Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy korun), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19.
Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN).
„Může se zdát, že trhy netrpí – zatím. Ale lidé ano,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Některé z nejchudších zemí světa jsou nucené volit mezi obsluhou svých dluhů a službou svým lidem.“
Rozvojové země mají na světovém veřejném dluhu podíl téměř třicet procent. Z toho sedmdesát procent připadá na Čínu, Indii a Brazílii. Padesát devět rozvojových zemí se pak potýká s poměrem dluhu k hrubému domácímu produktu vyšším než šedesát procent, což je hranice, která ukazuje na vysokou míru zadlužení.
Pro rozvojové země je dluh značnou zátěží v důsledku omezeného přístupu k financování, růstu výpůjčních nákladů, devalvaci měn a pomalému růstu, upozornila OSN. Navíc kvůli současné mezinárodní finanční situaci je přístup rozvojových zemí k financování nedostatečný a drahý.
„V Africe je částka vydávaná na splátky úroků vyšší než výdaje na vzdělání nebo zdravotnictví,“ upozornila zpráva. Podle OSN v takových zemích žijí 3,3 miliardy lidí.
Soukromí věřitelé, tedy například držitelé dluhopisů a banky, se na zahraničním veřejném dluhu rozvojových zemí podílejí 62 procenty. OSN upozornila, že mnohostranní věřitelé, jako Mezinárodní měnový fond (MMF), by měli rozšířit své financování a posílit přístup k financování pro země v dluhové tísni.
Je také zapotřebí vytvořit mechanismus pro řešení dluhových problémů zemí, který by řešil pomalý pokrok společného rámce skupiny předních ekonomik světa G20. Tento rámec pro řešení dluhů byl skupinou G20 a oficiálních věřitelů přijat v říjnu 2020, uvedla agentura Reuters.
