Zdražení pohonných hmot po vypuknutí války v Íránu se v březnové inflaci ještě plně neprojevilo, bude tak mít dopad i na dubnové údaje.
Růst spotřebitelských cen tak v příštích měsících bude dál zrychlovat z březnových 1,9 procenta, shodli se analytici. Zároveň upozornili, že březnovou inflaci tlumily ceny potravin. Podle odborníků je ale otázka, nakolik bude tento trend udržitelný do budoucna.
Růst cen pohonných hmot byl hlavním důvodem, proč inflace v březnu zrychlila z únorových 1,4 procenta, shodli se analytici.
„Březnová inflace u energií naznačuje, že se cenový vývoj pohonných hmot v uvedeném měsíci nepromítl do statistik zdaleka v plné míře. Také dubnové inflaci tedy bude dominovat zdražování pohonných hmot. Určitou roli začnou hrát i vyšší ceny dalších energií, zejména plynu,“ upozornil však hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák také varoval, že se do inflace zatím nepromítlo zdražení plynu. „Přenos vyšších cen zemního plynu do koncových cen plynu a elektřiny pro domácnosti má daleko větší časové zpoždění,“ uvedl.
Analytici původně očekávali, že by se březnová inflace mohla dostat i nad dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). „Zrychlení bylo o něco mírnější oproti očekávání, čemuž pomohly nižší ceny potravin,“ podotkl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek je ohledně dalšího možného zlevňování potravin zdrženlivý. „Je otázka, jak v nových nákladových podmínkách může tento trend pokračovat,“ upozornil Dufek.
„Nejde totiž jen o pohonné hmoty, které spotřebovává zemědělství, ale také o zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství,“ dodal Dufek.
V dalších měsících inflace podle analytiků dál poroste. „Rozhodujícím faktorem pro další měsíce bude délka konfliktu na Blízkém východě a ceny energií. Pokud by válka trvala několik měsíců a ceny energií zůstaly zvýšené, nebo dokonce dále vzrostly, inflace by se dostala alespoň krátkodobě nad toleranční pásmo ČNB,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Toleranční pásmo ČNB je mezi jedním a třemi procenty. „Inflační tsunami jako v roce 2022 ale nečekáme, když je startovací pozice mnohem lepší než tehdy,“ zdůraznil však Kron.
Aktuální vývoj inflace podle Sobíška zatím nevyžaduje zásah ČNB, zejména kvůli tomu, že cenový šok je vnějšího původu. „Na úvahy o zvýšení sazeb tak dojde zřejmě až na podzim, kdy budou do inflace promlouvat sekundární dopady ropného šoku,“ uzavřel.
