Přijdete do své oblíbené restaurace, posadíte se a přemýšlíte, co si dáte k jídlu. Když tu si najednou všimnete, jak si mezi stoly místo lidského personálu obratně razí cestu robot vezoucí na tácu oběd pro rodinu na konci uličky. Tak asi nějak takhle vypadá nová obsluha v UGO salaterii v Pražském Palladiu.
Robotický číšník je tak trochu snem každého zaměstnavatele. Pracuje bez přestávky osm nebo i klidně víc hodin, netváří se utrápeně a nevyžaduje dovolenou ani zvýšení platu. „Zavést robota byl spontánní nápad šéfa našeho IT. Původně mělo jít pouze o krátký pilot, neměli jsme žádná očekávání, a tak i nás samotné překvapilo, jak může být tato inovace zajímavá,“ říká pro Forbes Marek Farník, ředitel sítě UGO Salaterie, která aktuálně disponuje už celkem pěti robotickými pomocníky.
„Noví pomocníci se nám zatím líbí. I vnímání zákazníků je velmi pozitivní. Jsou výkonní a rozvezou i několik desítek objednávek denně. Někdy ale i technologie mohou působit komplikace v chodu restaurace, byť je to většinou způsobeno lidským faktorem. Třeba když si zákazníci hned neuvědomí, že jídlo veze robot. To pak to může krátkodobě způsobit drobný chaos a je třeba zásah živé obsluhy,“ dodává.
Vůbec první ale v Praze s robotickým číšníkem od firmy Bettaroe přišla restaurace Maso a Kouř. Nápad vznikl úplně náhodou, když majitelé restaurace narazili na video z Číny, kde roboti už dávno v restauracích fungují.
Oslovili tedy prodejce a zahájili zkušební provoz. Šok z toho, že vás obsluhuje robot, tady ještě zdvojnásobili, protože vás kromě toho obsluhuje také kočka, do jejíž hlavy je vytvarován jeho hlavní displej.
„Robota už dnes dokážeme plně využít a zkoordinovat s chodem restaurace. Aktuálně ho máme ještě v restauraci Stejkárna Dejvice a plánujeme přidat jednoho i do vinohradské pobočky,“ uvádí Lucie Širůčková, spolumajitelka restaurace, kterou vede s manželem Drahem a dalším manželským párem, Voráčkovými.
Přestože jsme už ve třetím desetiletí 21. století, roboty stále většina z nás na každém rohu nevídá, snad s výjimkou robotických vysavačů, které zaútočily na naše obýváky. Ale jsou oblasti, kde by se bez robotů už dnes lidstvo jen stěží obešlo. A na prvním místě je zcela jistě automobilový průmysl. Zavedení automatizovaných procesů je totiž pro automobilky a i mnohé dodavatele jediným řešením, pokud chtějí vyhovět vysoké poptávce a udržet krok s konkurencí.
V gastru jsme ale pořád na začátku. Podle Tomáše Kochaníčka z Bettaroe Robotics, společnosti s ročním obratem ve vyšších desítkách milionů, která už do českých a slovenských restaurací i hotelů dodala kolem jedné stovky robotů, je největší výzvou změnit nastavení myšlení lidí.
Objevují se totiž staré paralely známé už z dob průmyslové revoluce. Například strach personálu z toho, že je robot postupně vytlačí z místa. Podle Kochaníčka je však cílem zavedení robotických číšníků především pomoc stávajícímu personálu, ne nahrazení kvalitní obsluhy. „Naštěstí to ale i my v Česku začínáme víc a víc chápat, a to hlavně kvůli rostoucím nákladům na mzdy a provoz. Obzvláště poslední měsíce vnímáme velký boom poptávek po robotizaci,“ dodává Kochaníček.
Další překážkou může být pro majitele restaurací pořizovací cena. Ta se pohybuje kolem čtyř set tisíc korun, a proto dodavatelé často nabízí i formu pronájmu, která je pro mnoho podniků přijatelnější. Pronájem se pohybuje v řádech tisíců měsíčně.
