O Burze cenných papírů v Bratislavě se před pár lety psalo, že pomalu vymírá. Pohled do jejích výročních zpráv z posledních let však žádné vymírání nenaznačuje.
Bratislavská burza (BCPB) byla po dlouhé roky záchranou pro milovníky jídelní klasiky, které v centru hlavního města téměř nikde nebyly k nalezení. Donedávna jste zde totiž našli restaurační nabídku zahrnující smažený květák, ale také divočiny jako salát „Alla Pugacheva“ s tofu a kuřecím masem zároveň.
Letos v létě se však burza rozhodla své prostory zrekonstruovat a po mnoha letech se rozloučit s pronájmem gastroprovozu, kde se porce sotva vešly na talíř. Co to vypovídá o burze samotné, jaké má plány a které cenné papíry na ní vydělávají nejvíce?
Bratislavskou burzu vede už čtvrtým rokem Lukáš Bonko a jeho hlavním cílem je burzu stabilizovat a následně rozvíjet, modernizovat a zviditelňovat. První krok se mu již podařil, nyní musí najet přes statisíce až miliony eur na modernější obchodní systém, aby mohli členové zadávat příkazy přes chytré telefony.
Je to ale vůbec potřeba, když slovenští investoři nemají o akcie domácích firem zájem a v roce 2023 tvořily jen 0,89 procenta všech obchodů na bratislavské burze?
Generální ředitel Burzy cenných papírů v Bratislavě Lukáš Bonko | Foto Miro Nôta
Na bratislavské burze najdete společnosti jako Tatry Mountain Resorts, Biotika nebo Gevorkyan. Celkem jich je asi třicet a v roce 2023 zaznamenala jejich souhrnná tržní kapitalizace meziroční pokles o 4,99 procenta.
„Kapitálový trh existuje proto, aby pomáhal domácím firmám v růstu. Podporuje se tím zaměstnanost, stabilita hospodářství i investiční trh, aby peníze zůstávaly doma a neinvestovali jsme všechno v zahraničí,“ konstatuje Bonko. Akcie slovenských firem byly loni předmětem zájmu v 614 případech.
Vydělíme-li tento počet počtem dní, kdy bylo obchodování otevřeno, vyjdou nám dvě a půl transakce denně. Společnost Tatry Mountain Resorts zaznamenala 358 obchodů, Biotika sto a zbývající téměř tři desítky společností dohromady 156 obchodů.
Právě nedostatečný zájem o obchodování na BCPB byl před několika lety důvodem odchodu pojišťovny Union, která argumentovala, že v posledních letech se na burze neprodaly žádné její akcie.
„Pro Union pojišťovnu nemá žádný význam být na burze, protože podíl drobných akcionářů tvoří pouze 0,03 procenta. Jedná se výhradně o akcionáře ještě z první vlny kuponové privatizace. Navíc v posledních letech se s akciemi naší pojišťovny na burze nezrealizoval žádný obchod,“ řekl agentuře SITA v roce 2019 mluvčí pojišťovny Matej Neumann.
Nízký počet transakcí by mohla vyvážit jejich celková zobchodovaná hodnota, ale ani v tomto parametru nedošlo v Bratislavě k žádnému boomu. V loňském roce se obchody s akciemi pohybovaly v průměru kolem 11,5 tisíce eur denně (skoro 2,9 milionu korun), zatímco dluhopisů se denně prodalo v průměru za 1,28 milionu eur (32 milionů korun). Zjednodušeně řečeno, byl o ně stojedenáctkrát větší zájem.
„Slovenský investor preferuje dluhopisy, které mají stabilnější hodnotu a dlouhodobě u nás rostou. Zatímco v roce 2019 měla jejich tržní kapitalizace hodnotu 45,6 miliardy eur a v roce 2022 více než 66,8 miliardy eur, v polovině roku 2024 to bylo již téměř osmdesát miliard eur,“ vypočítává Bonko.
Mezi letošní bratislavské burzovní přírůstky patří akcie Gevorkyanu a nové dluhopisy společností J&T, Slovenská sporiteľňa, Alto a Across. „Across přináší investiční příležitost v podobě dluhopisu Across RE Investments s výnosem 7,5 procenta ročně na více než čtyři roky. Díky investici se budete podílet na několika rezidenčních projektech na Slovensku, které změní kolorit vaší lokality,“ tvrdí Across v prospektu dluhopisu.
