Nestává se příliš často, aby velký akciový index reprezentující ekonomiku celého národa vzrostl za rok o více než dvě stě procent. Letos však právě takový příběh píše jeden benchmark na Dálném východě.
Jihokorejský akciový index KOSPI (Korea Composite Stock Price Index), který se aktuálně nachází na hodnotě 8476 bodů, za letošní rok posílil o sto procent a za uplynulých dvanáct měsíců o bezmála 215 procent.
Pro srovnání, nejznámější akciový index Spojených států, jenž reprezentuje největší tahouny americké ekonomiky, tedy S&P 500, obvykle roste o pětadvacet až třicet procent ročně. Nicméně v poslední době nedosahuje ani na tato čísla. Za rok 2026 zatím stoupl přibližně o deset procent, loňský rok zakončil s osmnáctiprocentním ziskem.
KOSPI je, podobně jako zmiňovaný S&P 500, benchmarkový index. Jeho záběr je ale o něco širší, obsahuje všechny kmenové akcie na jihokorejské burze a reprezentuje tak širší jihokorejský akciový trh.
Jeho největší část je koncentrovaná pouze do několika málo odvětví – zejména do výroby polovodičů, automobilového průmyslu (zastoupeného firmami, jako jsou Hyundai Motor a Kia), chemie, loděnic a bankovnictví.
A teď se konečně dostáváme k otázce, proč je letos KOSPI jedním z absolutních indexových rekordmanů.
I když svou strukturou skutečně ze všeho nejvíce připomíná S&P 500, volatilitou a cykličností se chová spíš jako indexy rozvojových trhů nebo indexy zahrnující menší společnosti. Částečně za to určitě může jeho o řád menší velikost.
Zatímco S&P 500 reprezentuje šedesát až sedmdesát bilionů dolarů v tržní kapitalizaci jednotlivých firem, KOSPI jen čtyři až 4,6 bilionu dolarů, což je dokonce méně, než kolik činí současná valuace americké společnosti Nvidia, a je to zhruba na úrovni hodnoty Googlu nebo Applu.
To však není jediný rozhodující faktor. Index je také mnohem koncentrovanější než S&P 500, a to jak sektorově, tak co se týče váhy jednotlivých podniků.
Největší část indexu tvoří IT společnosti, které zodpovídají za 61 procent jeho složení. Když půjdeme ještě víc do detailu, zjistíme, že 51 procent celého indexu dnes tvoří jen dvě firmy – Samsung Electronics a SK Hynix.
Ještě loni touto dobou byl přitom jejich podíl v indexu zhruba jen 23 procent a letos v lednu 38,5 procenta. Obě společnosti totiž masivně těží z opětovného obřího investorského zájmu o umělou inteligenci a z poptávky ze strany velkých amerických hyperscalerů. Právě tyto faktory táhnou nahoru celý index.
Pak je tu ale ještě jeden důvod. Přestože zahraniční kapitál tvoří dlouhodobě významnou část obchodů na korejském trhu, přístup na něj byl dlouhá léta pro zahraniční investory dost nepohodlný, což odrazovalo hlavně drobné hráče.
Složité otevírání účtů, nutnost speciálních registrací, kapitálová kontrola jihokorejské měny a nižší akcionářská práva minoritních akcionářů, to je jen část „bolehlavu“, jenž musel zahraniční zájemce o investice do jihokorejských firem podstoupit.
V posledních dvou letech ale probíhá bezprecedentní liberalizace jihokorejského trhu. Loni v dubnu se nechala tamní vláda a nejvyšší finanční regulátor v zemi, Komise pro finanční služby (FSC), slyšet, že zmírní požadavky na otevírání takzvaných omnibusových účtů (společný sběrný účet, který broker využívá k držení cenných papírů pro více svých klientů – pozn. red.), aby umožnila cizím investorům přímé investování do korejských akcií prostřednictvím zahraničních brokerů.
Systém omnibusových účtů Jižní Korea zavedla již v roce 2017, kvůli složitým a rigidním požadavkům na jejich otevírání ale nepřinesl krok očekávaný příliv zahraničního kapitálu a vyzněl trochu do ztracena.
Problém byl například v tom, že si zahraniční investoři mohli otevřít omnibusový účet pouze prostřednictvím přidružené korejské finanční investiční firmy nebo zahraničního makléře, jehož byla korejská firma majoritním akcionářem.
Letos v květnu pak šéf FSC přišel s další připravovanou novinkou. Úřad se chystá zrevidovat předpisy pro drobné zahraniční investory, aby mohli nakupovat a prodávat prostřednictvím omnibusových účtů napřímo nejen konkrétní akcie, ale také burzovně obchodované fondy (ETF).
Regulátor si od toho slibuje ještě více zahraničního kapitálu na domácím akciovém trhu. Důvodem je mimo jiné fakt, že velká část kapitálu drobných korejských investorů končí naopak v zahraničních akciích.
Navzdory „medvědím callům“ v závěru loňského a na začátku letošního roku vlak jménem infrastruktura umělé inteligence letí stále kupředu a nejeví příliš velké známky zpomalování.
Je to dáno hlavně tím, že obří američtí hyperscaleři, jako jsou Alphabet, Google, Amazon, Microsoft a Meta, nepřestávají pumpovat do sektoru obrovské částky, které často tvoří největší část jejich kapitálových výdajů.
A zatímco Spojené státy si stále udržují dominantní postavení v oblasti návrhu čipů a samotných datacenter, zbytek infrastruktury pro rozvoj AI se v současné době nachází hlavně ve východní Asii.
Pro korejské výrobce v tomto směru dorazil jackpot rovnou dvojnásobný.
Zatímco hlavním úzkým hrdlem pro velké jazykové modely byly dlouho především procesory, překotným vývojem dospěla technologie do bodu, kdy moderní AI akcelerátory velkých jazykových modelů limituje, jak rychle dostanou data k výpočetním jednotkám, kolik modelů se vejde do paměti a jak rychle lze u velkých jazykových modelů obsluhovat inference (procesy, při kterých natrénovaný model zpracovává uživatelský vstup a generuje odpověď – pozn. red.).
Prim tak začala hrát hlavně rychlá paměť. Světovému trhu s velmi rychlými paměťmi dnes dominují tři společnosti – americký Micron a právě jihokorejské společnosti Samsung Electronics a SK Hynix.
Jižní Korea, která na začátku AI horečky hrála druhé housle, se tak najednou stala naprosto nezbytnou pro fungování systémů umělé inteligence.
Vidět je to ostatně právě na té menší z obou korejských společností. SK Hynix minulý týden překročil významný, symbolický milník a dosáhl tržní kapitalizace jednoho bilionu dolarů, čímž se stal dvanáctou nejbohatší společností světa podle tržní kapitalizace.
Ocitl se tak o parník před další „celebritou“ infrastrukturního AI růstu, americkou společností AMD. Současná tržní kapitalizace společnosti je dokonce vyšší, než má Berkshire Hathaway. SK Hynix zkrátka zažil přerod z obyčejného výrobce pamětí do strategicky klíčové firmy v éře umělé inteligence.
