Uplynulý rok provětral nejednu peněženku. Na rozdíl od pandemie, která přála alespoň odvážným, a investorům rostlo pod rukama prakticky cokoli, se v roce 2022 mohli radovat snad jen shortaři.

Raději nepočítejme, kolikrát centrální bankéři loni zatahali za fiskální brzdu ve snaze zastavit splašený inflační vlak. Bude následující rok lepší? Na to jsme se zeptali ekonomů, manažerů rizikového kapitálu i jednotlivých investorů.

Žádný rychlý návrat blahobytu jen tak nečekejme – což by nakonec nemusela být tak špatná zpráva. „Musí být hůř, aby bylo lépe, a v příštím roce to vypadá, že by hůř být mohlo. Česká národní banka v prognóze počítá s mělkou recesí, nezaměstnanost mírně stoupne a reálné mzdy se hluboce propadnou. To je základní scénář vývoje nejen naší, ale i světové ekonomiky,“ říká Dominik Stroukal, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.

„Naneštěstí se ve světové i domácí ekonomice potýkáme s obrovským množstvím nejistot, které mohou střední scénář vychýlit jak k optimističtější, tak bohužel i k děsivější variantě. Shodně s centrálními bankéři se ale domnívám, že rizika jsou vychýlená spíše k tomu horšímu,“ dodává.

Proč musí být podle Stroukala nejdříve hůř? „Propad ekonomiky může být požehnáním pro investice. Protiřečí si to se selským rozumem, ale finanční trhy na překvapivě špatné zprávy čekají jako na smilování. Významné odchýlení od prognóz k horšímu by mohlo zvrátit zatím neochvějné zvyšování úrokových sazeb či v případě České republiky jejich setrvání na už tak vysoké úrovni. Dražší úvěr a vyšší výnosy aktiv letos srážely jejich valuace a finanční trhy téměř bez výjimky krvácely,“ vysvětluje.

Pokud čekáte ekonomickou apokalypsu, pak si na oživení můžeme počkat ještě hodně dlouho.

„Pokud jste dostatečně pesimističtí ohledně příštího roku, mohl by přijít obrat. Centrální banky, zejména ty nejdůležitější jako Fed, Evropská centrální banka a Bank of England, by mohly změnit výhled sazeb či je dokonce snižovat. Mohlo by se přestat kvantitativně utahovat a začít znovu uvolňovat, zkrátka srážet výnosy dolů a s tím hnát vzhůru ceny aktiv,“ domnívá se Stroukal.

Problémem podle něj je, že všichni už nějaká očekávání ohledně budoucího roku máme, takže lze předpokládat, že je už zaceněn. Otázka tak zní, jestli nás překvapí negativně. „Pokud ano, pak nás finanční trhy překvapí pozitivně. Samozřejmě v rámci rozumných mezí. Pokud čekáte ekonomickou apokalypsu a novou velkou depresi, pak si na oživení můžeme počkat ještě hodně dlouho,“ předpovídá.

Konec agresivního růstu úrokových sazeb centrálních bank očekává i forexový analytik a šéfredaktor portálu Roklen 24, Jan Berka. „Světová ekonomika a finanční trhy se během příštího roku přesunou z cyklu agresivního zvyšování sazeb do režimu jejich stability na střednědobém horizontu. Nesdílím představu, že jak rychle byly úroky navýšeny, tak budou i rychle sníženy. K tomu nejsou dostatečně silné fundamenty týkající se výraznějšího oslabení inflačních tlaků,“ vysvětluje svůj postoj.

„Minimálně během prvního čtvrtletí nás čeká další nárůst evropských i amerických sazeb. Poté se zřejmě přesuneme do režimu sledování úplného propisu sazeb do reálné ekonomiky. S ohledem na to předpokládám, že dojde na pokles volatility dluhopisových i devizových trhů. Spolu s tím se pozornost postupně přesune od inflace směrem k růstu,“ předpokládá Berka.

„Trh aktuálně sází na citelně slabší dolar proti euru, my jsme však opatrnější. Dolar se může dostat do velké výhody zejména v případě, že na evropskou ekonomiku dolehne silnější recese. Například vinou prohloubení energetické krize, která má na Evropu citelnější dopady. Návrat pod paritu eura proti dolaru až k nejsilnějším hodnotám letoška ve svém základním scénáři nemáme,“ připomíná.

„U koruny, pokud dojde na silnější evropskou recesi, spatřujeme vyšší rizika na straně oslabení směrem k pětadvaceti korunám za euro. Významný brzdící vliv bude mít ČNB a její intervence aktuálně působící především skrze psychologický efekt demotivující potenciální korunové shortaře,“ konstatuje Berka.

