skip to main content
Podnikatelka

Jak jsme vyhráli tendr na prodejnu na Letišti Václava Havla – a místo toho otevřeli pobočku na Letné

3 minuty čtení

Papelote zakládala Denisa Havrdová spolu s Kateřinou Šachovou v roce 2009 a společně s celým týmem vybudovaly originální a ceněné papírnictví. To se stěhuje do nové pobočky a u té příležitosti pro Forbes výkonná ředitelka píše o své zkušenosti s nabídkou, která se neodmítá. A taky o tom, proč mělo Papelote štěstí, že ji nakonec odmítlo.

V Papelote jsme loni oslavili 10 let a plánovali otevřít další prodejnu. Loni na podzim jsem intenzivně hledala vhodné místo a do toho nás oslovili s nabídkou prodejního prostoru zástupci pražského letiště. Pořádali výběrové řízení, sami si nás vytipovali a z jejich komunikace jsem pochopila, že jejich cílem je dát Letišti Václava Havla lokální podobu.

Což nám přišlo jako velmi prestižní záležitost, kterou si nemůžeme nechat ujít. Já osobně jsem přesvědčená, že pražskému letišti by přesně takový „lokální rebranding“ velmi prospěl. A co si budeme povídat, mít stánek na letišti by prospělo i nám.

Turisté vždy tvořili významný podíl mezi našimi zákazníky – Papelote se objevuje ve více než 150 zahraničních průvodcích Prahou, a loni jsme se dokonce umístili mezi 10 nejkrásnějšími papírnictvími světa v žebříčku magazínu The Shopkeepers, takže se k nám zahraniční zákazníci jen hrnuli.

Líbil se nám záměr letiště prezentovat jim místní projekty. Otevření pobočky právě na Letišti Václava Havla by pro nás byl důstojný vstup do druhé dekády, tak jsme se přihlásili, dali dohromady projekt a tendr jsme v lednu 2020 vyhráli.

Reklama

Dnes si říkám, že kdybychom s Kateřinou podepsaly smlouvu a Papelote na letišti skutečně otevřelo, byla by to, v kombinaci s pandemickým útlumem turismu, naše smrt.

Nekompromisní podmínky neodpovídaly tomu, že letiště ve svém nákupním areálu stojí o malé a střední lokální značky. Připadaly mi nastavené pouze pro nadnárodní korporace typu LVMH nebo Zary, a ne pro firmy našich parametrů.

Když se zamýšlím nad pozitivy a negativy podobných lokalit pro menší české značky, jako největší problém mi osobně přijde nájem, který je několikanásobně vyšší než za podobně velkou prodejní plochu v centru Prahy – navíc v kombinaci s vysokými pokutami, které hrozily za pozdní otevření či předčasné uzavření prodejny.

Následoval logistický problém, kdy by prodejna byla otevřena 16 hodin denně a zásobování mělo probíhat mimo otevírací dobu. Tedy někdy mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. Že bychom kvůli tomu v Papelote přesedlali na třísměnný provoz?

Denisa Havrdová, výkonná ředitelka Papelote

Ekonomickým rizikem pro nás byla nakonec i bezpečnostní prověrka, kterou zaměstnanci pochopitelně museli podstoupit. Problém však spočíval v její délce, vyřízení trvalo několik týdnů. Pokud by naši proškolení zaměstnanci nedejbože nemohli nastoupit, třeba kvůli nějaké další pandemii, čekala by nás do proškolení dalších lidí taková pokuta, že bychom se z toho asi nevzpamatovali. Na vyjednání snesitelnějších podmínek nebyl ve výběrovém řízení státní organizace pochopitelně žádný prostor.

Všechna výše zmíněná negativa byla ale z určitého úhlu pohledu pochopitelná a v prostředí velkých nákupních zón běžná, takže jsme s nimi v Papelote počítali. Co mě však i po 10 letech v pozici výkonné ředitelky překvapilo, byl závěr tendru.

Tehdy nám z Letiště Václava Havla oznámili, že značek, které se umístily podobně vysoko, je víc, a proto nás vyzvali k úpravě předběžné nabídky. Byl to z jejich strany legitimní postup, na který měli nárok, ale přeloženo do srozumitelného jazyka?

„Upravení“ nabídky spočívalo v dobrovolném navýšení už tak našponovaného nájmu a přitlačení na procenta, která jsme v závislosti na výši obratu měli letišti z tržby odvádět. To jsme nakonec udělali – a tendr vyhráli.

Kateřina Šachová, spoluzakladatelka Papelote

Následovalo 14 dnů pečlivého zvažování všech známých přínosů a rizik. A vedlo k jednomu z nejtěžších a zároveň nejprozíravějších rozhodnutí, která jsem za 11 let jako výkonná ředitelka Papelote udělala.

Reklama

Pro a proti byla vlastně dost vyrovnaná. Na jedné straně být součástí změny, vystupovat jako zástupce českých trendy značek, mít možnost oslovit turisty přímo na letišti, v klidu, po odbavení. Na druhé straně neochota v čemkoli ustoupit a podmínky pro české značky zjemnit ze strany letiště.

Nakonec se mi příčila i ta představa bílého koně, kterého by Papelote na letišti hrálo. Možná bychom na tom vykrváceli, ale letiště by mělo své české značky… Nerozumím tomu, proč letiště k proměně nepřistoupilo nějak koncepčně a důsledně, proč nevypsalo výběrové řízení určené primárně pro české značky, proč nenaskočilo na lokální vlnu stejně jako třeba Manifesto nebo Kotva.

Myslím, že by tím strašně moc získalo a vznikl by reprezentativnější, autentičtější a silnější prostor. Místo toho se na letišti objevuje mix obchodů, které na prodejní podmínky dosáhnou třeba proto, že si mohou dovolit neprosperující pobočky dotovat.

Místo letiště letíme na Letnou.

Kam tedy dál? Korona nám ukázala nový směr. Místo turistů na letišti se chceme vídat s místními zákazníky. Jim přece vděčíme za to, že jsme koronakrizi přežili. A tak místo letiště letíme na Letnou. Krize nám sice nedovolila otevřít druhou pobočku, ale „pouze“ se přestěhovat, nicméně jde o velký posun – z turistického centra směrem k obyvatelům Prahy.

Na Letné jsme vytvořili víceúčelový obchod koncipovaný jako papírnictví pro 21. století a zároveň moderní pracovní prostor. Naším cílem bylo vybudovat hravé a multifunkční místo, kde se lidé budou cítit dobře. A z pobočky ve Vojtěšské vytváříme prostor pro workshopy, který chceme otevřít na podzim.

Jsme česká značka, a tak si přejeme, aby si naše výrobky a nápady mohli užít zejména místní zákazníci. Proto se místo expandování do světa vracíme domů.

Reklama
Reklama