skip to main content
Byznys

Himálaj jako Pálava. Změna klimatu stěhuje víno pod osmitisícovky

Klimatické změny začínají v čím dál větší míře ohrožovat tradiční vinařské oblasti. Vinaři se proto celkem logicky začínají ohlížet po nových lokalitách, tím spíš, že poptávka po vínu neustále roste. A vzhledem k tomu, že roste hlavně v Číně, není divu, že se nové lokality hledají právě na Východě.

Víno se tam nejen uchytilo, ale tak rychle etablovalo, že dnes jedna lahev přijde až na 300 dolarů. Ptáte se, o jaké víno jde a jak je možné, aby bylo tak drahé, aniž by za sebou mělo staletou historii jako například vína z Evropy? Jde o Ao Jün, jinak suché červené víno typu Bordeaux.

Pojmenování Ao Jün v čínštině znamená „letící nad oblaky“, což odkazuje k lokalitě na úpatí hory Mej-li v čínské provincii Jün-nan nedaleko Tibetu. Byla jsem se v téhle oblasti podívat. Ale to bylo v době, kdy se tahle vinice teprve vysazovala a já o tom ani nevěděla.

Reklama

Jako bych se tehdy přenesla do bájného údolí Šangri-la – ohromila mě zbožnost a oddanost, s jakou je uctíván největší buddhistický chrám v Tibetu Sung-can-lin. Vzduch je tu řidší a vládne tu hřející a nespoutané slunce; naslouchala jsem zvuku věčně vlajících a všudypřítomných praporků. Díky jedinečné modři nad sebou jsem se cítila jako v nebi. Je to odlehlé, tvrdé, otevřené a překrásné místo. Dokážu si představit, že se tu bude pěstovat vinná réva.

Téhož názoru byla i značka Moët Hennessy, která celý projekt podpořila, a Maxence Dulou, vinař a aktuálně manažer značky Ao Jün původem z francouzského Bordeaux.

Vinice Ao Jün najdete v nadmořské výšce 2600 metrů. Na ploše úctyhodných 500 akrů (cca 200 hektarů) je celkem 314 viničních tratí, o které pečuje 120 tibetských rolníků. Ohromné. Ambiciózní. Drahé. Nezapomeňte na to, že jde o poměrně odlehlou lokalitu, která navíc nikdy předtím nebyla zušlechťována pro pěstování vinné révy. I to je důvod, proč je víno odsud tak drahé.

V samotné lokalitě najdete tři velké řeky, které si razí cestu kolem kořenů hor tyčících se do výšek 6700 metrů nad mořem. Vinice se rozkládají mezi čtyřmi vesnicemi – A-tung, Si-tang, S’-nung a Šuo-ž’ –, z nichž se rekrutovala pracovní síla, která obstarává všechny potřebné práce ručně.

První ročník Ao Jünu z roku 2013, to byla směs odrůd Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc. Letos 1. října bylo slavnostně představeno už třetí víno z vinic Ao Jün, a sice Ao Jün 2015, které je přitom směsí stejných, výše jmenovaných odrůd původem z Bordeaux.

Reklama

Rok 2015 byl podle všeho prozatím nejteplejším a nejsušším v dosavadní historii tibetských vinic. Ačkoli jsou tři roky existence málo na to, aby se z nich dal vysledovat nějaký klimatický trend, tato dvě adjektiva – „nejteplejší“ a „nejsušší“ – nápadně rezonují s nejčastěji používanými termíny citovanými v souvislosti s budoucností naší planety.

Předchozí ročníky vína Ao Jün jsem neměla tu čest ochutnat, ale lahev s označením 2015 ano. Dokonce jsem ji dostala šanci vychutnat ve sklence designované a vyrobené uznávanou značkou Riedel. PR tým Ao Jünu vydal dokonce právě k téhle sklence prohlášení, v němž stojí: „Maxence Dulou, vinař a manažer Ao Jünu, pracoval pečlivě s šéfem a majitelem značky Georgem Riedelem na tom, aby trefil optimální tvar (sklenky). Šlo jim oběma o to, aby sklenka podtrhla vícevrstevnaté a komplexní aroma vína Ao Jün, jinak směsi odrůd Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc.“

Jako degustátorka začínám každou ochutnávku toutéž otázkou: Odkud to víno asi bude? Přičemž vycházím z kyselosti, tříslovin, struktury, textury a ovocného charakteru vzorku. V tomhle případě jsem samozřejmě věděla, že jde o víno z Číny, ale řekla jsem si: Kdybych na to na chvilku zapomněla a ochutnala ho se zavřenýma očima, co mě asi tak napadne?

Nejprve nasávám aroma. Koření, santalové dřevo, země. Obláček kouře. Černé bobulové ovoce. Víc hloubavé než nadýchané. Víno pro zimní večery u krbu. Na patře cítím těžší, ale chutné třísloviny. Nic nóbl, ale výsledná chuť je příjemně zakulacená. Vnímám kyselost a napětí. Jakoby náznak zeleného pyrazinu, je to jako bodnutí jehličím, což odkazuje k hroznům cabernetu.

Vnímám i jistou zemitost. Ocelově grafitovou. Letmý švih koncem tužky přes jazyk. Dobře ošetřené. Chutná komplexně. Má smysl. Ochutnala jsem už v minulosti několik vín z Číny a žádné nechutnalo tak dobře jako tohle. Takže sečteno a podtrženo, co se odrůd týče, tipla bych si na trati na levém břehu Bordeaux, někde poblíž Médocu.

A jestli bych za lahev tohohle vína dala 300 dolarů? S přihlédnutím k mému platu novinářky určitě ne. Ale dokážu si představit, že někdo lépe situovaný než já, kdo navíc bude chtít podpořit vznik nových vinic v Himálaji, těch 300 dolarů obětuje a nebude litovat.

Reklama
Reklama