Když si tuhle firmu vyhledáte v online veřejném rejstříku, spíše než jejího názvu si všimnete nepřehlédnutelného rudého upozornění „Zahájeno insolvenční řízení na návrh věřitele“.
Stav, který trvá už pět let. Stav, na který si ale zakladatelé tak nějak už zvykli a berou jej jako součást každodenního podnikání, jehož kola i pod nekončící insolvenční hrozbou zrychlují.
Firma totiž za posledních pět let, kdy na ni byly podány dohromady čtyři insolvenční návrhy, dokázala zrychlit růst tržeb z 200 na 300 milionů korun.
Čtěte také: Když byznys rychle roste aneb Majitel, který musí brzdit prudký rozvoj firmy
„Jedinou obranou je zaměřit se na práci a ukázat, že můžeme být úspěšní, i když se někomu nelíbí a dělá vše pro to, aby to tak nebylo,“ říká Daniel Černý v designové kanceláři v pražském sídle firmy schovaném mezi paneláky pražského Střížkova, odkud už deset let řídí celý byznys výrobce světelné techniky Halla.
Podávání insolvenčních návrhů není v Česku ojedinělé. I když české hospodářství zrychluje, jen v prvním čtvrtletí letošního roku bylo podle společnosti Creditreform podáno 6888 takových návrhů.
Často jde o nižší částky, které mohou paralyzovat váš mnohamilionový byznys. Halla se proti návrhům soudně brání a zároveň ukazuje, že i v této situaci lze prosperovat.
Firmu vyrábějící designová svítidla založili už před čtvrt stoletím elektrotechnik Jiří Jelínek a jeho známý z vojny Karel Květoň. „Podnikatelsky jsme se dali dohromady po škole, kdy jsme měli oba touhu podnikat, vlastnit firmu, postarat se o sebe a být zodpovědný za své rozhodování,“ říká Karel Květoň.
Zakladatelé Hally Karel Květoň (vlevo) a Jiří Jelínek (vpravo) s šéfem firmy Danielem Černým.
Ke světelné technice je přivedl veletrh, který společně navštívili. Firmu nakonec vybudovali z nuly k současným zhruba 300milionovým tržbám a její svítidla znají po celé Evropě, na Západě i v Rusku, ale třeba i ve Spojených arabských emirátech.
Firma během své existence získala dohromady 14 mezinárodních designérských ocenění včetně RedDot nebo iF Design Award. Brzda v podobě insolvenčních návrhů (dle majitelů neoprávněných) přišla před čtyřmi lety.
Otupění
Dnes jde ale o stav, na který si všichni zúčastnění už tak nějak zvykli. „Bylo to nepříjemné hlavně na začátku. Kromě ztráty důvěry přicházíte kvůli neustálému vysvětlování i o drahocenný čas. Když to ale přišlo podruhé, tak se situace začala obracet a všichni nám naopak říkali, že jsme chudáci. Teď už vůči tomu všichni otupěli,“ popisuje druhý ze spoluzakladatelů Jiří Jelínek.
Zahraniční orientace
Firma se i proto začala čím dál více orientovat na byznys mimo naši republiku. „Hodně mě to nakoplo v tom, zaměřit se na zahraniční trhy a nebýt tolik závislý na tom tuzemském, odkud vše pochází,“ popisuje šéf firmy Černý reakci, která vedla k pootočení kormidla byznysu s designovým osvětlením.
Podívejte se na některé designové světelné realizace od Hally
[gss ids=“43649,43651,43650,43652,43648,43653″]
Zahraničním partnerům naštěstí stín insolvence nijak nevadí, v podstatě je ani nezajímá, objevily se ale jiné problémy. „Nemůžeme se například přihlásit do výběrových řízení, kde je podmínkou nebýt pod insolvenčním návrhem,“ dodává.
Čtěte také: Jak jsme se od nápadu, který nevyšel, dostali k silnému projektu a investorovi
Problémy s bankami
Firma, jež má výrobní haly v Novém Městě nad Metují, se brzy začala potýkat i s nevolí bank. Návrhy totiž způsobily, že finanční instituce nebyly ochotné půjčovat nejen firmě, ale ani samotným zaměstnancům, kterých má Halla přes 150 a kteří si žádali o úvěry nebo hypotéky.
Následovalo tak další kolečko únavného vysvětlování. „Na základě našich výsledků a růstu jsme bankám nakonec dokázali vysvětlit, že jsme opravdu bonitní,“ říká Černý.
Stěhování?
Halla nyní čeká na další soudní vyjádření, už rok a půl se ale nic neděje. Není proto divu, že zakladatelé vypadají dost rezignovaně. „Státu odvádíme desítky milionů na daních a pomoc státu je naprosto nulová. Je to akorát smutné, jak jsme z toho všichni otupěli, ale prostě jedeme dál,“ říká Květoň.
I proto se v Halle objevily úvahy o přestěhování firmy do zahraničí. Tyto myšlenky ale nakonec všechny brzy přešly. „V zahraničí bychom zase naráželi na jiné problémy,“ uzavírá Květoň.
