Jack Ma, zakladatel Alibaby a nejbohatší Číňan, je velkým fandou kontroverzního konceptu přezdívaného 996. A často se za to ocitá pod palbou kritiků. Co je to 996? Ma je přesvědčený, že všichni jeho zaměstnanci by měli pracovat od devíti ráno do devíti večer šest dní v týdnu – a měli by z toho mít radost.
Už v 90. letech, v úplných začátcích budování svého impéria, Ma hrstce zaměstnanců kázal o tom, jak musejí následovat příkladu tvrdě pracujícího Silicon Valley, pokud chtějí Ameriku dohnat. „Chodit do práce v osm a domů v pět, tak nevypadá high-tech společnost,“ kladl jim na srdce zakladatel online tržiště AliExpress.com.
A ani dnes, kdy už je dolarovým miliardářem a 21. nejbohatším člověkem planety, Ma ze svého přesvědčení neustupuje. „Upřímně si myslím, že 996 je obrovské požehnání,“ říká. „Jak chcete uspět, když práci nedáte extra úsilí a extra čas?“ vysvětluje s důrazem na to, že 996 ale není práce přesčas. Každý prý má právo vybrat si, jestli bude do práce chodit normálně, anebo od devíti do devíti s pracovními sobotami – i když ti, kteří si zvolí kratší pracovní dobu, mohou čelit nelibosti managementu. Ma osobně kárá ty, kteří se jeho stylu nepřizpůsobí: „Neokusí štěstí a odměnu za tvrdou práci.“
Sociální sítě se samozřejmě po Maových výrocích mohly zbláznit. Padaly výkřiky o vykořisťování a drakonických praktikách. A není se čemu divit, když vezmete v úvahu aktuální trend antikapitalismu, odpor k platové nerovnosti a všeobecný příklon k socialistickým tendencím. Ma si zavařil, protože mnozí si jeho výroky přeložili jako snahu o to, vymáčknout nebohé zaměstnance do poslední kapky ve jménu růstu svého vlastního kapitálu.
Jack Ma
I když systém 996 není povinný, podle Maových kritiků lidi tlačí ke zdi. Nemají čas na přátele, koníčky, výchovu dětí, starost o rodinu, v podstatě na cokoli, co by připomínalo plnohodnotný život.
Já bych k tomu rád přidal jeden nepopulární názor. Podle mě má Jack Ma v něčem pravdu. Jeho přístup je ale hyperbolický, trochu přehání, stejně jako když třeba prezident Donald Trump anebo hlasitá kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez veřejně ohlašují své plány. Oba začínají s astronomickými požadavky: Trump chce bambilion dolarů na svoji zeď a Ocasio-Cortez žádá biliony na svůj zelený New Deal. Oba žonglují s obrovskými částkami se záměrem vyvolat diskusi, ze které budou moct vyjednat nějaký kompromis. Vědí, že půjdou s nároky dolů, a tak chtějí mít kam ustupovat.
Ma má podle mě podobný záměr, chce lidi navyknout na to, aby dávali práci všechno, extra čas i úsilí. I když výsledek nebude plných 996, ale třeba jen od devíti do šesti.
Kdyby totiž Ma propagoval pracovní den od devíti do pěti, skončil by Alibaba jako ostatní průměrné společnosti. Typický zaměstnanec by dorazil do práce v 9:15 a mrmlal by o zpožděném vlaku nebo dopravní zácpě. Potom je potřeba probrat s kolegy poslední díl Hry o trůny a po kafíčku, denní dávce drbů, cigárku a návštěvě oné místnosti je okolo desáté konečně čas sednout k práci. V 11:30 začíná výměna zpráv s kolegy o tom, kam se dneska půjde na oběd, a tak dále. Mohl bych pokračovat, ale všichni víme, že to tak prostě chodí.
Je snadné promrhat den v práci. Ma si to podle mě dobře uvědomuje, a tak chce svým lidem nastavit v hlavě jiný mindset, aby mohli porážet konkurenci. Protože realita je tvrdá a jeho společnost na trhu soutěží s těmi největšími a nejsilnějšími korporacemi světa, jako je třeba Amazon, které mají ty nejlepší a nejchytřejší zaměstnance. A Maův klíč k úspěchu je mít ty nejpracovitější.
Samozřejmě neobhajuji pracovní dobu připomínající nejtvrdší roky průmyslové revoluce, ale tradiční od devíti do pěti už dnes k úspěchu nestačí. Roky jsem se věnoval personalistice a nikdy jsem nezažil, že by si člověk vybudoval skvělou kariéru tím, že by dělal jen nutné minimum. Ti, kdo dělají, jen kolik se od nich požaduje, bývají průměrní. Ti, kdo se opravdu snaží a dávají práci maximum, mezi ostatními excelují.
Jack Ma
Média se samozřejmě chytila jen té části o 12 pracovních hodinách a šesti pracovních dnech, ale Ma také říká, že „opravdové 996 znamená trávit čas učením, přemýšlením o práci a sebezdokonalováním se“.
Takže těch 72 pracovních hodin týdně neplatí doslova, nemusíte je strávit za pracovním stolem, ale spíš prací sami na sobě. Ať už to znamená čtení nějaké motivační knížky, networking, chození do tělocvičny, anebo meditování, abyste si vyčistili mysl… Dokud věnujete úsilí vlastnímu progresu, užíváte svůj čas i energii produktivně, jedete podle standardů Jacka Maa.
Říct, že máte pracovat 72 hodin týdně, může znít drsně. Ale představte si to třeba ve vztahu ke sportu. Někteří lidé mají talent, atletické nadání. Ale stejně musí neustále trénovat a zlepšovat se, jinak nebudou stačit sportovcům možná méně talentovaným, nicméně poctivě a tvrdě trénujícím.
Třeba tréninková morálka Tigera Woodse je skvělým příkladem Maovy teorie v praxi. Denní rutina Tigera Woodse vypadá takhle: ráno vstane a dá si hodinu na kole a buď dvanáctikilometrový běh, anebo pětikilometrový sprint. Po kardiu následuje hodina v posilovně. A tohle všechno stihne ještě před snídaní. Po ní Woods trénuje golf a večer se ještě na hodinu vrátí do posilovny.
Je to stejné, jako když si budujete kariéru. Musíte tomu věnovat čas, úsilí a pořádný drajv, jinak neuspějete. I když tady se s Jackem Maem a jeho drakonickým stylem rozcházíme… Zaměstnance nemůžete dřít tak tvrdě. Protože pak se zlomí – mentálně, emocionálně i tělesně.
Když si užíváte to, co děláte, a jste v tom dobří, práce vás tolik nevyždímá. Můžete si ji vychutnat. Ale velký tlak a vyčerpávající pracovní doba jsou v dlouhodobém měřítku neudržitelné. Je potřeba najít kompromis. Pracovat smysluplný počet hodin účinně a efektivně, abyste se svojí kariérou pohnuli, ale přitom netrpěli pod otrokářským bičem managementu.
