Když bývalý americký prezident a nyní opět republikánský kandidát do Bílého domu Donald Trump před dvěma roky prodal svůj dlouhodobě ztrátový hotel ve Washingtonu, získal za něj velmi slušných 127 milionů dolarů, skoro 2,9 miliardy korun. Tehdy to vypadalo jako geniální tah nebo neuvěřitelné štěstí. Málokdo však ví, že aby Trump mohl tento obchod vůbec uzavřít, musel kupci půjčit část peněz, které možná nikdy nedostane zpátky.
Ten příběh se začal psát v roce 2012, kdy Trump vyhrál výběrové řízení na rekonstrukci historické, ale taky značně zchátralé budovy Staré pošty ve Washingtonu D.C. na luxusní hotel s 263 pokoji. Vlastníkem nemovitosti, která se nachází na Pennsylvania Avenue, čili jen pár bloků od Bílého domu, měla nadále zůstat americká vláda.
Trump však do rekonstrukce budovy z roku 1899 v románském stylu investoval 200 milionů dolarů a zavázal se k placení měsíčního nájemného ve výši nejméně 250 tisíc dolarů po dobu šedesáti let.
Při získávání zakázky porazil konsorcium, do něhož patřila i společnost Hilton Worldwide, a které plánovalo budovu přestavět na hotel Waldorf Astoria. Tato skupina protestovala proti Trumpovu vítězství u Generální správy služeb (GSA), která dohlížela na proces výběrového řízení.
Hilton a jeho partneři předložili desítky stran novinových výstřižků, které upozorňovaly na Trumpovu historii nesplácených úvěrů, nedokončených projektů a zbankrotovaných hotelů. Zároveň tvrdili, že finanční stránka Trumpovy nabídky prostě nedává smysl.
„[Minimální] základní nájem navrhovaný Trumpem by vyžadoval, aby získal příjmy z hotelových pokojů, které v této lokalitě na základě koncepce přestavby jednoduše nelze získat,“ uvádí se ve stížnosti konsorcia. GSA nicméně protest zamítla z procedurálních důvodů, přičemž její pověřenec napsal, že Trumpovy odhady příjmů „nejsou v žádném případě nepřiměřené“.
V říjnu roku 2016, dva týdny před Trumpovým vítězstvím v prezidentských volbách, byl slavnostně otevřen impozantní hotel Trump International Washington D.C. V něm během Trumpova mandátu pobývala řada republikánských kongresmanů, ministrů jeho vlády nebo zahraničních delegací.
Přesto luxusní hotel nedokázal vydělat dost peněz, aby naplnil Trumpův špatný obchodní plán, před kterým konsorcium Hiltonu varovalo. V roce 2017 činily tržby hotelu 52 milionů dolarů – o 35 milionů méně, než Trump Organization předpokládala. A situace se nezlepšovala.
V průběhu dalších dvou let zůstal obrat přibližně stejný: 53 milionů dolarů v roce 2018 a 52 milionů dolarů v roce 2019. To je zhruba polovina toho, co Trump Organization očekávala. Pak přišla pandemie covidu-19 a tržby se propadly o více než šedesát procent na zhruba dvacet milionů dolarů.
Trump poprvé nabídl svůj ztrátový podnik k prodeji v roce 2019 a požadoval za něj půl miliardy dolarů. Když se však žádná nabídka této ceně ani nepřiblížila, byl prodej následující rok pozastaven.
V roce 2021, kdy už Trump nebyl ve funkci, to zkusil znovu. Tentokrát našel kupce, který byl ochoten zaplatit více než 370 milionů dolarů. Když se ale o tom dozvěděl Brian Friedman, developer z Washingtonu, který předtím za hotel nabízel 175 milionů dolarů, byl z toho naprosto v šoku.
„Panebože,“ řekl. „Vůbec tomu nevěřím. Pravděpodobně je za tím nějaký hloupý jihoamerický nebo floridský investor, nebo možná nějaké financování ze strany prodávajícího nebo něco takového. Možná dodatečná smlouva, o které se nikdy nedozvíme, protože ten hotel prodělává,“ tvrdil tehdy Friedman.
Developer měl v obou případech pravdu: Kupující, společnost CGI Merchant Group, sídlila v Miami na Floridě. A z finančního přiznání, které Trump podal v říjnu roku 2023, vyplynulo, že firmě půjčil 28 milionů dolarů.
