Vyplatí se zůstat u stávajícího dodavatele, nebo přejít k jinému? V případě nové smlouvy pak vyvstává otázka, na jak dlouho ji zafixovat. Zeptali jsme se za vás odborníků, jak postupovat.
Podle Tomáše Vrňáka, energetického analytika ušetřeno.cz, ceny energií s největší pravděpodobností porostou. Důvodem je růst cen emisních povolenek, které představují dodatečné náklady pro výrobce elektřiny, a také nejistota ohledně dodávek plynu.
„Oživení německého průmyslu by mohlo vést k dalšímu zvýšení poptávky po elektřině, což by mohlo tlačit ceny ještě výše. U plynu očekáváme růst cen kvůli nejistotě ohledně dodávek z Ruska, zejména s ohledem na možné neprodloužení smlouvy mezi Ukrajinou a Gazpromem,“ vysvětluje Vrňák.
Dodává, že ceny plynu navíc reflektují geopolitické napětí – například nedávné útoky na tranzitní infrastrukturu. „V současnosti sledujeme, že z trhu zmizely nabídky pro spotřebitele s cenou silového plynu pod tisíc korun za megawatthodinu,“ konstatuje.
Přestože burzovní ceny nedávno poskočily nahoru, dodavatelé mají stále ještě prostor pro menší snížení ceny některých produktů, myslí si Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Na další rok už totiž mají nakoupenou většinu objemu za příznivé ceny.
„Týká se to ale hlavně starých zákazníků se smlouvami na dobu neurčitou, kteří tak budou odměněni za svou věrnost. Akviziční ceny pro nové zákazníky spíše o něco vzrostou, nebude to ovšem tak dramatické,“ předpovídá Gavor.
Zatímco u samotné komodity, elektřiny a plynu se podle něj určitě dočkáme opětovného zlevnění, druhá složka našich faktur, regulovaná část, bude nejspíše dlouhodobě narůstat.
„Významné je to především u elektřiny, kde zejména u menších odběrů stálá měsíční platba už teď tvoří zhruba polovinu celkového účtu. Rostoucí nároky na nové investice do elektrických sítí budou muset zákazníci v cenách elektřiny zaplatit,“ vysvětluje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Foto ENA
Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
U plynu je podíl regulované složky, kterou vždy na daný kalendářní rok stanovuje Energetický regulační úřad, menší, kolem čtvrtiny celkové ceny.
„Nicméně v příštím roce očekávám u plynu poměrně razantní nárůst regulované složky, především ceny za přepravu plynu. Přestal totiž tranzit ruského plynu přes naše území, který byl vydatným zdrojem příjmů, a tím snižoval nároky na platbu od tuzemských spotřebitelů,“ dodává Gavor.
Lukáš Kaňok ze společnosti kalkulátor.cz vyzdvihuje, že doba, kdy se o své energie budeme zajímat, je velmi důležitá, protože dodavatelé většinou fungují tak, že na burze nakoupí elektřinu nebo plyn v určitém objemu dopředu a podle nákupní ceny pak připraví ceník, který potom nabízejí. Až ceníky vyprodají, budou muset znovu nakupovat na burze. Pokud bude v tu chvíli vyšší cena, bude také dražší ceník.
„První dodavatelé už zdražují. Zatím to vidíme hlavně u plynu, kde už tři dodavatelé vyprodali své nejlevnější ceníky a nové, které od nich máme, jsou dražší. U elektřiny očekáváme to samé hned na začátku září. Ideální čas na změnu dodavatele se tedy krátí,“ říká Kaňok.
Přechod k jinému dodavateli
Přechod k jinému dodavateli má podle oslovených expertů smysl pro zákazníky, kteří mohou získat lepší ceny prostřednictvím akvizičních ceníků. „Nejvyšší úspory lze dosáhnout v porovnání s ceníky na dobu neurčitou, kde jsou ceny zpravidla nejvyšší. Průměrná úspora při změně dodavatele elektřiny činí šest tisíc korun ročně, u plynu je to více než osm tisíc korun ročně,“ uvádí Vrňák.
Podle Gavora je nejlepší čas uzavřít novou smlouvu a fixovat vždy teď, protože ceny už budou jen růst. „Doporučuji proto trochu rozvahy a je dobré se podívat i na více srovnání. A určitě je vhodné se ještě před podpisem nové smlouvy podívat přímo na stránky dodavatele,“ radí.
