Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících.
Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
Zdroj: Český statistický úřad
Ceny zboží v srpnu meziročně úhrnem vzrostly o 19,6 procenta a ceny služeb o 13,5 procenta.
V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent.
Naopak u potravin zdražování dál zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
V bydlení si lidé museli nejvíce připlatit za energie. Cena elektřiny stoupla zhruba o 35 procent, zemního plynu o 61 procent, tuhých paliv o 46 procent a tepla a teplé vody zhruba o pětinu.
Ceny nájemného z bytu byly vyšší o pět procent. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Na vývoj meziměsíční inflace měly v srpnu největší vliv ceny pohonných hmot.
„Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř deset procent byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavla Šedivá.
„Inflace si na chvíli odpočinula. Do konce letošního roku ale ještě bude muset vstřebat výrazný růst cen energií z posledních týdnů,“ uvedl analytik společnosti Deloitte David Marek.
Zároveň se již podle něho vytrácejí poptávkou živené tlaky na inflaci. „Výrazný pokles reálných mezd a obavy z dalšího ekonomického vývoje tlumí útraty domácností v obchodech a omezují možnosti ke zvyšování cen,“ dodal.
Na oslavy poklesu inflace je proto zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní ‚metu‘, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne.
„Vyhráno dosud nemáme, a to primárně z důvodu pokračujícího dramatu na energetickém trhu,“ souhlasil analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Z něj se i v nejbližších měsících budou inflační tlaky do celkové statistiky propisovat jak napřímo, tedy v oddíle bydlení, tak i zprostředkovaně skrze rostoucí náklady v podnikatelské sféře. Přesto se zdá být pravděpodobné, že obávané „dvacítky“ česká inflace nedosáhne.
„Po zbytek roku by se mohla udržet v okolí 17 procent a v průměru za celý rok jen mírně přesáhnout 15 procent,“ odhadl.