Výnosy dluhopisů se obvykle pohybují v rozmezí od čtyř do osmi procent ročně, přičemž nejčastěji zastoupenými sektory jsou nemovitosti a cestovní ruch. Zatímco v loňském roce došlo k meziročnímu nárůstu finančního objemu uskutečněných transakcí o 1,86 procenta, ne vše jde automaticky nahoru.
Oproti roku 2022 se počet transakcí snížil o 18,06 procenta a počet zobchodovaných cenných papírů klesl o 31,33 procenta. Proč burza umírá – tak přitom zněl titulek rozhovoru s Lukášem Bonkem už z roku 2021, který vyšel v magazínu Index těsně poté, co nastoupil do své současné pozice. Bylo mu tehdy 31 let a vnímal, že pokud s burzou něco neudělá, bude stát za úvahu přejmenovat ji na muzeum.
Zatímco pražská, vídeňská a varšavská burza už se pro emitenty a investory stávaly dostatečně atraktivními, bratislavská zůstávala jedinou v Evropské unii, která nebyla členem Evropské federace burz a neměla ani responzivní webové stránky.
„Bylo nutné podívat se na procesy, optimalizovat strukturu a najít interní zdroje pro věci, které se zde v minulosti nedělaly. Z 23 zaměstnanců jsme se dostali na patnáct a začali spolupracovat s externími partnery. Oproti roku, kdy jsem převzal burzu, jsme zvýšili zisk před zdaněním očištěný o vliv dividend o více než 97 procent. A rok 2023 zakončili se ziskem 412 tisíc eur,“ pochvaluje si Bonko.
„Chyběla nám aktivita a otevřenost vůči zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsme malí, musíme hledat řešení, která nás posunou dál prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Koneckonců jsme se letos v červnu stali jako poslední členy Evropské federace burz a jsme zapojeni do několika mezinárodních projektů,“ dodává.
Za tři a půl roku pod vedením nového ředitele ušetřila bratislavská burza tolik, že jí zbylo dost prostředků na další rozvoj. Přijala pracovníka pro marketing, modernizuje své prostory a po letech útlumu se v únoru dočkala vstupu nové společnosti na burzu.
„Na burzu po dlouhé době přichází úspěšná společnost s akciemi. Očekáváme, že to bude mít pozitivní vliv na celkovou atraktivitu a likviditu trhu, protože do portfolia investorů přibude nová a potenciálně atraktivní investiční příležitost,“ komentoval tehdy Bonko příchod Gevorkyanu. Jaký je výsledek?
Za šest měsíců od vstupu společnosti na burzu dosáhl objem obchodů s jejími akciemi 14 804 eur (372 tisíc korun). To je adekvátní trendu, který byl u akcií na bratislavské burze v posledních letech. Zatímco v roce 2020 se podílely na objemu všech obchodů deseti procenty, v roce 2023 to již nebylo ani procento.
„Když nemáte investory, emitenti na burzu nechtějí, protože se obávají nedostatku likvidity. A naopak, když nemáte emise, investoři nemají co kupovat,“ shrnul Bonko před třemi lety Indexu.
Bratislavská burza se tak nadále potýká s mnoha problémy. Zatímco na té pražské se vloni zobchodovalo téměř 160 miliard korun v akciích (zhruba 6,4 miliardy eur), dluhopisech a různých strukturovaných fondech a na největší burze v regionu střední a východní Evropy ve Varšavě 60,5 miliardy eur (1,5 bilionu korun), v Bratislavě to bylo 320 milionů eur (osm miliard korun).
Za posledních pět let se nicméně celkový objem obchodů na bratislavské burze každoročně zvyšuje. Rok 2020 zakončila s 190 miliony eur (čtyři biliony korun) v realizovaných obchodech, rok 2021 s 241 miliony eur (šest bilionu korun), rok 2022 s 317 miliony eur a loni obchody dosáhly 320 milionů eur (osm bilionů korun).
Od první poloviny roku 2024 pak vykázala 217 milionů eur (pět bilionů korun). „Za prvních šest měsíců roku přibylo na naší burze pětadvacet nových emisí dluhopisů a další se očekávají,“ uzavírá Bonko optimisticky.
