Loni byl americký výrobce čipů Intel pro velkou část trhu symbolem unaveného dinosaura, který v očích některých pomalu „dodělával“. Firma ztrácela pozici vůči konkurenční Nvidii i AMD, zaostávala ve výrobě čipů a analytici řešili, zda vůbec zvládne ustát obří náklady spojené s budováním nových továren.
Letos však Intel opět patří mezi nejvýkonnější technologické akcie na Wall Street a při pohledu na graf si někteří investoři s otevřenou pusou vyměňují nevěřícné pohledy.
I přes prudší korekci v minulém týdnu cenné papíry Intelu zdražily od začátku roku o téměř 180 procent, po zprávách o možné spolupráci s Applem zažily tři týdny po sobě nárůst přes dvacet procent.
Za posledních dvanáct měsíců pak akcie firmy vyskočily přes čtyři sta procent. Něco takového firma ve své novodobé historii ještě nezažila. Investoři začali znovu věřit, že Intel může sehrát důležitou roli v nové éře umělé inteligence i amerického technologického průmyslu.
Klíčovou roli přitom sehrála i politika. Vláda prezidenta Donalda Trumpa vstoupila do Intelu jako investor a z firmy udělala symbol americké snahy vrátit výrobu strategických čipů zpět na domácí půdu. Hodnota vládního podílu od loňského vstupu vzrostla zhruba o pět set procent.
Washington přitom získal necelou desetinu firmy, takže nejde o kontrolní podíl ani přímé řízení společnosti. Intel ale díky tomu má silnou politickou podporu i další důvěru trhu.
Efekt Apple
Poslední zlom přišel ve chvíli, kdy se začalo mluvit o možné spolupráci s Applem. Pro trh šlo o téměř symbolický moment – právě Apple byl totiž firmou, která Intel před několika lety veřejně opustila a přešla na vlastní čipy. Tento krok tehdy mnoho investorů vnímalo jako definitivní hřebíček do pomyslné rakve Intelu.
O to větší pozornost vyvolaly informace, že Apple nyní zvažuje využití výrobních kapacit Intelu pro část budoucích čipů. Jde o důležitý signál, že jedna z technologicky nejnáročnějších firem světa je vůbec ochotná Intel znovu pustit do svého dodavatelského řetězce.
Trh v tom začal vidět potvrzení, že Intel možná skutečně dokáže obnovit svůj původní byznys a stát se alternativou k dominantní TSMC. V době exploze poptávky po AI čipech totiž svět naráží na nedostatek výrobních kapacit a největší technologické firmy hledají cesty, jak snížit závislost na Asii.
Nový muž pro nový Intel
Velkou část optimismu investorů ztělesňuje také nový šéf Intelu Lip-Bu Tan, který převzal žezlo v minulém roce. V polovodičovém průmyslu jde o mimořádně respektovanou postavu.
Dvanáct let vedl softwarovou firmu Cadence, investoval do čipových startupů a během dekád si vybudoval síť kontaktů, jakou podle finančního ředitele Intelu Davida Zinsnera „nemá v oboru téměř nikdo“. Jen během jediného dne se měl nedávno setkat s 22 potenciálními zákazníky a partnery.
Foto Intel
Tohle je dnes pro Intel klíčové. Firma už nepotřebuje jen další miliardy dolarů na továrny, ale hlavně velkého zákazníka, který trhu dokáže, že Intel umí vyrábět čipy i pro externí technologické giganty. Analytici otevřeně říkají, že jediný potvrzený kontrakt s hráčem typu Nvidia, Qualcomm nebo Apple by mohl být game changer.
Nový šéf zároveň mění i firemní kulturu. Intel podle něj ztratil rychlost a potýká se s přebujelou byrokracií. Lip-Bu Tan proto tlačí na plošší strukturu firmy, tvrdší efektivitu a větší orientaci na zákazníka. Pro investory je klíčové, že po letech má Intel šéfa, kterému Wall Street věří.
Burzovní cena předběhla čísla
Jenže pod grafem, který vypadá jako sen každého akcionáře, zůstává Intel pořád hodně rozkopanou firmou. V prvním kvartálu sice utržil 13,6 miliardy dolarů (meziročně o sedm procent více), ale zároveň vykázal ztrátu 3,7 miliardy dolarů.
Největší sázka trhu, tedy foundry byznys, navíc zatím není stroj na peníze, ale obří investiční staveniště. Divize v kvartálu zvýšila tržby na 5,4 miliardy dolarů, mezičtvrtletně o dvacet procent, současně ale vykázala provozní ztrátu 2,4 miliardy dolarů. Jinými slovy, příběh zní skvěle, tabulka výsledků zatím méně.
Právě na to naráží také investor Michal Semotan z J&T Banky. „Můžeme si říkat o fundamentech, co chceme, ale aktuální rally je částečně tažená sentimentem,“ říká a zároveň přiznává, že svoji pozici začal budovat kolem průměrné ceny pětadvaceti dolarů, následně ale prodával kolem padesáti dolarů za akcii a dál už titul nedržel.
„Já bych čekal, že se Intel bude pohybovat někde mezi padesáti až sedmdesáti dolary, současná cena je už z mého pohledu příliš vysoká,“ myslí si Semotan.
Důležité upozornění
Informace obsažené v tomto článku mají výhradně informační charakter a nepředstavují investiční rady. Nedoporučujeme jednat na základě těchto údajů bez předchozí konzultace s kvalifikovaným finančním poradcem. Investování je spojeno s riziky a rozhodnutí o investování jsou na vlastní odpovědnost. Výnosy z investice dosažené v minulosti nejsou zárukou výnosů budoucích.
