Zatímco v posledních letech zažila cena lithia navzdory rozšiřující se elektromobilitě propady, v posledním půlroce zdvojnásobila. Rostoucí cena klíčového prvku pro výrobu baterií do elektrovozů tím otevírá dotazy ohledně dalšího osudu zatím spících nalezišť.

Mezi ně patří i propírané okolí krušnohorského Cínovce. Tímto textem nechceme opět rozdmýchávat téma, které kralovalo minulým předvolebním bojům. Biliony korun v lithiu pod Cínovcem rozhodně neleží.

V posledních čtyřech letech navíc jeho cena klesla ze 160 tisíc čínských yuanů – v této měně se na světových trzích obchoduje a v přepočtu dle aktuálního kurzu jde o více než půl milionu korun – až pod 40 tisíc juanů, kde se držela do loňského listopadu. 

Těžba tohoto kovu proto přestávala být rentabilní. Loni na podzim ale přišel obrat a lithium se stalo investiční hvězdou mezi komoditami.

Jak je z grafu týdne patrné, hodnota lithia, přesněji tedy uhličitanu lithného, se v posledním půlroce více než zdvojnásobila a dosáhla hodnoty 90 tisíc yuanů za tunu (zhruba 300 tisíc korun).

Kdyby budoucí vývoj pokračoval stejným tempem, během letošního podzimu by byla zpět na svých rekordních hodnotách z let 2017. Navíc, výhledy analytiků žádný velký propad nevěští, a naopak předpovídají růst globální poptávky do roku 2025 o 260 procent.

Předpověď jde ruku v ruce s očekávaným zvýšením poptávky po elektromobilech – ta by měla ve stejném období narůst o 600 procent.

I když cínovecké naleziště, kde dle odhadů leží téměř 1,5 milionu tun této komodity, patří ke čtvrtému největšímu na světě, většina světových zásob (70 procent) leží v Jižní Americe v zemích, jako je Chile nebo Argentina. I tam některé doly zatím tiše spí a čekají, až těžba bude rentabilní. 

Otevření českého dobývacího prostoru ale kromě postupného růstu cen nahrávají i další události z poslední doby.

Například jen v Německu roste počet továren na výrobu lithiových baterií, do kterých jdou i samotné automobilky jako Tesla, BMW, či Volkswagen. Německý koncern dokonce s českou vládou hledá vhodné místo pro umístění fabriky přímo v naší republice.

Toho všeho si všímají i investoři na finančních trzích. Na růst ceny lithia reagují mimo jiné akcie australské firmy European Metals Holdings (EMH), vlastnící podíl ve firmě Geomet, která má práva na průzkum a využití lithia právě z oblasti kolem Cínovce.

Cena akcií EMH dnes na londýnské burze také prudce vzrostla a osciluje kolem maxim z roku 2017, tedy osmdesáti liber za kus. Optimistické cíle zahájení těžby cínu v Krušných horách ukazovaly na letošní rok a je jasné, že zůstanou nenaplněny. Oficiální otevření dolů se ale plánuje na rok 2023 a ve hře tak těžba stále zůstává.

Vzhledem k tomu, že kontrolní podíl nad Geometem drží energetický ČEZ, který zhruba ze dvou třetin vlastní stát, zůstane finální rozhodnutí o zahájení těžby pravděpodobně až na další vládě.

ČEZ kolem oblasti skrze svou firmu Severočeské doly zatím provádí pouze testy horniny a možnosti postupu zpracování lithia.