Michal Nýdrle udělal ze stovek milionů miliardy, z generála prezidenta a z ruiny skvost. Cestou zjistil jedno – nemůže stát na místě.
Až bude Michal Nýdrle číst perex výše, bude hlasitě protestovat. Bude říkat něco ve smyslu, že za tím vším nestál sám, že je to týmová práce a že to takto formulovat nelze. Jako spolustrůjce největšího reklamního exitu v Česku však nepochybně bude mít pro mediální zkratku pochopení.
Tím spíš s kompletním kontextem na následujících řádcích. Možná si jeho příběh ze stránek Forbesu z podzimu roku 2018 pamatujete. Tehdy byl odrazovým můstkem prodej jeho digitálně-mediální skupiny Kindred Group, kterou budoval od roku 2004 a kterou za stovky milionů korun (s perspektivním earnout modelem) koupil nadnárodní komunikační gigant Publicis.
Od té doby se každopádně stalo mnohé. Nýdrle a jeho společníci v čele s Lukášem Kružberským dokázali „vysedět“, nebo lépe řečeno vydupat, jeden z vůbec nejpovedenějších earnoutů, kdy díky tomu, že během čtyř let ztrojnásobili skupině zisk, odešli místo se stovkami milionů s miliardami.
S manželkou Pavlou se tak trochu náhodou, tak trochu záměrem dostali přímo do jádra poslední prezidentské volby, kdy ona působila v týmu Petra Pavla jako volební manažerka a on se staral o fundraising. V zapadlé uličce pražských Jinonic si také stihl vybudovat rodinné sídlo a celkově maličké náměstí zvelebuje natolik, až byste získali pocit, že jste kdesi v Českém Krumlově.
„Tamto je naše a tamto taky,“ ukazuje Michal Nýdrle kolem svého domu na další staveniště a parcely, kde vzniknou rodinné domy k pronájmu. Ačkoli se téměř dvacet let věnoval digitálu, reality má v sobě od mala. Stejně jako lásku k automobilům, což dokazují dvě vintage porsche v garáži. Mladší z nich si koupil pro radost a jezdí s ním několikrát týdně.
To druhé, starší a vzácnější, provětrá jen dvakrát do roka. „Je to sentimentální záležitost. Koupil jsem ho od svého strýce, který byl úspěšným reklamním režisérem v Los Angeles, ale kterému se s nástupem internetu přestávalo dařit,“ prohodí Nýdrle, když nadzvedne plachtu, pod níž odpočívá Porsche 356 C z roku 1965.
Sen, na který s manželkou Pavlou a dvěma dětmi mysleli dlouho, se však naplnil jen částečně. Nýdrlovi plánovali obeplout svět na lodi. Nakonec se jim však zlomil stěžeň a po dramatické epizodě se vrátili zpět do Česka. Obeplutí světa bylo přitom téma, u něhož se Nýdrlemu při našem rozhovoru v roce 2018 rozzářily oči úplně nejvíc.
Konkrétně interview končilo těmito slovy: „Posledních 14 let jsem vlastně žil jen v kancelářích. Byly roky, kdy jsem neměl žádné volno a neznal víkendy. Chci si to v budoucnu vynahradit. Poznat svět a něco vidět.“
Poznal jsi svět a viděl jsi něco?
No… To je strašně záludná otázka. Prvoplánově se dá říct, že jsem něco viděl, na lodi jsme si splnili třetinu zeměkoule, ale ve finále jsem ty největší objevy udělal tady doma. Člověk má často pocit, že potřebuje vidět něco ve světě, ale přitom to nejlepší má často před sebou. Začal jsem objevovat krásu Česka, začal jsem žít trochu jinak, mimo ten „posh“ systém, stavíme si farmu… Je to jiná krása poznávání světa, než jak jsem si to maloval před pěti lety.
Co sis myslel, že to bude?
Že si jen budeme užívat krásná místa po světě. S Pavlou jsme ale zjistili, že to jednak není to nejkrásnější a jednak že se nemůžeme kopat do zadku. Že potřebujeme být nějak prospěšní. Jsme z Česka, máme tady rodinu, přátele. A máme tady srdce. S prezidentskou kampaní jsme si uvědomili, že nemá cenu alokovat naši energii jinam než do Česka.
Jak vůbec vznikla mise prezident?
Rok od našeho prvního rozhovoru mi zavolal Petr Kolář s tím, ať se jdu podívat na generála. Že by mohl kandidovat. Tak jsme se tehdy potkali na besedě v kině MAT, které se zúčastnil právě Petr Kolář, Luboš Dobrovský a generál Pavel. Luboš Dobrovský po skončení řekl, ať z generála uděláme prezidenta. Že ten na to má. Tak jsme se tím začali zaobírat, začal jsem shánět základní peníze a stavět tým.
