Ceny ropy od začátku týdne prudce stoupají kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Útoky vystupňovaly geopolitické napětí natolik, že se výrazně zvyšuje i poptávka po zlatě. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh, která vzrostla o více než čtvrtinu a překročila hranici čtyřicet eur (necelý tisíc korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc kolem 9:30 SEČ vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o 26 procent. Nacházela se tak na 40,30 eura za MWh.
Cena žlutého kovu kolem 8:40 SEČ vykazovala růst o 2,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 5405 dolarů (zhruba 112 tisíc korun) za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Předtím se vyšplhala až nad 5419 dolarů, což byla nejvyšší úroveň za více než čtyři týdny.
Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 SEČ připisovala přes devět procent a pohybovala se v blízkosti 79,50 dolaru, asi 1644 korun, za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o devět procent a nacházela se nedaleko 73 dolarů za barel.
„Cena severomořské ropy Brent, která už před víkendem uzavřela nad 73 dolary za barel, tedy nejvýše od loňského července, po otevření obchodování krátce vystřelila až k 82 dolarům,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy.
Podle analytiků by ceny ropy v případě delšího přerušení dopravy v Hormuzském průlivu mohly zamířit k hranici sto dolarů, přes dva tisíce korun, za barel.
Panují obavy z dlouhodobějšího narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).
„Pokud by ceny ropy zůstaly takto vysoké po více měsíců, zvýšilo by to inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl podle agentury DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.
Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je důvodem snaha zabránit režimu získat jadernou zbraň. Trump v rozhovoru s deníkem Daily Mail naznačil, že vojenská operace proti Íránu by mohla trvat čtyři týdny.
Írán v odvetě ostřeloval Izrael a několik arabských zemí. V některých z nich jsou americké základny. Pohrozil i dalšími silnými odvetnými údery. Trump varoval, že by pak Spojené státy udeřily s ještě větší silou.
„Na rozdíl od předchozích eskalací v tomto konfliktu mají nyní obě strany poměrně pádné důvody, aby v eskalaci pokračovaly,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com.
Nezávislý analytik Ross Norman předpověděl, že cena zlata se vyšplhá na nová maxima, protože svět podle něj vstupuje do zcela nové éry geopolitické nejistoty. „Zlato je pravděpodobně nejlepším ukazatelem globální nejistoty,“ upozornil.
Koncem ledna cena zlata vystoupila na rekord v blízkosti 5600 dolarů za unci. Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty.
Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
„Případné úplné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by představovalo zásadní šok pro globální trhy,“ sdělil o víkendu ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze, Filip Sommer.
„Rijád (hlavní město Saúdské Arábie) sice disponuje alternativou v podobě takzvaného východo-západního ropovodu směřujícího k Rudému moři, Abú Dhabí (hlavní město Spojených arabských emirátů) může využít ropovod do přístavu Fudžajra mimo Hormuzský průliv, nicméně tyto kapacity nejsou plnohodnotnou náhradou dlouhodobého omezení námořní dopravy,“ dodal Sommer.
