Francie je největší jadernou velmocí v Evropské unii a zároveň i významným stabilizačním prvkem evropského energetického trhu. Stejně tak ho ale někdy dokáže pěkně rozkolísat.
Francie v minulém týdnu zažila rozsáhlý lokální blackout, který zasáhl Paříž a její okolí. Bez elektřiny zůstalo na 55 tisíc domácností i pařížské metro, odkud záchranáři museli vyprošťovat lidi, podobně jako tomu bylo na jaře ve Španělsku a v Portugalsku.
Evropská média ale tato zpráva nechala klidnými. Příčinou blackoutu totiž nebyla rozkolísanost sítě jako v případě jarního výpadku na jihu Evropy ani nedostatek elektřiny v zemi. Šlo pouze o technickou závadu, která byla během několika hodin opravena, a život se tak v zemi galského kohouta rychle vrátil do zaběhnutých kolejí.
Francie má totiž elektřiny dost. A v posledních letech ji i masivně vyváží, když zároveň funguje jako stabilizační pilíř propojeného energetického trhu Evropské unie (trh EEX – pozn. red.).
Zrak k její elektřině obracejí zejména Belgie a Německo, které se vypnutím svých vlastních jaderných elektráren stalo závislé zejména na obnovitelných zdrojích, které ovšem nepatří mezi stabilní zdroje, které byste mohli kdykoli zapnout a které jsou závislé na aktuálních meteorologických podmínkách.
Když je na severu Německa bezvětří a pod mrakem, spolková země se stává závislou na importu elektřiny z ostatních států, nejvíce právě z Francie.
A těch dnů je čím dál tím více. Jak vyplývá z údajů Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu, Francie jen v minulém roce zvýšila své přeshraniční dodávky elektřiny o 48 procent. V absolutních číslech jde o navýšení dodávek ze sedmdesáti terawatthodin (TWh) v roce 2023 na 103 TWh v roce 2024.
Nejvíce se zvýšil vývoz elektřiny z Francie do Belgie a Německa, ale Francie také vyvážela více elektřiny do Španělska, Švýcarska, Spojeného království a Itálie. Za tímto oživením nejvíce stál nárůst výroby elektřiny z francouzských jaderných bloků a také z vodních elektráren.
Jaderné elektrárny jsou už dekády hlavním pilířem energetického mixu Francie a budou jím i do budoucna. Země galského kohouta je tak největší jadernou velmocí v Evropě.
V současnosti provozuje dohromady 57 jaderných reaktorů, které se na výrobě elektřiny v zemi podle tamního Energetického regulačního úřadu podílely až z 65 procent, jejich instalovaný výkon přitom dosahuje na 63 gigawattů. Pro porovnání, v Česku mají jaderné elektrárny Temelín a Dukovany souhrnný výkon kolem 4,3 gigawattu.
Výroba jaderné energie se zvýšila z 320 TWh v roce 2023 na 361 TWh v roce 2024, a to i přesto, že energetická skupina EDF jakožto provozovatel jaderných elektráren ve Francii meziročně nenavýšila instalovanou kapacitu jaderných elektráren. To přišlo až v prosinci 2024, kdy byl spuštěn třetí blok jaderné elektrárny Flamanville.
K vyšší produkci elektřiny a k rekordním exportům pak pomohly Francii i obnovitelné zdroje (OZE), jako jsou fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny. Jejich produkce byla loni kvůli příznivým podmínkám také rekordní, když v tamním energetickém mixu souhrnně dosáhly na 27,6 procenta.
Francie do budoucna počítá s tím, že přesně tyto dvě nohy – jádro a OZE – budou i nadále pilířem její energetiky, ve které už nebudou hrát roli žádné fosilní zdroje, jako je uhlí, ropa nebo plyn. Uhlíkově neutrální by se Francie chtěla v tomto ohledu stát do roku 2050, stejně jako zbytek Evropské unie.
Za tímto účelem se v zemi plánuje v následujících dvou dekádách postavit šest nových jaderných bloků, a o dalších osmi blocích se navíc uvažuje.
Jenže silná stránka francouzské energetiky v podobě jaderných elektráren se může kdykoli stát její slabinou. A tím pádem i celé Evropy, kde Francie na energetickém trhu působí jako jeho stabilizátor.
Právě toho jsme byli svědky v době propuknutí energetické krize v zimě roku 2022, kdy došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska do Evropy a sedmadvacítku tak, pokud jde o elektřinu, zasáhl cenový šok.
Ten byl ještě zesílen tím, že v té době byla třetina jaderných elektráren ve Francii mimo provoz kvůli nutným opravám, a tak země, která v jiných letech platila za spolehlivého exportéra elektřiny, najednou sama potřebovala elektřinu dovézt z okolních států, což hnalo poptávku po jiskřivé komoditě a tím i její cenu ještě výše.
Jaderní inženýři nenechávají nic náhodě, a pokud se objeví na reaktoru či jeho opláštění jakákoli nesrovnalost, jaderná bezpečnost má vždy přednost před tou energetickou. Jinými slovy i kdyby nebyla elektřina, reaktor se odstaví a v zájmu bezpečnosti opraví.
Nutné a nenadálé opravy jaderných bloků jsou a budou ve Francii realitou i kvůli tomu, že průměrný věk jaderných elektráren v zemi se blíží ke čtyřiceti letům. Rizikem ale není jen jejich stáří, ale také situace s vodou.
Jaderné elektrárny je totiž nutné chladit vodou, a pokud nestojí přímo u moře, využívají se k jejich chlazení řeky.
Foto se souhlasem EDF
Francouzská jaderná elektrárna
Jenže klimatické změny přinášejí s sebou dva nové rizikové aspekty – vody v řekách ubývá i vzhledem k nižší sněhové pokrývce přes zimu, která funguje jako zásobárna vody, řeky jsou tím mělčí a tím dochází v případě parných letních měsíců k jejich oteplování.
Když teplota vody v řekách stoupá, francouzští regulátoři odstavují jaderné bloky, aby chlazením nedocházelo k dalšímu zvyšování teploty říční vody, které by mohlo způsobit vyhynutí nebo migraci říční fauny.
Ve Francii k tomuto nucenému odstavení bloků dochází v letních měsících čím dál tím častěji. Letos navíc podle agentury Bloomberg museli Francouzi odstavit čtyři jaderné bloky, protože jejich filtrační bubny ucpaly medúzy, jejichž populace se v zemi také zvyšuje kvůli probíhajícím klimatickým změnám.
Francouzské jaderné elektrárny jsou tedy na jedné straně pilířem tamní energetiky a stabilizátorem té evropské, mohou se ale snadno stát i zdrojem potíží.
Pokud se totiž sejde dohromady více negativních událostí, jako je nutné odstavení vyššího počtu jaderných bloků ve Francii, a zároveň bude v Německu pod mrakem a bezvětří, ceny elektřiny v Evropě, která je už dnes v porovnání se Spojenými státy nebo s Asií vysoká, se okamžitě znásobí.
Francie je tak jaderným obrem, který nicméně stojí na nepříliš stabilních nohou.