Tyto byznys příběhy mě vždy naprosto fascinují. Když jsem se před časem zajímal o pekárny, tak jsem narazil na článek, jak Starbucks koupil v roce 2012 pekárny La Boulange za 100 milionů dolarů (v přepočtu dle tehdejšího kurzu zhruba 2 miliardy korun).
La Boulange je síť pekáren v San Franciscu. Předpokládám, že většina z nich jsou jen malé provozovny a nechají si centrálně péct pečivo, které se k nim pak rozváží. Zkoušel jsem trošku hledat čísla, jak asi vypadal tento obchod, když jej Starbucks v roce 2012 uzavíral.
V roce 2010 měla celá síť La Boulange obrat 19 milionů dolarů, v té době měla dohromady 19 provozoven. A myslím, že přesně tak vypadala La Boulange, kterou kupoval Starbucks za 100 milionů dolarů. Teprve poté přidali dalších pár provozoven. Takže jsem se detailněji podíval na to, za co vlastně Starbucks zaplatil zmíněnou sumu.
Čtěte také: Italská apokalypsa: v Miláně příští rok otevřou první Starbucks
Pekárny rozhodně nejsou ultra ziskový byznys. Devatenáct pekáren, 19 milionů obrat. To je milion na jednu pekárnu za rok. Profit předpokládám kolem 10 procent z obratu. Takže celkově kolem dvou milionů ročně.
Prodáno za 100 milionů. To znamená za padesátinásobek ročního zisku! Prodej byl vypořádán v hotovosti. Jen pro referenci, běžně se pekárny v USA prodávají třeba za pěti až šestinásobek ročního zisku (což by byla cena 10 až 11 milionů dolarů).
Starbucks měl v té době velké plány, viz. jejich tisková zpráva z roku 2012:
„Akvizice La Boulange je dalším krokem Starbucksu na jeho cestě přinášet zákazníkům autentické a chutné jídlo, které se stává dalším důvodem vychutnat si jej v odlišných lokalitách v jakoukoliv část dne,“ uvedla tehdy firma.
Uběhlo však pár let a Starbucks zjistil, že síť pekáren vlastně nepotřebuje a všechny své provozovny nakonec loni zavřel.
Čtěte také: Tahle kalkulačka spočítá, kolik dřiny vás bude stát oběd ve fastfoodu
Zajímavé je, že původní majitel se rozhodl ve stejných místech otevřít pekárny znovu, jen s trošku jiným názvem. Starbucksu to nevadí, protože pekárny stejně nechce a možná je rád, že lidi nebudou tolik nadávat kvůli tomu, že je nejdříve skoupil a pak je zavřel.
Pro mě je toto naprosto fascinující. Když se vám podaří vybudovat firmu do určité velikosti (alespoň 20 až 30 milionů dolarů), tak jste najednou zajímaví pro spoustu buď finančních investorů nebo strategických partnerů. A ti často mají hodně peněz a přemýšlí trošku jinak.
A v tom je obrovská šance, jak svou firmu prodat za mnohem více peněz, než byste vydělali běžným způsobem. Větší hráči totiž řeší zcela jiné problémy či obavy a ve finále to přináší podobné – až neuvěřitelné – příležitosti.
John Vanhara je investorem a majitelem firmy IncParadise a jeho postřehy z podnikání ve Spojených státech najdete na jeho blogu.
