Pavol Krúpa, který obdržel od Miloše Zemana státní vyznamenání, je nájezdník a finanční dravec. V tom nejlepším slova smyslu. Každý z byznysu nemusí mít rodinou fabriku, stovky a tisíce spokojených zaměstnanců a filantropické plány na pozvednutí „svého“ regionu.
Díky finančníkům, jako je Pavol Krúpa, se ekonomika hýbe rychleji, jsou ideální do dob transformací, a když se podíváte na první čtyřku našich nejbohatších (Kellner, Babiš, Komárek, Vítek), každý z nich v určitém okamžiku své kariéry takovou „krúpovskou“ definici splňoval.
Jen to dělali lépe, takže jsou dnes měřeno penězi daleko úspěšnější než Krúpa, který letos po 20 letech vyčlenil své obchodní aktivity ze skupiny Arca Capital. Nikdy ovšem za své podnikání nedostali medaili.
Čtěte také: Divoké léto Pavola Krúpy: odchod z Arca Capital i nájezd s miliardářem Icahnem
Zatím totiž nebylo v Česku zvykem dávat státní vyznamenání finančním investorům. Mlčky se předpokládalo, že stužky patří především srdcařům svých firem, kteří si je hýčkají, zvelebují a o jejich prodeji se jim zdá jen v nejčernějších snech (Dalibor Dědek, Milan Teplý, František Piškanin). Ale doba se mění.
Když vzbudíte Miloše Zemana ve tři ráno a řeknete „Zdeněk Bakala“, vyskočí jako jura, ať už bude jakkoli nachlazený.
Jeho nenávist musí být opravdu velká, navíc živená červeným hadrem Bakalova vydavatelství Economia (Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz), když se rozhodl vyznamenat Pavola Krúpu.
Aktuálního spojence v boji proti ZB, jenž zkouší něco vydělat na pozůstatcích jeho podnikání. Muže, který například posunutím podílu ve firmě Moravia Energo umožnil Stanislavu Grossovi k desítkám milionů přijít.
Zvedlo to dokonce i Andreje Babiše, aby se jel na Hrad opatrně zeptat, jestli je jako vyznamenání slovenskému finančníkovi s tvrdou pověstí dobrý nápad.
Čtěte také: Kellnerova velká bankovní rošáda
Evidentně ano. Takže, bude další? No jen se snažte. Kdo je nejlepším příkladem finančního dravce?
Tvrdého kapitalisty střihu 19. století, který umí stahovat peníze z firem, má čuch na nejlepší načasování jejich prodejů a umí vytvářet skvělé příběhy kolem jejich akcií, ledaže by pak nevyšly?
Investora, který se raději stáhne, než by firmě v těžkých časech něco vracel, protože ví, že sentiment do byznysu nepatří?
Ten, kterého Václav Havel přes veškerou podporu, které se mu od něj dostávalo, nikdy nevyznamenal?
Zdeněk Bakala. Troufne si ho někdo navrhnout? Ať se Miloš probudí.
