skip to main content
Vzdělávání

Jak se dostat na Oxford? Na přihlášku zbývají dva týdny

Neexistuje jedna vysoká škola, která by byla nejvhodnější pro všechny. Přesto vznikají každý rok mimořádně sledované žebříčky nejlepších světových univerzit. A těm často kraluje Oxford.

Jak se na tuto prestižní univerzitu dostat a co potřebujete společně s přihláškou? Poradit vám může Martin Roman, někdejší generální ředitel ČEZ a dnes šéf gymnázia PORG – právě to má v Česku největší úspěchy s přijetím studentů právě na Oxford.

Bohužel neexistuje žádný jednoduchý recept. Oxfordská univerzita je extrémně náročná škola a určitě není vhodná pro každého. Zároveň to, že někdo není akademický typ, neříká nic o jeho šancích uspět v životě.

Jeden z nejúspěšnějších britských podnikatelů, Richard Branson, propadl už u maturity. Většina britských premiérů – celkem osmadvacet – ale studovala právě na Oxfordu a s univerzitou je spojeno i dvaasedmdesát nositelů Nobelovy ceny.

Reklama

Samotný proces je velice kompetitivní. Přihlásit se mohou pouze studenti s vynikajícími studijními výsledky a i pak mají ti z Evropské unie šanci jen 1:10.

Dobré známky tedy mají všichni, jak si mezi nimi univerzita vybere? 

Do 15. října je nutno podat přihlášku s motivačním dopisem, dosavadními i predikovanými známkami a referencí učitele. Motivační dopis může být jen na jednu stranu, má nepsaná formální pravidla a studenti na něm obvykle pracují několik měsíců.

Není jednoduché zaujmout a popsat své úspěchy – uchazeči mají většinou širokou škálu aktivit v daném oboru nad rámec výuky. Na rozdíl od USA se na Oxfordu neberou v potaz sportovní a hudební úspěchy, ale jen ty akademické: studentské olympiády, praxe v Akademii věd nebo středoškolská odborná činnost.

Předplatné Forbesu
Reklama

Podobné know-how vyžaduje reference učitele. Měla by být věcná, maximálně konkrétní a zároveň v superlativech. Výhodou je, když může učitel přirovnat kvality studenta k jinému, který právě na Oxfordu daný obor úspěšně studuje.

Všichni přihlášení mají také právo psát na konci října test. Test je často předmětově specifický, u humanitních oborů se většinou píše ze studijních předpokladů – padesát přiměřeně těžkých otázek na devadesát minut, což je velmi těžké časově stihnout.

Výsledek testu je klíčový pro připuštění k rozhodující části: interview. Na to je pozván přibližně dvouapůlnásobek přijímaných.

Systém výuky na Oxfordu je velmi individuální. Studenti píší týdně tři odborné eseje, každou z nich pak hodinu se svými profesory rozebírají. A profesoři chtějí přijmout studenty, se kterými je ten čas bude bavit. Proto při interview nehledají jen faktografické znalosti, ale i velkou myšlenkovou pohotovost.

Nakonec vždy dostanete otázku, na kterou neznáte odpověď, aby viděli, jak si s ní poradíte. Například jestli má šnek svědomí, kolik se vejde tenisáků do Boeingu 737 nebo jaká musí být teplota v horkovzdušném balonu, aby unesl slona. Při odpovědi jde pochopitelně spíše o způsob přemýšlení než o konkrétní číslo.

Jak tedy všemi nástrahami projít?

Především je nutné umět výborně anglicky. Pro humanitní obory de facto na úrovni rodilého mluvčího, u technických oborů jsou shovívavější.

A musíte číst. Přečíst desítky knih a odborných článků. Na stránkách Oxfordu najdete u jednotlivých oborů doporučenou literaturu, stejně jako testy z minulých let. Čím více budete mít načteno, tím větší budete mít šanci obstát v odpovědích na neobvyklé otázky.

Je to dlouhá cesta s velmi nejistým výsledkem. Ale nebudete na ní dělat žádné zbytečnosti. Práce, kterou pro splnění svého snu uděláte navíc, se vám bude vždy hodit, ať budete studovat na Oxfordu, nebo jinde.

Reklama
Reklama