Její příběh je ztělesněním amerického snu, který může dodávat naději a odvahu každému, kdo se považuje za znevýhodněného nebo utiskovaného. Soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburg ale byla mnohem více než jen bojovnicí za občanskou rovnoprávnost.
Když před dvěma dny vešlo ve známost, že v kruhu rodinném podlehla rakovině slinivky břišní, oplakával tuto silnou, ale zároveň na pohled nesmírně křehkou ženu celý svět.
Už nyní média po celém světě předpovídají divoké spory ohledně nominací na jejího náhradníka, protože bez Ruth Bader Ginsburg by mohl poměr sil devítimístného senátu nejvyššího soudu převážit na stranu konzervativců, kteří už měli převahu pěti ku čtyřem.
Už během svého života se Ruth Bader Ginsburg stala popkulturní ikonou, kdy se její tvář s ozdobou okolo krku, posazenou na soudcovském taláru, stala motivem triček i tetování. Už během života ženy, kterou veřejnost znala pod akronymem RGB, vznikly nejen dokumentární, ale i hrané filmy, které dokumentovaly její profesní a osobní život. Dokonce o ní byla napsána opera, kterou jako milovnice klasické hudby s humorem oceňovala.
Narodila se v roce 1933 jako Joan Ruth Bader chudým židovským přistěhovalcům z Ukrajiny a Rakouska. Její sestra zemřela jako dítě, matka, která byla školní premiantkou, musela kvůli rodinným financím nechat studovat svého bratra, ale sama si to nemohla dovolit.
Zemřela na rakovinu den předtím, než Ruth absolvovala střední školu. Což Ruth, která byla vychovávána poměrně tradičně a mezi její mimoškolní aktivity patřilo roztleskávání, absolutně otřáslo.
Právě odkaz matky, která kvůli tomu, že se narodila jako žena, nemohla studovat a později skloubit kariéru a rodinu, byl hnacím motorem dívky, jež se nebála být jednou z devíti žen v ročníku na Harvardu, kde jinak studovalo práva pět set mužů. Odtud ale přešla na Kolumbijskou univerzitu, kde promovala jako nejlepší z celé třídy.
Netradiční manželství a stejná práva pro všechny
Během studií se seznámila se svým budoucím manželem Martym Ginsburgem a v 50. letech minulého století tvořili netypický pár. Marty skvěle vařil a podporoval kariéru své ženy. „Byl prvním mužem, kterého zajímalo, že mám mozek,“ přiznala Ruth v jednom z televizních rozhovorů.
Společně se starali o děti a Ruth začala chápat, že pokud jako žena chce v patriarchální společnosti uspět, musí začít apelovat na svá práva. Když se stala obhájkyní, zastupovala zájmy utlačovaných, a to nejen žen. Známý je případ, kdy klientem Ruth Bader Ginsburg byl muž, kterému zemřela během porodu manželka.
Chtěl zůstat doma, aby mohl svého potomka vychovávat a pobírat státní příspěvek, ale ten byl určen jen matkám. Bader Ginsburg nejen přinesla popularizaci tohoto případu, ale také upozornila na to, že otcové by měli mít stejná práva na výchovu dětí jako matky.
Soudkyně módní ikonou
Když byla v roce 1993 tehdejším prezidentem Billem Clintonem jmenována soudkyní nejvyššího soudu, byla teprve druhou ženou, které se to povedlo. Ve svém slavnostním projevu pak věnovala onen historický okamžik matce, kdy se Ruth podle svých slov snažila žít tak, jak by mohla žít ona, kdyby dostala tu příležitost.
Jít za Ruth Bader Ginsburg se v posledních letech stalo také populárním kostýmem na Halloween. Kromě černého soudcovského taláru a výrazných brýlí byste ale potřebovali výrazný náhrdelník nebo krajkové fiží. Právě svými módními doplňky, které si na talár oblékala, byla RGB pověstná. Říkala jim límečky, ale byly to spíš opulentní náhrdelníky.
Soudkyně se nechala slyšet, že chtěla nějakým způsobem upozornit na to, že i přesto, že se pohybuje v ryze mužském prostředí unifikovaných talárů, má nárok na svou osobitost a zajímavé módní volby.
Bývalá šéfredaktorka francouzského časopisu Vogue Carine Roitfeld věnovala Ruth Badger Ginsburg článek, ve kterém označila vkus členky soudu za „supreme“. Klasické pouzdrové sukně dokázala RGB sladit se saky z čínského hedvábí, tvídovými blejzry, síťovanými rukavičkami a střevíčky na podpatku od Salvatora Ferragama.
Status celebrity
Není příliš časté, aby se soudce těšil tak obrovské popularitě jako právě Ruth Bader Ginsburg. Byla miláčkem většiny amerických liberálů, nikoliv jen feministek, urputně se bila za to, aby se práva dostalo všem, bez ohledu na pohlaví, rasu nebo náboženství.
Tiché charisma ale fascinovalo také televizní kamery, média jí dávala nálepku super divy. Před dvěma lety ukázala populárnímu moderátorovi Stephenu Colbertovi svůj trénink v posilovně.
„Do důchodu nepůjdu“
Na pozici soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických setrvala 27 let, během kterých prožila zlomeninu žeber, rakovinu plic a později rakovinu slinivky. I přes velmi náročnou léčbu ale zůstala Ruth Bader Ginsburg ve svém úřadě velmi aktivní a odmítala jakékoliv spekulace o tom, že se odebere na odpočinek.
Smrt ji zastihla v předvečer židovského svátku Roš-ha-šana a podle jedné z tradic judaismu ti, kteří přijdou o život právě v tento čas, jsou pokládáni za duše spravedlivých. Nic nevystihuje život Ruth Bader Ginsburg víc než právě boj o rovnost.
