skip to main content
Komentář

Green Deal je vše, jen ne mrtvý. Byť by si to trollové přáli, píše podnikatel Jan Palaščák

Dlouholetý podnikatel v energetice Jan Palaščák vybudoval alternativního dodavatele energií Amper Market, který jako první přišel s konceptem virtuální elektrárny. Později ho prodal manželům Haně a Jiřímu Písaříkovým do skupiny Bohemia Energy a dnes buduje skupinu Amper zaměřenou na zelené energie.

Prakticky ihned po vtrhnutí ruských vojsk na Ukrajinu začaly zaznívat hlasy, že evropský energetický Green Deal je mrtev. Ačkoli by si to proruští trollové a agenti Kremlu v Evropě jistě přáli, dnes už je jasné, že opak je pravdou.

Klimaticky neutrální energetika bude. Možná dokonce dříve. Nově ale vedle uhlíkové stopy (carbon footprint) musíme začít zohledňovat i stopu bezpečnostní (security footprint). Tedy zjednodušeně řečeno míru naší energetické soběstačnosti. 

V krátkodobém horizontu samozřejmě Putinovo šílenství přinese naší energetice mnohé komplikace. Musíme se přichystat na růst cen, pomoci domácnostem i firmám situaci zvládnout, připravit průmysl na možné výpadky v dodávkách plynu. Budeme muset dočasně sáhnout po již odpískaných zdrojích, jako je uhlí.

Jan Palaščák | Foto Archiv

Dlouhodobý výhled je ale zalitý sluncem. Evropu konečně přestanou vysilovat dohady o tom, jestli je Rusko možné považovat za spolehlivého strategického partnera. Věřím, že poučení z této krize je natolik silné, že právě security footprint se stane druhým zásadním kritériem při plánování evropské energetické budoucnosti.

Předplatné Forbesu

Nejen tedy, že Nord Stream 2 zůstane jen pomníkem německé naivity, ale všichni evropští politici si také plně uvědomí obdobná rizika plynoucí ze silné závislosti na jiných zemích, ať už jde o čínské čipy pro elektrárny, nebo arabskou ropu.

Reklama

Novou vizi zelené a bezpečné ekonomiky si musí definovat nejen celá Evropa, ale také Česko. Čeká nás cesta poměrně náročná, ale plná investičních a podnikatelských příležitostí. V českých podmínkách určitě budeme muset sáhnout po uhlí, jen je s ním potřeba nakládat velmi opatrně.

Je to záložní zdroj pro extrémní situace, jako je ta dnešní. Většina musí samozřejmě zůstat pod zemí i pro další generace, aby v případě dalších pomýlených diktátorů a jiných krizí měli také oni kam sáhnout.

Pár let tedy budeme muset spoléhat na to uhlí, samozřejmě také jádro a na výrazné energetické úspory – zpočátku třeba i v té nejjednodušší formě, že si pořídíme huňaté papuče a doma a v kanceláři stáhneme termostat o tři stupně níž.

Mezitím musíme zlepšit infrastrukturu pro dovoz plynu z různých jiných zdrojů. To neznamená, že za několik let, až se v důsledku prohrané války vymění vláda v Kremlu, zase ruský plyn nebudeme dovážet. Ale bude to už jen jedna část energetického mixu, která musí být poměrně snadno nahraditelná. 

Naprosto klíčové jsou také systematické energetické úspory ve veřejné správě i průmyslu, zde máme obrovské rezervy. A přitom české firmy mají know-how i technologie, které umějí efektivních úsporných řešení dosáhnout. 

Ne vše, co je zelené, je zároveň bezpečné.

A především nás čekají rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů. Ale pozor, ne vše, co je zelené, je zároveň bezpečné. Pokud například vsadíme na solární elektrárny, musíme si je také umět vyrobit, nikoli být závislí na komponentech z Číny. To bude velká příležitost pro rozvoj hi-tech průmyslu po celé Evropě i u nás.

Nakonec, proč by se solární panely nemohly vyrábět třeba na Ukrajině? Ohromnou technickou zdatnost, vynalézavost a marketingový talent tamní obyvatelé prokazují v přímém přenosu na sociálních sítích dennodenně.