Pavla Helclová koučuje manažery ve vrcholných pozicích. Zabývá se vším, co souvisí s vedením lidí.
Zastoupení žen ve vedoucích pozicích je dnes velkým tématem a počet žen ve vedení firem očividně roste. Přínosů to má nepochybně mnoho, už méně se ale mluví o riziku, které je spojené s tím, že se do vedoucích funkcí dostanou nepřipravené osoby. A právě ty (muži nebo ženy) mohou snadno sklouzávat do tzv. direktivy, protože to je nejjednodušší způsob, jak si vybudovat autoritu.
Manažerky, které se domnívají, že se musí chovat jako muž, aby uspěly, mají problém. Direktiva není sama o sobě špatná – naopak, je to jeden z klíčových manažerských stylů. Problém ale nastává, když se používá příliš a v nevhodných situacích – narušuje pak atmosféru v týmu i jeho výkon.
Vzpomeňte si chvíli na Meryl Streep ve filmu Ďábel nosí Pradu a hned máte krásný příklad čistě direktivního vedení v ženském podání – cílevědomé, ironické, chladné, bez jediného zvýšení hlasu. Je to naštěstí filmový extrém, ale co byste měli dělat, pokud podobného démona v sukni potkáte i ve skutečném světě? Tady je pět tipů, jak ke své šéfové najít cestu:
1. Zkuste si představit, že vaše nadřízená je muž a chová se úplně stejně
Připadá vám to skutečně stejně nepříjemné? Někdy totiž vnímáme totožné chování u žen jinak než u mužů. Když muž zvýší hlas, je vnímán jako průbojný, když to udělá žena. je hysterická. Pokud zjistíte, že by vám stejné chování u muže nevadilo, tak (ať jste muž či žena) zřejmě podléháte nevědomému genderovému předsudku. Zamyslete se spíše nad tím jak změnit vlastní přístup a nehledejte chybu u nadřízené.
2. Nesnažte se soupeřit
Respektuje skutečnost, že větší moc má vaše šéfová, nikoli vy. Nepokoušejte se ji obcházet, ani zpochybňovat její autoritu, protože reakce bude přirozeně negativní.
3. Komunikujte – sdílejte informace a naslouchejte
Ženy dokáží v průběhu diskuse vnímat více hlasů i informací než muži. I proto je pro ně mnohdy těžší být v rámci diskuse v mužském kolektivu slyšet a mohou to kompenzovat právě direktivou. Berte to na vědomí a snažte se nejen vyjadřovat svůj názor, ale dát najevo, že dokážete i naslouchat. Opatrně však s nesouhlasem – vyjadřujte ho diplomaticky.
4. Vžijte se do její kůže
Pokuste se pochopit, co vaši šéfovou k jejímu chování vede. Je to nejistota? Kompenzuje tím nějaký nedostatek? Jste v organizaci, kde je minimum žen ve vedoucích pozicích a toto chování je situací vynuceno? Jakmile pochopíte, z čeho direktivní chování pramení, pochopíte i to, že vaše šéfová je člověk, který se snaží obstát. Bude pro vás také mnohem jednodušší nebrat si její chování osobně a adekvátně na něj reagovat.
5. Zamyslete se nad zdrojem vaší nepohody. Co vám chybí?
Jaké chování vám doopravdy vadí? Je chování vaší nadřízené skutečně zdrojem vašich pocitů? Přispíváte k této situaci nějakým způsobem vy sami? Je totiž velmi jednoduché svést vše na někoho jiného a zaměřit se jen na zástupný problém. Hlubší a upřímné zamyšlení se nad sebou i situací vám nemusí být příjemné, ale jedině tak poznáte, z čeho vaše pocity nepohody vycházejí a můžete pak postupovat k jejich řešení.
Jediné, co můžeme dnes říci s jistotou, je, že čím dál více mužů získá v budoucnu zkušenost s ženským vedením a že se tito muži budou muset se svou šéfovou naučit vycházet. Pamatujte si ale jedno: svoji šéfovou nedokážete změnit. Co ale můžete jistě změnit je váš pohled na ni a vlastní reakce na styl vašeho manažera. To je možná největší změna, která vás potká a která vám řekne úplně stejné o vás jako o člověku, který sedí před vámi. Ať je to manažer v sukni či v kalhotách.
