důsledku mučení svými vězniteli. Jako náhradu za něj si Francie paradoxně chtěla zjednat Němce. Ferdinand Porsche měl pomoci s vývojem lidového minivozu Renaultu CV4 po vzoru vlastního Brouka.
Porsche 356, první poválečný vůz, který vzešel z dílny Porsche v Rakousku. | Foto Getty
Nebezpečí konkurence ale zacítil třetí vzadu, Jean-Pierre Peugeot. Začal Porscheho očerňovat coby válečného zločince. A když Porsche vycestoval do Francie, namísto obří zakázky dostal želízka. Ve vězení strávil, na základě převážně vylhaných obvinění, dvacet měsíců.
Do Německa se vrátil s podlomeným zdravím. Sice se ještě dočkal obnovení své firmy, zemřel ale v lednu roku 1951, aniž se dožil největších triumfů spojených s jeho jménem.
Obyvatelé jeho rodných Vratislavic nad Nisou nechtěli mít s Porschem kvůli jeho nacistické minulosti nic společného a nechali odstranit veškeré pamětní cedule, které ho připomínají. Jeho rodný dům nicméně odkoupila Škodovka a zřídila v něm muzeum, které bylo otevřené v roce 2016.
