Rozmohl se nám tady takový nešvar. Říká se mu mikromanagement. A někdy v životě ho zažil snad každý z nás. Úzkostné kontrolování práce podřízených a přehnaný důraz na detaily přitom škodí celé firmě. Zeptali jsme se proto šéfů významných společností, jak se tomuhle zlozvyku vyhnout.

Pokud si všimnete, že začínáte mikromanagovat, představte si, že to někdo bude dělat vám. Ale humor stranou. Důvěra je podle mě základ pro zdravý a dobře funkční tým a musí fungovat oběma směry. Pokud je spolupráce postavena na důvěře, váš tým se proti potenciálnímu mikromanagementu brání poměrně efektivně.

Vyhýbat se detailistům a nečíst nic, co je delší než dvě strany A4.

Mikromanagement je jako problém přeceňovaný. Jeho opodstatnění vidím například v krizových situacích. Důležité je vést lidi, nikoli řídit obsah, tím se sklon k mikromanagementu eliminuje.

Tajnou přísadou je silná firemní kultura založená na důvěře. K té potřebujete ještě silnou vizi a jasnou strategii, kterou podporuje celý váš tým. Dalším potřebným kořením jsou silní lídři, nikoli jen manažeři, kteří mají kuráž svěřit důležité úkoly do rukou svých týmů.

Je dobré umět správně shromažďovat a vyhodnocovat data. To byla jedna z věcí, které jsem dal u nás ve firmě do pořádku, protože s daty se tu pracovalo chaoticky a nebylo možné je využít pro řízení společnosti. Pokud totiž máte k ruce podklady, kterým můžete věřit, dává vám to naopak nadhled a nemusíte se nořit do mikromanagementu, abyste získali pocit, že máte věci pod kontrolou.

Důležité je respektovat a důvěřovat svým podřízeným, ale zároveň vycítit, kdy je potřeba jim pomoci. Zaměřuji se především na strategické řízení, ale když si to vyžadují okolnosti, tak se zabývám i detaily, abych mohl podpořit své týmy při řešení nějaké výzvy. U nás říkáme, že jsme všichni experti a zároveň všichni „trainee“. Klíčem je vědět, kde leží vaše zkušenosti a můžete jimi přispět a kde vám naopak chybí a můžete se sami přiučit.

Sklouzávat k mikromanagementu je podle mě úplně normální věc, možná se jedná spíš o sklon ke zlozvyku. Je to zkrátka hrozně snadné, někdy asi i zábavné a osvěžující, dávat hraběcí rady nebo měnit bezvýznamné detaily. Jenže od manažera vyžaduje velkou sebekázeň se tomu systematicky vyhýbat. Nekoukat lidem pod ruce a dát jim důvěru, to je asi základní předpoklad pro motivaci týmu. Důvěřuj, ale prověřuj – zdánlivě zprofanovaná fráze, ale podle mě platí.

Prý se tomu dá vyhnout zlepšením golfového handicapu. Golf bohužel nehraji, tak se nad otázkou ještě zamyslím.