skip to main content
Byznys

I Němci chtějí podpořit své zemědělce, ale jdou na to nějak naruby. Jo a taky ruší faxy

Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura. Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku s názvem Alles Gute.

Terka na burze

Zatímco v Česku smutně padá hvězda Pietro Filipi, v Mnichově vědí, jak na byznys s módou. Právě tam vznikl e-shop MyTheresa, který se specializuje na oděvy a doplňky luxusních značek a čerstvě zamířil na newyorskou burzu.

A vkročil tam nad očekávání úspěšně, akcie se obchodovaly za cenu okolo 33 dolarů a hodnota společnosti tak překročila tři miliardy dolarů. Příběh MyTheresa přitom není z kategorie internetových rychlokvašek.

Reklama

Už v roce 1987 otevřeli manželé Botschenovi v centru Mnichova obchod Theresa. Od začátku v něm prodávali luxusní oděvy a brzy se z něj stala módní instituce. Její majitelé však mají rádi dobrodružství, a tak se už v roce 2006 vydali do světa e-commerce, tedy v době, kdy prodávat módu online, natož tu luxusní, bylo čiré bláznovství.

Tak vznikla MyTheresa.com. Dařilo se jí nad očekávání dobře, ale aby dokázala rychlý růst ufinancovat, potřebovali manželé Botschenovi investora. Před sedmi lety proto do firmy vstoupil americký luxusní řetězec Neiman Marcus a přinesl 150 milionů dolarů.

Spolupráce se povedla a původem mnichovský e-shop dál rostl. Jenže když loni Neiman Marcus vyhlásil insolvenci, potřeboval peníze na splacení dluhů a to byl právě důvod, proč se musel „rozloučit s Terezou“ a proč se vydala MyTheresa na burzu. V Německu to vyvolalo jak obdiv, tak i kritiku, proč je značka na NYSE, a ne německém DAXu.

Vysvětlení je prý v globálních ambicích firmy, jejíž obrat ve finančním roce 2019/2020 dosáhl 450 milionů eur a meziročně tak poskočil skoro o pětinu. V posledních měsících navíc roste ještě rychleji. Průměrná cena objednávky je 600 eur a denně jich ze skladu v Bavorsku posílají do celého světa na osm tisíc.

Reklama

Energie budoucnosti

V areálu bývalé uhelné elektrárny Moorburg u Hamburku vznikne velká továrna na zelený vodík. Na velkém projektu, od kterého si Německo slibuje modelový příklad pro ostatní, se bude kromě Hamburku podílet švédský Vattenfall, nizozemský Shell a japonský koncern Mitsubishi. Už za čtyři roky, kby se měla produkce zeleného vodíku rozjet, má výkon zařízení dosáhnout 100 megawattů a bude tak patřit k největším v Evropě.

Jako u nás. Skoro…

I v Německu chtějí, aby měli tamní zemědělci a potravináři víc peněz. Na rozdíl od českého nápadu vrátit se o desítky let zpátky a omezit zahraniční potraviny přišli však němečtí zemědělci s opačným nápadem. Lidé by měli za domácí německé potraviny „jednoduše“ platit víc peněz.

Jak přesně by se návrh měl převést do praxe, zatím není jasné, obchodníci s tím ale prý v zásadě problém nemají. Šéf německého svazu zemědělců, který nápad představil na potravinářském veletrhu Grüne Woche, jej označuje za „Deutschland-Bonus“. Inu, jak pro koho.

Fax? Nein

Už i německý Bundestag míří do 21. století. Jeho členové se totiž odhodlali k nečekanému a odvážnému kroku: zruší faxy. Čtete správně. V Bundestagu se totiž dosud faxy docela běžně používají a mnoho poslanců je má raději než e-maily.

Specialitou pak je tisk doručených e-mailů a jejich přeposílání faxem dál (s čímž mám osobní zkušenost, pozn. autorky). Po podzimních volbách ale bude faxování ve Spolkovém sněmu už jen minulostí. V ministerstvech ale možná ještě zůstanou. Přece jen pokrok jistě, ale raději pomalu.

Reklama
Reklama