V pondělí 24. února uplynou tři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo nevyprovokovanou útočnou válku na Ukrajině. Jak se na probíhající konflikt i ve světle posledních zvratů dívá český podnikatel, který tam má pobočku rodinného byznysu?
Martin Hrdlička, spolumajitel rodinného Hrdlička holdingu, největší geodetické a geomatické firmy v Česku, přesně před třemi lety řešil, jak ochránit své zaměstnance i drahou techniku.
Jen rok před ruskou invazí na Ukrajině otevřeli pobočku a byznys se jim začal po covidu slibně rozjíždět. Jak nyní hodnotí počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž se momentálně chystá vyjednávat o ukončení konfliktu s Rusy, dost možná bez účasti ukrajinských a evropských diplomatů?
Jak válku vnímáte teď, tři roky od chvíle, co ruská vojska překročila ukrajinské hranice?
Naše pobočka na Ukrajině stále funguje, to je pro mě to nejdůležitější. Zaměstnanci se dokázali obrovským způsobem adaptovat. Nemají tam sice vlastní zakázky, ale díkybohu je naše česká firma schopná jim tu práci na dálku dávat.
Co přesně dělají?
Geodeti dnes zdaleka nepracují jenom v terénu, ale je to hodně o práci s digitálními daty. Během tří let jsme zažili mnohokrát situace, kdy jeli na generátorech, kdy se tam vůbec nesvítilo, netopilo, nicméně internet měli díky satelitům a agregátům. Byly to nesmírně náročné okamžiky a já své lidi obrovsky obdivuju.
Jak vidí ekonomickou situaci ve své zemi?
Práce si velice váží, protože tamní ekonomická situace je zoufalá. U nás se o tom tolik nepíše, řeší se hlavně informace z fronty. A naši ukrajinští inženýři dosahují za těchto podmínek dokonce lepších výkonů než někteří čeští zaměstnanci. A to i když je Kyjev stále přímo ohrožován raketami a drony.
Kolik tam pro vás pracuje lidí?
Vlastních zaměstnanců máme sedm, ale dělá pro nás ještě dalších asi třicet lidí.
Jak smýšlíte o současných politických jednáních mezi USA a Ruskem?
Ukazují na dlouhodobý problém Evropy, a nemyslím tím Evropskou unii, ale Evropu jako celek. Místo toho, abychom vytvořili něco jako Spojené státy evropské, a měli vzhledem ke své ekonomické síle nějakou váhu, tak jsme jen malé a nejednotné národní státy.
A protože dělám ještě starostu Tetína, tak sleduji, jak o tom lidé smýšlejí a přímo vidím, jak jsou lidé cíleným předmětem útoku ruských tajných služeb ve smyslu dezinformací. Skutečně populaci prostřednictvím sociálních sítí přímo ovlivňují.
Takže rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vás nepřekvapuje?
Nástup Donalda Trumpa je pro mě velkým zklamáním, ale nutno říct, že je to odraz toho, že si za to můžeme sami. Kdybychom byli sebevědomí a nespoléhali osmdesát let po světové válce, že nás bude Amerika chránit, možná by to vypadalo jinak.
Období od sametové revoluce jsme prolenošili, zanedbali. Jinak se to nedá říct. A myslím, že ty paralely s dobou před vypuknutím druhé světové války jsou velmi trefné. Někdejší spojenci váhali, Hitlerovi se taky pořád ustupovalo, a jak to dopadlo.
Ukrajinu celou dobu podporujete i jinak, prostřednictvím humanitárních sbírek. Pořád běží?
Máme neziskovou organizaci, která se jmenuje Horizont a máme tam projekt Drony pro Ukrajinu. Každý rok za pět set, šest set tisíc kupujeme bezpilotní techniku a posíláme ji tam.
Ale hlavně tam máme lidi a dáváme jim práci, to je pro mě důležité. Nezapomenout na ně. Ukrajina je mnohem blíž, než si myslíme.
