Byl to útok na zboží. Tak pravil premiér České republiky. Velmi mě mrzí, že takto zásadně utrpí česko-ruské vztahy. Tak pravil ministr zahraničí a vnitra v jedné osobě. Řeknu vám něco v neděli. Tak pravil/nepravil český prezident.
To jsou komentáře-nekomentáře tří zásadních postav české exekutivy a politiky.
Poté co vláda zveřejnila ve všech směrech výbušnou informaci o akci ruských agentů, která stála dva lidské životy a způsobila stamilionové hmotné škody. Poté co vcelku razantně poslala domů dalších osmnáct ruských agentů.
Jako by se zalekla. Jako by si to s Ruskem – zemí, která posílá do jiné země svoje agenty vyhazovat muniční sklady nebo vraždit nepohodlné lidi – nechtěla zas tak moc rozházet. Je mi z toho úzko a nanic.
Zjištění a důkazy, že za dvěma výbuchy ve Vrběticích stojí dva agenti ruských tajných služeb, shodou okolností stejní dva, kteří se pokusili v Salisbury otrávit dvojitého agenta Skripala novičokem, byly tak zásadní, že vláda musela reagovat rozhodně.
Šlo o zjištění tak šokující, že snad nadobro utnulo upachtěné snahy dostat do Česka neschválenou vakcínu Sputnik V. Zjištění tak zlomové, že vyřešilo otázku, jestli se ruský Rosatom může ucházet o zakázku století v Dukovanech – a možná tenhle tendr nadobro poslalo k ledu.
Vláda se k situaci postavila čelem a vyřešila ji o víkendových dnech rázně. Ministr vnitra a zahraničí ale v dalších dnech málo uvěřitelně a trapně vysvětloval, že jeho snaha z předešlého týdne odjet do Moskvy a jednat o vakcíně a snad i možnosti uspořádat v Praze summit Biden–Putin byla jen zastírací manévr.
Kdybych měl sázet na detektor lži versus ministr vnějška i vnitra, dal bych všechno na detektor. Vypadalo to spíš, jako by chtěl Hamáček o výbušných zjištěních z Vrbětic v Moskvě zatepla referovat. Aby z toho nebyla taková aféra, jaká je teď.
A i teď to najednou zní, že je vládě líto, že si to musela s Moskvou takhle rozházet. A že snad není tak zle… Agenti u nás chtěli jenom trochu poškádlit zboží bulharského zbrojaře, tak se tolik nestalo, už se nebudeme dál strkat, ne?
Ale ono se stalo a vědí to všichni. Vláda cizího státu – Ruska – poslala k nám – do Česka – agenty, aby tu vyhodili do povětří muniční sklad. Zabili při tom dva české občany. Dva lidi. Jestli je to de iure státní terorismus, nebo útok na zboží, jak akci říká premiér Babiš, je podstatné možná pro právníky, ale ne pro občany Česka.
Suverenita naší země byla narušena a podle toho má vláda, kterou jsme si vybrali a svěřili jí pravomoci a své peníze, konat, jednat a vystupovat. Nikoli agresivně, ale hrdě a statečně. Ne se div neomlouvat za to, že víme, že výbuch mají na svědomí agenti ruské tajné služby.
Česko má s Ruskem své bolavé zkušenosti, není ale třeba vyvolávat nějaké antiruské nálady. Nestavíme se proti národu, ale proti jeho vládě.
Proti vládě, která manévruje na hranicích Ukrajiny, které před pár lety sebrala kus země a se kterou léta vede skrytou válku. Proti vládě, která nejdřív pošle slavně svou vakcínu na Slovensko a teď ji chce ultimativně zpátky, protože se Slováci nechovají dostatečně vděčně a devótně.
Proti vládě, která k nám poslala agenty, aby ničili a zabíjeli. Proti vládě, která má u nás přes 130 lidí, dvakrát tolik než ambasáda USA, pětkrát tolik než Čína a podle zjištění našich tajných služeb je prošpikována špiony, kteří Česku škodí.
Teď nepřišel čas na omluvy, na snahy o zmenšování závažnosti, na lítost nad zhoršením vztahů s Moskvou. Teď je čas na rovná záda a na bezpodmínečné hájení cti České republiky.
Mimochodem – o tom, jak si takové hájení představuje prezident Zeman, který neváhal ustavičně prosazovat Sputnik, Rosatom, obvinil vlastní zemi z výroby ruského novičoku a platí za největšího ruského satrapu v Evropě, se dozvíme až v neděli. Zatím je to takhle:
Zdroj Mladí lidé
