Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v březnu zvolnil na 2,6 procenta z únorových 2,8 procenta. Ještě před rokem činil 8,3 procenta. V Česku míra inflace stagnovala na 2,2 procenta.
Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V eurozóně inflace v březnu zpomalila na 2,4 procenta z 2,6 procenta v předchozím měsíci, potvrdili statistici. Inflace v eurozóně se postupně přibližuje k dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).
Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta.
Nejnižší míru inflace zaznamenali statistici v Litvě (0,4 procenta), Finsku (0,6 procenta) a v Dánsku (0,8 procenta). Nejvyšší míru inflace vykázalo Rumunsko (6,7 procenta), Chorvatsko (4,9 procenta), Estonsko a Rakousko (obě země 4,1 procenta). Ve srovnání s únorem meziroční inflace klesla ve třinácti členských státech, ve čtyřech zůstala stabilní a v deseti vzrostla.
Podle ČSÚ činila meziroční inflace v Česku v březnu dvě procenta, zůstala tak také na stejné hodnotě jako v únoru. Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta.
Mezi faktory, které inflaci snižují, patří pokračující zpomalování růstu mezd, slabá poptávka, zpřísňování fiskální politiky, levný dovoz z Číny a relativně nízké ceny plynu po mírné zimě. Tlak na růst cen však vyvíjejí rostoucí ceny ropy a slabší euro.
„Nedávný růst cen komodit a energií v nadcházejících měsících zvýší celkovou (inflaci), přičemž slabost eura vůči dolaru způsobovaná rozdílnou politikou Fedu a ECB tento pohyb ještě umocní,“ uvedla společnost TS Lombard. „Eurozóna zůstává jedním z největších světových dovozců energií a je velmi citlivá na jejich ceny,“ dodala.
