skip to main content
Ekonomika

Globální recese bude, shoduje se stále více osobností. Musk ji vidí nejméně na rok

Jak jít vpřed, když máte u nohou hned několik těžkých koulí? Není to nejlepší otázka na začátek týdne, ale je bohužel namístě. Právě uskutečněné Světové ekonomické fórum v Davosu totiž přidalo další hlasy k těm, podle nichž je globální ekonomická recese prakticky jistá. A tentokrát to byly samé těžké váhy.

„Horizont potemněl,“ pronesla ve Švýcarsku hned na úvod Kristalina Georgieva, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu. „Obzvláště mě znepokojují šokové skoky v cenách potravin a úzkost z toho, zda vůbec budou pro všechny dostupné.“

Recese je v makroekonomii definována jako moment, kdy hrubý domácí produkt klesá aspoň dvě čtvrtletí za sebou. V celoplanetárním žebříčku to znamená sníženou výkonnost, nyní navíc v kombinaci s vysokou inflací.

„Nevidím cestu, jak se recesi vyhnout,“ uvedl i David Malpass, šéf Světové banky. Jeho organizace už v dubnu snížila globální růstové vyhlídky o jeden procentní bod na 3,2 procenta: „Už představa, že se ceny energií mohou až zdvojnásobit, by mohla sama o sobě spustit recesi,“ dodal.

Řady proroků rozšířil i nejbohatší člověk světa. Elon Musk v konverzaci na Twitteru dokonce doplnil časový odhad. „Podle zkušeností z minulosti to vidím na něco mezi dvanácti a osmnácti měsíci,“ napsal šéf Tesly. Nebyl by to ale on, aby nedodal kontroverzní větu na závěr. Podle Muska totiž recese bude mít na společnost očistný efekt. „Společnosti, které mají v jádru negativní cash flow, musí zemřít, aby přestaly konzumovat zdroje,“ napsal.

Spojení o potemnělém horizontu použil rovněž Francois Villeroy de Galhau, šéf francouzské centrální banky. „Snížili jsme růstové odhady pro celkem 143 zemí, které se v součtu starají o 86 procent globálního HDP,“ vyčíslil bankéř.

Jeho hlavní důvody? Krize dolaru, skokový růst cen komodit jako důsledek války na Ukrajině a lockdowny v Číně.

Jakkoli je totiž hlavní pozornost upřená na Ukrajinu a tamní konflikt skutečně světovou ekonomiku napíná k prasknutí, nejlidnatější země planety má také skutečně velké problémy, byť se to na „seznamech zkázy“ už tolik neobjevuje.

Reklama

„Lockdowny v Šanghaji a dalších megalopolích budou mít své následky,“ řekl Malpass pro BBC. „Výhled pro Čínu se kvůli realitní krizi horšil ještě před ruskou invazí, ale současné vlny uzavírek naše očekávání nadále snižují.“

To koresponduje s přiznáním čínského premiéra, že stávající lockdowny tamní ekonomiku zasahují významně více než dění z roku 2020, kdy celá pandemie odstartovala. „Vývoj situace je neuspokojivý. V některých provinciích se podle zpráv znovu otevřelo jen 30 procent byznysu, tohle číslo musí rychle vyskočit na 80 procent,“ uvedl čínský ministerský předseda Li Kche-čchiang.

Byznysový pohled na Světovém ekonomickém fóru pak v Davosu zastoupil například Bill Winters, šéf obří britské finanční společnosti Standard Chartered. Ten kritizoval konání centrálních bank. Existuje podle něj totiž padesátiprocentní šance, že jejich kroky stáhnou ekonomiku do recese.

Zároveň ale jaksi nejde nekonat. „Není to tak, že bychom teď volili mezi růstem a inflací. Jde o jinou věc: můžeme sice snížit spotřebu ropy, ale jíst musíme každý den,“ řekl v narážce na zdražování potravin šéf francouzské centrální banky Villeroy de Galhau. „Proto musíme zmobilizovat možnosti monetární politiky, na tom panuje čím dál vyšší shoda,“ dodal. Boj s inflací tak podle něj bude, alespoň v nejbližší době, absolutní prioritou.

Jak zaznělo v úvodu, týden lze začít i veselejšími zprávami. Ale i tuto lze přinejmenším zakončit v duchu mírného optimismu.

V Davosu se totiž našli i tací, kdo hledí vstříc zítřkům sice ostražitě, ale bez fatálních obav. Například David Rubenstein z americké Carlyle Group, jedné z největších investičních společností planety. Ten připomněl historku spojenou s vládou prezidenta Jimmyho Cartera, jehož ekonomický poradce o recesi řekl: „Nepoužívejte to slovo od r, lidi to vyděsí.“ Místo toho tak v podobných situacích mluvili o banánu.

„Raději bych viděl příznivější signály. K banánu není úplně daleko,“ uznal v odlehčeném duchu Rubinstein. „Ale pokud na banán dojde, bude to podle mě jen mírný banán,“ řekl a dodal, že nevěří, že by tato krize mohla být tak vážná jako nejhorší ekonomické momenty posledních pětadvaceti let, za které označil velkou internetovou bublinu, finanční krizi z roku 2008 a pandemii.