skip to main content
Forbes NEXT

Hvězdné války mají zelenou. Amazon vystřelí 3236 satelitů konkurujících Starlinku Elona Muska

3 minuty čtení

Jeff Bezos se možná ještě včera griloval v palbě otázek amerického Kongresu, ale dnes už se opaluje v záři hvězdného úspěchu. Americká Federální komise pro komunikaci (FCC) udělila jeho Amazonu povolení k tomu, aby na oběžnou dráhu vychrlil 3236 internetových satelitů v rámci projektu Kuiper – přímé konkurence projektu Starlink společnosti SpaceX Elona Muska, do níž Bezosův Amazon podle oznámení, jež zprávu FCC následovalo, nasype přes 10 miliard dolarů.

Bezosův „Project Kuiper“ cílí stejně jako Muskův Starlink na pokrytí zeměkoule vysokorychlostním globálním internetovým připojením shůry.

Když Amazon svůj záměr nasázet na nízkou oběžnou dráhu přesně 3236 satelitů oznámil loni v dubnu, zatrolil si Elon Musk na jeho účet na Twitteru a Bezosovi použitím slova „copy“ a emotikonu kočky vmetl, že je „copycat“ – prostě se po něm opičí. 

A Bezos má co dohánět.

Konkurenční Starlink má v tuto chvíli s předpokládanými až 42 tisíci satelity ve vývoji solidní náskok – první várku 60 funkčních satelitů vypustil na nízkou oběžnou dráhu Země v květnu 2019 a v letošním roce pokračuje v dalších fázích projektu vždy po šedesáti 260kilogramových satelitech tak, aby ideálně už na konci roku 2021 pokryl nebe 1584 satelity Starlinku – tolik jich má tvořit první fázi, ve které bude Zemi obíhat právě tolik Muskových satelitů po 72 trasách, z nichž každou pokryje 22 satelitů.

První betatest internetu z nízké orbity má přitom v USA a Kanadě probíhat už tento srpen. Server Business Insider připomíná, že částka 10 miliard dolarů, kterou hodlá do projektu Kuiper investovat Amazon, je shodná s částkou, o níž v květnu roku 2018 mluvila COO SpaceX Gwynne Shotwell jako o nezbytné pro to, aby mohl být dokončen Muskův projekt.

Reklama

O rok později, v květnu 2019, přitom Elon Musk prohlásil, že satelitní projekt Starlink může jeho firmě SpaceX vynést 30 až 50 miliard dolarů ročně. Business Insider si současně nechal vypracovat analýzu od společnosti Morgan Stanley, podle níž se hodnota SpaceX v případě úspěchu Starlinku může vyhoupnout na 120 miliard dolarů; analýza nicméně dodává, že v případě neúspěchu by mohl projekt jeho hodnotu stejně tak sestřelit na 5 miliard.

Hvězdné války, které teď vedou SpaceX a Amazon o prostor na nízké oběžné dráze Země, přitom budí i mediálně často propírané obavy.

Zahuštěním prostoru nad zemským povrchem v hladině mezi 590 a 630 kilometry (která je Zemi více než padesátkrát blíž než dráhy klasických geostacionárních internetových satelitů) stoupá riziko srážek satelitů s jinými subjekty – k čemuž už ostatně skoro došlo v úvodu projektu SpaceX na začátku loňského září, kdy se jednomu ze satelitů Starlinku na poslední chvíli vyhnul satelit Evropské kosmické agentury (neboť od řízení Starlinku vzešlo před hrozící kolizí v podstatě jen schwarzenbergovské „my neuhneme“).

Aktuální vydání magazínu

Současně bude kolem Země létat také víc technologického nepořádku (který se kolem zeměkoule přitom jen tak nepovaluje, ale rotuje potenciálně devastující rychlostí 28 tisíc kilometrů za hodinu) – což je narůstající problém pro následující generace vesmírných programů, jímž se nezabývají jen vědecko-fantastické vize s tváří George Clooneyho ve filmu Gravitace, ale věnují se mu také nejoceňovanější vědecké kapacity současnosti, k nimž patří i Roberta Bimbová, která se se svým projektem lokalizování vesmírného smetí (jako jsou miliony úlomků raket a družic, které už nyní zaneřáďují oběžnou dráhu) probojovala do letošního výběru českého Forbesu 30 pod 30.

A pak je tu ještě ten problém, že přes výslednici hvězdných válek Muska s Bezosem (a potenciálně i dalších subjektů, jako je OneWeb Grega Wylera) nejsou pořádně vidět hvězdy.

Při pozorování satelitního vláčku, kdy i nad střední Evropou putovala po vypuštění na orbitu noční oblohou jedna zářivá tečka Starlinku za druhou, si člověk sice připadal jako uprostřed kyberpunkové vize spisovatele Neala Stephensona, astronomové si ale stěžují, že jim větší a větší počty zářivých satelitů výrazně ztěžují a potenciálně i znemožňují práci.

Musk sice oznámil, že na další satelity využije méně reflexní povrch, zamýšlená palba desetitisíců satelitů, díky nimž budete moci poslat zarputilý hejt na Twitter i z té nejzapadlejší oázy na poušti Kalahari, poklidnému pozorování vzdálených galaxií moc nefandí.

Možná se ale prostřednictvím globálního internetu nejprve skutečně potřebujeme pozvednout na vyšší úroveň civilizace na Zemi a teprve pak obrátit zrak zpátky ku hvězdám.

Reklama
Reklama
Reklama