Společnost CGI však většinu z 375 milionů dolarů, které nakonec zaplatila, financovala půjčkou ve výši 285 milionů dolarů od BDT & MSD Partners, obchodní banky spojené s Michaelem Dellem, kterou spoluvede i miliardář Byron Trott. CGI také zdědila původní nájemní smlouvu, kterou Trump podepsal s GSA. Nový nájemce se spojil se společností Hilton Worldwide, která v původním výběrovém řízení prohrála s Trumpem, aby hotel provozovala pod značkou Waldorf Astoria.
Trump si nakonec z prodeje neúspěšného hotelu odnesl 127 milionů dolarů. Mělo to však jeden háček: CGI neměla dostatek peněz na zaplacení daně z převodu a hypotéky. Trump proto podle soudních záznamů souhlasil, že společnosti půjčí 28 milionů dolarů na pokrytí těchto nákladů. CGI se zavázala splatit Trumpovi třináct milionů dolarů plus úroky v listopadu 2022. Splatnost zbytku částky závisela na dalších faktorech.
Foto Wikipedia.org
Navzdory nové vlastnické struktuře se toho v období po uzavření Trumpova hotelu a jeho znovuotevření o měsíc později jako Waldorf Astoria v červnu 2022 mnoho nezměnilo. Kromě nového jména a několika nových položek na hotelovém menu, podnik vypadal, působil a voněl téměř stejně jako předtím. Dokonce i zaměstnanci byli povědomí: podle Seniha Geraye, generálního ředitele hotelu Waldorf Astoria, který se vrátil z předčasného důchodu, aby hotel vedl, zůstalo asi 95 procent pracovníků z Trumpovy éry.
Jednou z výrazných změn však byl příchod nových zákazníků, kteří by do hotelu vlastněného Trumpem nikdy nevkročili. V nově pokřtěném Waldorfu se například konala akce na podporu Trumpovy demokratické soupeřky ze současné prezidentské kampaně, Kamaly Harris.
Tyto změny nicméně zjevně nestačily k tomu, aby vykompenzovaly špatné finanční výsledky, jež byly základem nájmu, který CGI převzala od společnosti Trump Organization. Když v listopadu 2022, šest měsíců po znovuotevření Waldorf Astoria, nastala splatnost první části půjčky, nebyla CGI schopna splátku uhradit, jak tvrdí Trump.
Strany o půjčce znovu jednaly a CGI dostala o něco více času. Podle žaloby podané v červnu musela být půjčka upravena ještě dvakrát poté, co CGI zmeškala další splátky, přičemž do té doby společnost Trumpovi zaplatila jen sto tisíc dolarů. Trump přitom požadoval 31,5 milionu dolarů.
Podle zdroje Forbesu, obeznámeného s průběhem řízení, CGI v červenci 2023 poprvé nesplatila svou hlavní půjčku. V květnu 2024 zahájil hlavní věřitel BDT & MSD exekuční řízení. Věřitel poskytl CGI dodatečnou lhůtu 45 dní na zajištění financování. Když se jí ani to nepodařilo, společnost BDT & MSD nabídla, že odloží exekuci o dalších 45 dní – pokud CGI splatí malou část naběhlých úroků, a to buď v hotovosti, nebo poskytnutím akreditivu, který by jí to umožnil.
Nic z toho se však neuskutečnilo. A tak se 5. srpna hotel dostal do dražby. V ní získala BDT & MSD hotel za sto milionů dolarů. Nikdo jiný na něj ani nepřihodil, podotkl Paul Cooper ze společnosti Alex Cooper Auctioneers, která na dražbu dohlížela. Cooper označil původní koupi společnosti CGI za „více než směšnou“ a dodal, že „žádný rozumný člověk by do této investice nešel“.
Dluh 28 milionů dolarů, který měla CGI vůči Trumpovi, byl vymazán. Jeho pohledávka tím přešla pod BDT & MSD. Další sada předběžných návrhů v Trumpově občanskoprávním sporu proti CGI je naplánována na konec letošního září.
Přestože BDT & MSD nyní vlastní nevýhodnou nájemní smlouvu, o kterou se nikdo jiný neucházel, je optimistická. „[Jsme] nadále oddáni našemu partnerství s Hiltonem a věříme v budoucnost tohoto podniku,“ řekla Sara Evans, partnerka a mluvčí firmy.
Mluvčí Hiltonu zase uvedla, že „hotel si nadále vede dobře“. Odmítla však prozradit, zda společnost trvá na svých dřívějších výrocích, že současný ekonomický model je nerealistický a povede k dalšímu neúspěšnému pokusu o přestavbu Staré pošty.