Spotřebitelé, kteří uvažují o změně dodavatele, si jej podle něj mohou vybrat ideálně na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který provozuje srovnávač cen energií. „Samozřejmě existuje i více dalších, komerčních srovnávačů, které také nabízejí relevantní informace. Tam je ale třeba si uvědomit, že komerční srovnávače fungují jako zprostředkovatelé,“ konstatuje.
Odborníci se shodují, že ideální je vzhledem k očekávanému růstu cen a nejistotě na trhu fixace na středně dlouhé období dvou let, díky čemuž spotřebitele získají adekvátní jistotu před výkyvy. „Aktuální ceníky jsou natolik výhodné, že bych doporučoval fixaci na dva roky, protože i kdyby cena v příštím roce lehce klesla, tak peníze, které ušetřím už nyní, mi vynahradí případné budoucí rozdíly,“ je přesvědčen Kaňok.
Zákazníci by si podle něj měli dávat pozor na rádoby líbivé titulky v novinách, které upozorňují na to, jak největší dodavatelé opakovaně svým zákazníkům zlevňují a chystají se na to i v dalších měsících. „Tito dodavatelé pouze snižují aktuálně vysoké ceny tak, aby jim neodešla podstatná část zákazníků ke konkurenci, kde je cena dlouhodobě nižší,“ tvrdí Kaňok.
„Kdo chce dlouhodobý klid, může zvolit i produkt na tři roky. Kdo chce spekulovat, může se rozhodnout pro produkty s měsíční fixací. Od února ovšem dochází ke zvyšování cen,“ upozorňuje Tomáš Vrňák.
Největší chybou by teď podle něj bylo uzavřít smlouvu podle běžných ceníků na dobu neurčitou, protože by zákazník měl jednak nejvyšší cenu a zároveň by neměl nic garantováno. „Lidé by měli řešit změnu dodavatele ideálně šest měsíců před koncem stávající smlouvy. Pokud situaci nebudou řešit, mohou přejít na výrazně dražší ceníky a zaplatit více. Kdo neřeší, jakého má dodavatele energií a ceníkovou řadu, přichází o peníze,“ dodává.
Spotový produkt jen pro znalé
Burzovní ceny v uplynulém roce opravdu významně klesly. Obrat přišel až nyní, ve druhém pololetí. Odběratelé se spotovými produkty, jejichž cena se mění přímo v závislosti na nabídce a poptávce, se z poklesu cen mohou těšit okamžitě a ušetřili proto spoustu peněz. Jak ale upozorňuje Jiří Gavor, nic ovšem netrvá věčně, a proto je taková cesta spíše pro poučené odběratele, kteří sledují vývoj trhu a jsou připraveni rychle reagovat a případně si zasmluvnit jiný produkt.
Na jednu stranu se nyní doporučují dlouhodobé fixace, na druhou stranu přibývá tarifů s pouze měsíční fixací, které začali nabízet i velcí dodavatelé. Jak si tento paradox vysvětlit?
„Pro dodavatele je ideální dlouhodobý stabilní klient, proto vidíte tolik reklam na dlouhodobé fixace. Na druhou stranu existuje velká konkurence, a proto dodavatelé musí reagovat na nové trendy a přání klientů. A tak když stát zakázal nabízet spotové produkty domácnostem, pokud nemají průběhové, tedy online měření, dodavatelé vymysleli nový produkt, měsíční fixace,“ vysvětluje Jiří Gavor.
Spotřebitel se s měsíčním předstihem dozvídá cenu na další měsíc formou SMS či mailu a vždy se může rozhodnout, zda ji akceptuje a zůstane, nebo bez sankce odejde k jinému dodavateli. To odběrateli poskytuje velkou svobodu, ještě větší než u smluv na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba delší, a to tři měsíce.
„Zároveň to ale vyžaduje odpovědnost a potřebu sledovat trh, proto tento produkt zřejmě bude vždy doplňkový a nikdy nebude představovat volbu většiny odběratelů. Měsíční fixace ale v posledním roce nabízely bezkonkurenčně nejnižší ceny, a i v současnosti po nárůstu burzovních cen patří k těm levnějším produktům,“ upřesňuje Gavor.
To je podle něj i důvodem, proč si získaly oblibu a někteří menší dodavatelé na nich rychle takříkajíc „vyrostli“. A s časovým odstupem proto měsíční fixace zařadili do své nabídky i leckteří velcí zavedení dodavatelé.