Předplatné Forbesu Padesát nejlepších lékařů Česka

Na jaké aktivum za takové situace vsadit? Známý český investor Jaroslav Šura, jehož hlavním koněm jsou hlavně technologické společnosti, by dočasně vsadil na výše zmiňované dluhopisy. „Minimálně během několika měsíců bude pokračovat restriktivní politika centrálních bank. Klíčový pro akciové trhy je a bude zejména americký Fed,“ říká Šura, který také neočekává, že by během několika málo měsíců skončila válka na Ukrajině.

„Pokud přidáme covid v Číně, zdá se, že není s investicemi kam spěchat. O vyklesávání realitního trhu nejen v Čechách ani nemluvě. Vzhledem k rostoucím úrokovým sazbám se však otevírá investiční okénko na dluhopisových trzích,“ naťukává jednu z příležitostí. Když centrální banky zvládnou boj s inflačním očekáváním, budou podle Šury státní a vybrané korporátní obligace sázkou na jistotu.

„Už teď se objevují zajímavé příležitosti, které budou během nového roku přibývat. Například dluhopisy Monety s osmiprocentním kuponem, Airbank s navázáním na repo sazbu s momentálním výnosem přes devět procent, a třeba podřízené vklady v J&T nesou 7,5 procenta. Dluhopisy, kromě štědrých kuponů, by měly být postupem času zajímavé i svým tržním zhodnocením. S výhledem na ukončování zvyšování úrokových sazeb v USA by mohlo být vhodné se postupně vracet do akciových pozic – mě bude jako obvykle lákat technologický sektor,“ uzavírá.

Také Jan Hlavsa, spoluzakladatel investiční aplikace Fondee, je přesvědčen, že všechno záleží na budoucím vývoji úrokových měr. „Standardní monetární teorie centrálním bankéřům říká, že inflace je zlo, se kterým je potřeba bojovat. A zvyšováním úrokových měr dosáhnou kýžené nižší inflace. V praxi je pak ta kauzalita opačná. Čím vyšší inflaci lze očekávat, tím razantnější zvyšování úrokových měr bude následovat. To pak sekundárně zvyšuje relativní hodnotu hotovosti a depozit na úkor hodnoty investičních aktiv,“ tvrdí Hlavsa.

„Vypadá to, že nyní růst inflace oslabuje a někde začíná i klesat. Energie v posledních měsících signifikantně poklesly a ač se to při procházce českým supermarketem moc nezdá, ceny potravin celosvětově také klesají. Globální inflační vrchol už je asi za námi. To snižuje tlak na centrální banky a očekávání trhu ohledně zvyšování úrokových měr jsou již mnohem nižší, než byly ještě před pár měsíci,“ popisuje aktuální vývoj.

Z čínského pohledu je válka na Ukrajině masivní fiasko a poučení.

„Pak je tu ještě otázka vývoje celosvětové ekonomiky. Ta by se teoreticky po všech problémech se zásobovacími řetězci a zhoršené bezpečnostní situaci ve světě mohla trochu oklepat. Čína pomalu opouští neudržitelnou zero-covid politiku, narušené zásobovací řetězce se daří obnovovat nebo nahrazovat novými cestami,“ všímá si Hlavsa.

Celosvětová bezpečnostní situace se podle něj sice jen tak nezlepší, ale výrazné zhoršení neočekává. „Z čínského pohledu je válka na Ukrajině masivní fiasko a poučení. Takže nepředpokládám, že své tchajwanské ambice bude chtít příští rok realizovat. Rok 2023 bude proto pravděpodobně lepší než 2022,“ dodává optimisticky.

Na pozvolné uklidnění trhů kombinované ale se strachem z recese sází Martin Vápeník, finanční ředitel skupiny SFG. „V příštím roce očekáváme na trzích pomalé uklidnění, zejména snížení inflace a také pozvolné snižování úrokových sazeb. Bohužel se nedá vyloučit riziko přicházející recese nebo dalšího prohlubování krize, takže i rok 2023 bude z makroekonomického hlediska poměrně nejistý,“ říká.

Do čeho letos investovat? „Obecně se chceme nadále zaměřovat na investice do udržitelných projektů, třeba na recyklaci a ekologickou likvidaci odpadu. To jsou oblasti, které i Evropská unie významně podporuje a do budoucna bude jejich význam stále růst,“ shrnuje Vápeník.

Během loňského medvědího trhu se venture kapitalisté – konečně věrni svému označení – spálili mnohem více než řadoví investoři. Stovky milionů dolarů a eur zmizelo z trhu bez zpátečního lístku a my se ptáme, dává dnes ještě smysl investovat do startupů?

