Značky už dnes nepotřebují jen dobře vypadat nebo znít. Potřebují fungovat jako jeden celek. Kreativně-technologická firma Brainz Studios k nim proto přistupuje komplexně. Vizuální i zvukovou identitu propojuje do jednoho systému zasazeného do kontextu médií, technologií a uživatelské zkušenosti.
Jeho klíčovou součástí je audio identita: unikátní, škálovatelný a vícejazyčný hlas značky postavený na umělé inteligenci.
Barvy, loga, typografie vždy ve světě brandingu dominovaly. Jenže pozornost mnoha konzumentů se přesouvá jinam, ke zvuku. Obsah se stále častěji dostává k jejich uším dříve než k očím, často v situacích, kdy obraz ustupuje do pozadí: při řízení, sportu nebo domácích pracích.
Být slyšet, když nejste vidět
Dokazují to data, spotřeba audioobsahu v Evropě roste podle analýzy společnosti Edison Research meziročně o více než dvacet procent. Značky jsou slyšet v situacích, kdy už nejsou vidět. A právě proto je potřeba vnímat jejich hlas se stejnou vahou jako vizuál a přemýšlet o nich propojeně.
„Komunikační prostředí se fragmentuje a značka dnes potřebuje fungovat jako propojený systém, kde obraz i zvuk nesou stejnou váhu. Cílem je, aby si lidé spojili vizuální styl s konkrétním hlasem a naopak. Tenhle princip ale nepoužíváme jen v kampaních, čím dál víc se promítá do personalizovaných hlasových rozhraní, zákaznických služeb nebo digitálních produktů, kde se hlas stává přímým nositelem zkušenosti se značkou,“ říká spoluzakladatel Brainz Studios Štěpán Kleník.
Audio identita je zvukovým ekvivalentem té vizuální. Umožňuje značkám získat vlastní, konzistentní a rozpoznatelný hlas napříč reklamou, videi, zákaznickou péčí i živými akcemi. Včetně jazykových mutací znějících jako původní originál.
„Klíčem k uvěřitelné audio identitě není technologie samotná, ale způsob, jakým ji řídíte. Kombinujeme možnosti komerčních i open source modelů s vlastním vývojovým týmem. Kromě vlastního softwaru je důležitá i znalost řemesla. Nejlepší výsledky nevznikají jen kliknutím na tlačítko ‘generovat’,”říká kreativní stratég Brainz Studios Jakub Smoljak, jehož tým má na starosti syntetické hlasy, klonování i tvorbu autonomních AI avatarů.
Identita za zlomek času i nákladů
Výhody? Kvalita, rychlost, nižší náklady a snadná možnost škálovat. Co ještě nedávno znamenalo desítky hodin ve studiu, lze dnes udělat za zlomek času a finančních nákladů. Náklady na kampaně se snižují často o desítky procent.
Nejnověji využívá tento způsob práce s hlasem nakladatelství Albatros Media. První audioknihou kompletně vytvořenou pomocí AI syntetických hlasů bude titul Kdo zavraždil účastníky Ďatlovovy expedice od Martina Lavaye vycházející v březnu 2026.
„Oceňujeme, že Brainz Studios dokázala skloubit technologické know-how s produkčními schopnostmi a citem pro režii. Výsledek zní konzistentně, profesionálně a zároveň stále lidsky,“ říká Tereza Bohdalová z audio nakladatelství Voxi, Albatros Media.
Úspěšnou kampaň má nasazenou i český vyhledávač nábytku FAVI působící na dvanácti trzích po celé Evropě. Využívá v ní syntetické hlasové mutace od Brainz Studios, takže stejná message může znít v každé zemi identicky, bez nákladných lokálních produkcí.
„Nepoužíváme AI proto, že je to trendy, ale proto, že nám umožňuje dělat zajímavější a odvážnější věci s menším rozpočtem. Naším cílem bylo vytvořit silnou emoci i s omezenými zdroji,“ doplňuje marketingový ředitel FAVI Jakub Macenauer.
AI avatar jako vyšší level
Audio identita má i vizuální pokračování: AI avatary. Brainz Studios je staví jako realistické mluvící postavy, které lze nasadit do reklamy, na event, do hotelové recepce i do muzea.
Na konferenci Forbes Next Big Thing vystoupil například avatar šéfredaktora Forbesu Zdravka Krstanova v holoboxu. Návštěvníci karlovarského filmového festivalu si zase mohli popovídat s virtuálním průvodcem v rámci Vodafone zóny. A fanoušci na Světovém poháru ve vodním slalomu v pražské Troji přímo tvořili zábavný obsah společně s hologramem olympionika Jiřího Prskavce.
Že nejde jen o komerční sféru, ukazuje nový audioprůvodce pro Národní galerii Praha. Brainz Studios vytvořilo prostředí s PWA aplikací a díky syntetickým hlasům může galerie snadno rozšiřovat další jazykové verze a u dalších výstav různě dramatizovat obsah.
„Audio průvodce už dávno není o tom, aby návštěvník slyšel, co má vidět, ale aby mohl umění nahlížet v různých kontextech a interpretačních rovinách. Díky AI se z něj stává nástroj, který přizpůsobuje obsah různým publikům a ukazuje, jak technologie přispívají k inkluzivnější a demokratičtější prezentaci umění,“ uzavírá Kleník.
Audio identita se stává novým standardem, který značky i instituce potřebují, pokud chtějí zůstat čitelné a konzistentní v prostředí s klesající vizuální pozorností. Ti, kdo na svůj hlas myslí už teď, budou mít zřejmý náskok.
