Litr nafty i za 46,90 a benzin levnější skoro o sedm korun. I takový dopad má válka na Ukrajině a odklon Evropy od zemního plynu z Ruska. Právě na dieselový pohon přitom v Česku jezdí většina řidičů. Zatímco dříve pro ně bylo tankování výhodnější, teď je plná nádrž vyjde mnohem dráže než majitele benzinových vozů.

Ceny obou pohonných hmot, které za poslední měsíc klesly v průměru o deset procent, tak podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) pomohly ke zpomalení srpnové inflace. To ale platí hlavně pro benzin, který v průběhu srpna zlevnil o pět korun.

Nafta sice zlevnila také, ale jen mírně. V průměru se podle ČSÚ minulý týden prodával litr za 45,21 koruny. Za litr benzinu přitom řidiči platili průměrně 40,27 koruny. Cenová propast mezi oběma palivy se ale prohlubuje i nadále.

„Tak velký rozdíl mezi cenou benzinu a nafty tady nikdy předtím nebyl,“ komentuje Jiří Ondra, majitel sítě čerpacích stanic Tank Ono, které jsou známé nízkými maržemi. Začátkem týdne tam stál litr Naturalu 95 35,90, diesel byl o 6,60 koruny dražší.

Vysvětlení, proč ceny benzinu zaostávají hluboko za naftou, je přitom podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka jednoduché: „Velký rozdíl mezi cenou benzinu a nafty je způsoben především rozdílnými velkoobchodními maržemi – ta je aktuálně u benzinu okolo deseti dolarů za barel, u nafty je ale marže pětinásobná,“ uvedl pro Forbes Tomčiak.

Běžně se přitom velkoobchodní marže pohybují okolo třinácti nebo čtrnácti dolarů za barel, teď je však tlačí nahoru vysoká poptávka. „Velká poptávka je po naftě a po topných olejích. A v zimě bude dál narůstat. Zejména pak po topném oleji, jímž firmy včetně tepláren nahrazují drahý zemní plyn. Zásoby nafty a topného oleje v Evropě jsou zároveň rekordně nízké,“ říká Tomčiak.

Dražší nafta tak netrápí jen tuzemské majitele dieselových vozů, kterých v Česku jezdí přes dva miliony. Podobná je situace i třeba v Polsku nebo Německu a v dalších evropských zemích. „Pokud by přišel výpadek v rafinerii, hrozil by nedostatek nafty na celém evropském trhu,“ říká Tomčiak.

Ačkoli velkoobchodní marže rostou s poptávkou, ceny u čerpacích stanic drží alespoň zčásti na uzdě cena ropy, která v posledních týdnech zlevnila. Zatímco ještě v červnu se obchodovala za více než 120 dolarů za barel, v srpnu to už bylo méně než sto dolarů za barel.

„I přes extrémně vysoké marže by tak už cena nafty nemusela dál stoupat, pohonné hmoty by spíš naopak mohly v blízké době až o korunu zlevnit. Cenový rozdíl mezi naftou a benzinem se ale začne dorovnávat až na jaře, kdy se zmírní poptávka po topném oleji,“ říká Tomčiak.

Do konce září navíc v Česku platí snížení spotřební daně z nafty a benzinu o 1,50 koruny, které vláda letos v červnu zavedla v reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle ministra dopravy Martina Kupky by pak vláda měla v tomto týdnu projednat trvalé snížení spotřební daně právě z dražší nafty.