77 %

investorů rizikového kapitálu je optimistických.

Michal Ciffra, spoluzakladatel DEPO Ventures, v tom má celkem jasno. „Obecně dnes od profesionálních investorů slýcháváme, že na tuto situaci čekali posledních deset let – konečně lze koupit aktiva za jejich reálnou cenu. Valuace se snižují, což znamená, že investice jsou výhodnější,“ říká muž, podle nějž se technologický trh se pročistí a špatné startupy investici nezískají.

„Potvrzují to i nejnovější data: podle průzkumu Atomico je 77 procent investorů rizikového kapitálu optimistických. Na druhé straně je tu řada mezinárodních fondů, zejména zaměřených na pozdější fáze, které v nynější situaci vyčkávají,“ připomíná.

Obecně bude podle Ciffry důležité sledovat situaci na americkém trhu, a to nejen z mikro pohledu, ale také na makro úrovni. „Fed opět zvýšil úrokové sazby a tento trend se očekává i v příštím roce. To bude mít zásadní vliv na dostupnost kapitálu a jeho alokaci. Kapitál budou získávat společnosti, které jej dokážou efektivně využívat. Investoři se opět vrátí ke kořenům – posuzování jednotkové ekonomiky s důrazem na ziskovost.“

Kde vidí zajímavé trendy? „Velmi zajímavé projekty se dnes vyskytují v oblasti řešení dlouhověkosti, a to i z pohledu jak si dlouhověkost co nejvíce užít. Moderna nedávno přišla s novou vakcínou založenou na RNA, která by měla léčit určité druhy rakoviny kůže. Vidíme, jak princip RNA, jehož vývoj byl díky covidu-19 zásadně urychlen, může mít zásadní dopad v léčbě velmi vážných onemocnění,“ uvádí Ciffra konkrétní příklad.

Že technologie navzdory letošnímu tepnímu krvácení ještě neřekly poslední slovo, si myslí také Marek Moravec, managing partner venture kapitálové firmy Nation 1. „Od technologických ředitelů v poslední dobou slýcháme, že současné byznysové výzvy recese vyřeší zejména technologie. I když dojde k hospodářskému poklesu, celosvětové výdaje na IT porostou asi o pět až šest procent. Na druhou stranu valuace půjdou dolů,“ myslí si.

Optikou kryptoměnové burzy bude rok 2023 poměrně náročný.

Rizikovým aktivem, které hrálo prim v druhé polovině posledního býčího trhu, byly kryptoměny. Jak vidí jejich krátkodobou a střednědobou budoucnost, jsme se zeptali ředitele a spoluzakladatele české burzy Coinmate, Romana Valihracha.

„Optikou kryptoměnové burzy bude rok 2023 pro trh, investory i potenciální investory poměrně náročný. Nicméně jsem zastáncem pravidelných cyklů, a tak věřím, že to není na dlouho. Za poslední rok kryptoměnové trhy utržily hned několik ran. Poslední z padajících kostiček byl krach třetí největší kryptoburzy světa FTX. Když k tomu přidáme dnešní makro situaci, nepřekvapí nás, že kryptoměny výrazně oslabily. Zatím není jisté, jestli jsme už dosáhli dna, ale rozhodně jsme mu velmi blízko,“ říká Valihrach. 

Nejlepší strategií je podle něj začít pravidelně nakupovat nejkonzervativnější kryptoměny, jako je bitcoin a možná ethereum. „Nemá smysl se pokoušet trefit absolutní tržní dno a snažit se maximalizovat výnos na cenovém pohybu. Bitcoin má v řádu tří až pěti let potenciál několikanásobného zhodnocení, což z něj činí jedno z nejlákavějších aktiv v poměru rizika a výnos,“ domnívá se.

„Pokud se vyplní předpovědi podporovatelů bitcoinu a jeho cena dosáhne sto tisíc amerických dolarů, nebude hrát velkou roli, zda jste nakoupili na sedmnácti tisících nebo dvaceti tisících dolarech. Stále dosáhnete pohádkového zhodnocení, o kterém si jiná aktiva mohou nechat jen zdát,“ rozvíjí svou myšlenku a naopak nedoporučuje spekulovat ohledně altcoinů.

„Bitcoin udává trend a altcoiny ho následují, takže radím vyčkat, dokud se trend neotočí. Je tady dost velká šance, že většina kryptoměnových projektů se na své rekordní výše už nikdy nepodívá. Zatímco u bitcoinu mi pravidelné nakupování dává obrovský smysl, altcoiny, které se v dalším cyklu neprosadí, možná budete pravidelně nakupovat až na nulu,“ varuje Valihrach.