Když tuzemské sjezdovky nestačí a do Alp je to moc daleko, musí český lyžař obrátit svůj zrak směrem ke slovenským Tatrám. A pokud se nespokojí jen se sjížděním svahů, měl by jej upřít na region Liptov na severu Slovenska.

U našich sousedů totiž není mnoho oblastí, které by nabízely tolik různých zimních radovánek na tak malé ploše jako okolí města Liptovský Mikuláš s přilehlými štíty Nízkých Tater.

Jejich vrcholy se sice netyčí do výšky dva a půl kilometru nad mořem tak jako ve Vysokých Tatrách, ale svahy mají mnohem méně strmé a kamenité. Tudíž v mnoha ohledech vhodnější jak k lyžování, tak k turistice. K zimní dovolené na horách patří hlavně to první, tak co to zkusit třeba v domovském středisku nejlepší slovenské lyžařky současnosti?

Atmosféru závodů si ve skiareálu Jasná navodíte relativně jednoduše. Stačí si to pustit dolů svahem, na kterém se v posledních letech začal opět jezdit slalom a obří slalom Světového poháru v alpském lyžování. Červená sjezdovka číslo jedna změnila před rokem a půl název, už se nejmenuje Pretekárska, ale Petra Vlhová.

Slovenská šampionka dostala „svou“ sjezdovku poté, co zde v roce 2021 ovládla obří slalom a posléze se stala i prvním celkovým vítězem poháru ze Slovenska.

Komu je to málo, v rozlehlém areálu největšího slovenského lyžařského střediska najde také profesionální závodní trať s brankami.

Jasná, ležící na úpatí hory Chopok, nabízí celkem padesát kilometrů sjezdovek všech kategorií a vůbec nejvyšší přepravní kapacitu mezi slovenskými skiareály – přes třicet tisíc osob za hodinu. K té jí pomáhá nově spuštěná kabinová lanovka na severním svahu, která si vyžádala investici za sedmnáct milionů eur.

Na ty, kteří se učili lyžovat na vlecích a nezapomněli, jak se na nich jezdí, čeká na jižním svahu jedna nostalgická záležitost. Provozovateli se povedlo zrekonstruovat Tatrapomu ze začátku osmdesátých let, která byla ve své době nejdelším vlekem v Československu s největším převýšením 550 metrů.

Nejnáročnější zřejmě sáhnou pro fresh tracku. Službu si v Jasné pořídíte v přepočtu za zhruba 1600 až 1900 korun. Po sedmé ráno se pouze s pár desítkami dalších lidí vyvezete až na vrchol Chopku a můžete si užívat prázdné, čerstvě upravené sjezdovky.

Když máte štěstí na dobrou viditelnost, zážitek z pohledu na východ slunce a desítky kilometrů vzdálená slovenská pohoří je skutečně mimořádný. Fresh track končí snídaní v restauraci Rotunda s panoramatickým výhledem, v nadmořské výšce dva tisíce metrů. Jen pro srovnání, obdobná služba ve Špindlerově Mlýně vyjde na tři tisíce korun na osobu.

Liptov je z Česka dostupný i vlakem, z Prahy to trvá necelých sedm hodin. Z Liptovského Mikuláše jezdí pravidelně skibusy do Jasné a z nedalekého Ružomberku do střediska Malinô Brdo.

Odpoledním návratem ze svahu den na Liptově rozhodně nekončí. Tamní hotely dlouhé roky pilovaly své spa a wellness, aby přilákaly nejen utahané lyžaře. Díky termálním pramenům na svém území nabízí region řadu vodních zážitků celoročně.

Deset kilometrů za Ružomberkem se dá ponořit do horké vody, jejíž věk se odhaduje na 27 tisíc let. Z pramenů vyvěrajících z necelých dvou kilometrů pod povrchem čerpá vodu pro své termální bazény vodní park ve vesnici Bešeňová.

Voda má mít pozitivní vliv na pohybové a dýchací ústrojí, díky obsahu lithia i na psychiku člověka. Na tu působí příznivě i venkovní termální bazén se šikovným vodním barem uprostřed.

Vodní park provozuje celoročně devět bazénů, kromě termálů i klasické vířivky. Nicméně pokud chcete míru relaxace dostat o level výš, je potřeba navštívit tamní saunový komplex.

Nechybí v něm suché, aromatické ani parní sauny, také je zde římská lázeň a prostory na celou řadu souvisejících procedur. Komu nestačí klasická sauna, může si ji obohatit a zúčastnit se saunového rituálu, který zde probíhá každou hodinu.

Na vypnutí po náročném lyžování nebo od stresu je Bešeňová ideální, pokud však hledáte i zábavu pro děti, jeví se vhodněji největší slovenský aquapark Tatralandia, který je jen pár kilometrů odtud u Liptovského Mikuláše. Jeho nabídka celoročních tobogánů a dalších bazénových atrakcí je ve srovnání s Bešeňovou bohatší.

Gastronomie nepatří na Liptově k tak významným turistickým lákadlům jako svahy, vyhlídky a termály. Lokální kuchyně přesto za ochutnávku stojí.

Z tradičních pokrmů byste kromě klasických brynzových halušek neměli vynechat ani liptovské droby. Tyto „buřty“ ze škrábaných brambor jsou od roku 2021 evropským unikátem. Recept starý téměř sto let se totiž nově pyšní titulem chráněné zeměpisné označení od EU.

Droby a spoustu dalších místních specialit lze ochutnat například v pivovarské restauraci Liptovar v Liptovském Mikuláši. Její úspěch stojí na kombinaci kvalitních jídel z lokálních surovin a řemeslného piva ze stejnojmenného pivovaru, který má své kádě v prostorách přímo za restaurací.

Liptov kromě sportovců učaruje i milovníkům historie a památek. Jen pár kilometrů od Ružomberka se totiž nachází další unikát, izolovaná původní podhorská vesnice Vlkolínec. Drobné sídlo o pár desítkách převážně dřevěných domů je jedinečné tím, že dokázalo odolat veškeré moderní výstavbě.

Historie osídlení této oblasti sahá do desátého století, přičemž první zmínky o Vlkolínci se objevují koncem čtrnáctého století. Vesnice je už tři dekády zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako pozoruhodně nedotčená venkovská osada s charakteristickou srubovou architekturou středoevropského typu.

Na návštěvníka zde mezi dřevěnicemi s dlouhými dvory postavenými v strmém svahu dýchne atmosféra toho, jak se v horách žilo v minulých stoletích. Většina zachovalých budov Vlkolínce pochází z 19. století, včetně kostela Zvěstování Panny Marie z roku 1875.