Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat.
V České republice inflace klesla o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila necelých devět procent.
V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v Evropské unii během července beze změny. V eurozóně klesly o desetinu procenta.
Nejnižší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta.
Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, a to 17,5 procenta. Na Slovensku a v Polsku činila 10,3 procenta.
Ve srovnání s červnem inflace zpomalila v devatenácti členských zemích a v sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni.
Ceny energií se v eurozóně v červenci meziročně snížily o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o pět procent a ve službách o 5,6 procenta.
Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou jako strop cenové stability. Ta ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby.
Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