Firmy dodávající roboty jsou schopné upravit jejich software na míru a vyjít tak vstříc požadavkům klienta. V něčem se však robotům musí naopak přizpůsobit podniky, které je chtějí vyžívat. Podle Kochaníčka je asi nejobtížnější upravit prostor restaurací tak, aby se v něm robot mohl bez problému pohybovat. Schody, vysoké prahy, špatně umístěný výdejní pult, to vše je překážka, kvůli které nejsou majitelé schopni do svého provozu mobilního číšníka zavést.
I to je možná důvod, proč je Česko v robotizaci restaurací stále na hony vzdálené některým asijským státům, kde se i většina robotů vyrábí. Například Foodom Restaurant v čínském Guangzhou je již plně automatizovaným podnikem. Na ploše přibližně dvou tisíc metrů čtverečních se tu pohybují desítky robotů, kteří usazují hosty, rozváží jídlo a také sami vaří.
Foto yicaiglobal
Že je Čína lídrem v robotizaci služeb, ostatně dokázala i na zimních olympijských hrách v Pekingu, kdy ohromila svět jídlem, které podávali roboti visící ze stropu. Kromě jídla tam však roboti přispívali také k prevenci pandemie a zajišťovali hladký průběh celé akce.
Podle čínského státního deníku Global Times už v roce 2020 zaznamenala tržní poptávka po servisních robotech v Číně obrovský boom. Velikost čínského robotického trhu tehdy dosáhla 3,7 miliardy dolarů, což bylo meziročně o 37,4 procenta více. A podle odhadů by měl během příštího roku vyrůst na trojnásobek.
Za pozornost stojí také izraelská společnost Hyper-Robotics. Její majitel a zároveň CEO izraelské odnože řetězce restaurací, výstižně nazvaného Pizza, posunul robotickou výrobu pokrmů ještě dál a letos představil první koncept autonomní pizzerie, který je schopný během hodiny připravit až padesát pizz.
Plně automatizovaná obsluha zvládne ve výrobě pizzy, s výjimkou přípravy těsta, úplně vše – od přípravy a krájení přes kompletaci až po úklid. Kvalitu pak kontrolují speciální kamery vybavené strojovým učením, které vyhodnocují, zda byla pizza připravena správně.
V Česku se nejblíže zahraničním špičkám v oboru v roce 2018 přiblížili umělec David Černý a architekt Tomáš Císař, když otevřeli restauraci Cyberdog v Nových Butovicích.
Restaurace dokázala sama robotickým ramenem, jaké znáte z výrobních linek automobilek, nalévat víno a následně jej předat vozíku, který ho doručil hostům. Objednávky se pak zadávaly prostřednictvím aplikace. Dvoupatrový Cyberdog byl prvním místem v Evropě, kde vinný bar obsluhuje robot.
Podle Rudolfa Krainy, člena představenstva Trigema Rental, která na projektu spolupracovala, bylo hlavním záměrem projektu upozornit na stále dynamičtější robotizaci a automatizaci v pozitivním slova smyslu. Cyberdog měl také oživit prostor sídlištní architektury o nový výjimečný prvek. „Rádi bychom, aby se i původně okrajová čtvrť Prahy, kterou Nové Butovice původně byly, stala centrem moderního umění, kultury a architektury,“ dodává Kraina.
Stavba objektu, jehož součástí bylo i technologicko-informační centrum, vyšla na více než dvacet milionů korun. Provoz restaurace je nicméně v současnosti dočasně přerušen především kvůli velmi vysokým nákladům na energie.
Využití robotů v gastronomii je však podle mnohých bez diskuse budoucnost. Vidí to tak i Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky. A mírní obavy lidského personálu z toho, že jim mechaničtí pomocníci seberou práci. „Společnost se prostě vyvíjí a je to dobře. Neznamená to ale, že se osobní složka vytratí. Trvalo by desítky let, než by nějaký takový trend zaujal výsadní postavení, navíc lidská stránka je opravdu důležitá. Do restaurace stále chodíme kvůli lidem a zážitkům,“ uvádí.
Pravdou však zůstává, že zásadním úskalím, se kterým se budou muset čeští restauratéři vypořádat, je schopnost dobře nová řešení komunikovat se svými zákazníky, ale i personálem. „V momentě, kdy si dáte čas a řeknete jim, proč je to důležité, jak to bude fungovat a ukážete jim výhody, můžete dokázat odstranit prvotní bariéry a z robota najednou udělat někoho, komu i štamgast začne říkat jménem,“ dodává Kastner.
