Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zpomalil na 1,8 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Vyplývá to z rychlého odhadu, který 1. října zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Dnešní údaje podporují vyhlídky na to, že ECB v říjnu přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Za zářijovým zpomalením inflace stály zejména ceny energií, které se meziročně snížily o šest procent po srpnovém tříprocentním poklesu.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v září klesla na 2,7 procenta z 2,8 procenta v předchozím měsíci.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny vykázala v září Belgie, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejnižší byla inflace naopak v Irsku, kde ceny vzrostly pouze o 0,2 procenta.
ECB už v červnu v reakci na zpomalování inflace zahájila snižování úrokových sazeb, aby tak podpořila hospodářský růst v eurozóně. Svou depozitní sazbu snížila o čtvrtprocentního bodu na 3,75 procenta. Tento měsíc sazbu zredukovala o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta.
Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do letošního června pak držela úroky beze změny.
Šéfka ECB Christine Lagardeová v pondělí v Evropském parlamentu řekla, že díky nejnovějšímu vývoji sílí přesvědčení, že „inflace se včas vrátí k cíli“. „Zohledníme to v říjnu na našem příštím zasedání,“ dodala.
ECB v září předpověděla, že inflace v eurozóně za celý letošní rok dosáhne 2,5 procenta. V příštím roce banka počítá se zpomalením inflace na 2,2 procenta a v dalším roce na 1,9 procenta.
Finanční trhy se nyní podle agentury Reuters domnívají, že pravděpodobnost snížení úroků na říjnovém zasedání ECB činí osmdesát pět procent. Začátkem minulého týdne přitom tuto pravděpodobnost odhadovaly pouze na dvacet pět procent.
„Protože hospodářský růst zůstává pod tlakem, zdá se, že ECB má otevřené dveře k rychlejšímu postupu (při snižování úrokových sazeb),“ uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. „Do hry se tak dostává říjnové zasedání,“ dodal.
V České republice spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, což bylo stejným tempem jako v červenci. Údaje o zářijovém vývoji inflace zveřejní Český statistický úřad příští týden ve čtvrtek.
Česká národní banka minulý týden snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta, nejníže od začátku února 2022. Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta
