Ačkoliv jsou ceny bydlení v Česku, a především v Praze, pro mnoho lidí tématem číslo jedna, politické strany, které kandidují v blížících se sněmovních volbách, se bytové problematiky paradoxně nijak výrazně nechopily. A to i přesto, že o nedostupnosti bydlení mluví jako o jednom ze současných problémů lídři většiny stran.
Těžko se dá totiž ignorovat, že nový byt vyjde v Česku podle analýzy společnosti Deloitte na 12,2 průměrného hrubého ročního platu. Naše země tak vychází ve srovnání dvaadvaceti evropských zemí co do dostupnosti bydlení jako druhá nejhorší, hned za Srbskem. Podobně je na tom i v dalších ukazatelích, které poskytují náhled na to, v jakém stavu je u nás nyní trh s nemovitostmi.
Třeba poslední vydání zprávy Světové banky Doing Business 2020 řadí Českou republiku až na 157. místo ze 190 sledovaných zemí ve srovnání toho, jak snadné je získat povolení k výstavbě. Právě nízká nabídka je jedním z důvodů, proč je při vysoké poptávce bydlení tak drahé.
Po volbách, které se konají 8. a 9. října, bude jasnější, jakým směrem se mohou nemovitosti a především jejich ceny ubírat. Připravili jsme proto přehled některých více či méně reálných řešení, která se v programech stran v souvislosti s bydlením a bytovou výstavbou před volbami objevují.
Jde o výběr stran, které mají s ohledem na statistickou chybu šanci dostat se do Poslanecké sněmovny podle agregátoru předvolebních průzkumů Mandáty.cz.
Družstevní výstavba
O podpoře družstevní výstavby mluví strany napříč politickým spektrem. A to včetně komunistů nebo SPD Tomia Okamury, které se tématu bydlení věnuje ve svém programu v jediném odstavci. ANO chce podpořit družstevní výstavbu například výhodnými úvěry pro družstevní podíly a garancemi státu pro delší dobu splatnosti, což má pomoci snížit měsíční splátky.
Podporu družstevní výstavby zmiňují i obě koalice, tedy SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Piráti se STAN. Část obou těchto koalic se do podpory družstevního bydlení pouští už na úrovni pražského magistrátu. Praha bude spoluzakládat bytová družstva, stane se jejich členem, poskytne vhodné stavební pozemky a na nich zřídí družstvům právo stavby až na 99 let.
Stávající velká družstva tvrdí, že při masivní družstevní bytové výstavbě dokážou například v Praze stavět nové byty s cenou kolem pětašedesáti tisíc korun za metr čtvereční. V nových developerských projektech je přitom nyní průměrná cena za metr čtvereční bytu kolem sto dvaceti tisíc.
Státní fabrika na byty
Politici před volbami mluví také o tom, že byty by měl více začít stavět stát. Asi nejkontroverznější vizi nabídl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který vidí budoucnost ve státní výstavbě, konkrétně ve výrobě prefabrikovaných bytů ve státní továrně.
„Stát bude mít fabriku na byty. Bude vyrábět rovnou hotové moduly. Žádné holobyty, ale krásné, útulné a bezpečné bydlení odpovídající 21. století. Jo, a topení je ve stěnách. Ty mají taky perfektní izolaci,“ objevilo se v Babišově knize Sdílejte, než to zakážou!
Sociální demokracie chce zase zřídit Státní bytový fond, který bude byty pořizovat a následně pronajímat. Koalice Pirátů a STAN zmiňuje, že k narovnání nerovnováhy na trhu s bydlením je potřeba co nejdříve vystavět ve městech i menších obcích asi sto tisíc bytů za zhruba dvě stě miliard korun. O investice se podle nich má dělit soukromý sektor a veřejná pokladna.
Státní výstavbu zmiňuje i hnutí Přísaha, které ovšem řešení problematiky bydlení ve svém programu dále nijak nerozvíjí. Podle hnutí mají obce začít stavět startovací byty a stát má podporovat vznik nájemního bydlení pro ty, kteří nedosáhnou na hypotéku.
Digitalizace stavebního řízení
Procesu povolování staveb se ve svém programu hodně věnuje koalice Pirátů a STAN. Například v Praze se kompletní povolení nové výstavby táhne i deset let. To se má podle slibů pirátů a starostů, kteří zároveň kritizují schválenou podobu nového stavebního zákona, rychle změnit.
„Stavební řízení bude digitální, s minimem administrativy, předvídatelné, přizpůsobené různým typům staveb a vyvažující veřejné a soukromé zájmy. Stavebník bude jednat jen s jedním úřadem a ten si sám zajistí další podklady,“ píše se v programu koalice.
I koalice SPOLU slibuje zjednodušení stavebního řízení, které má klást menší nároky na stavebníka. O digitalizaci a zjednodušení stavebního řízení mluví v programu i vládní hnutí ANO. To slibuje také zavést národní geoportál územního plánování nebo dokončení digitálně technické mapy, která má zjednodušit výstavbu a zrychlit získání stavebního povolení.
Stavební zákon. Znovu?
Poslanci z řad ANO, SPD a KSČM v červenci přehlasovali senátní veto a schválili tak nový stavební zákon. Zatímco ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort za zákonem stojí, si od zákona slibuje jednodušší a rychlejší řízení, obce se obávají, že ztratí kontrolu nad tím, co na jejich území vznikne. A stávající opozice nadto zákon kritizuje s tím, že výstavbu vůbec neurychlí, spíše naopak.
Toto štěpení se objevuje i v předvolebních programech. Hnutí ANO si vystačilo s konstatováním, že nový stavební zákon situaci s dostupností bydlení výrazně zlepší. Koalice SPOLU na druhou stranu navrhuje stavební zákon kompletně reformovat, díky čemuž by se mělo podle politiků v Česku začít stavět čtyřicet tisíc bytů ročně. Pro představu, v celém loňském roce začala výstavba celkem pětatřiceti tisíc bytů.
Případné změny v zákoně má v plánu i koalice PirSTAN, která chce přesunout rozhodování zpátky na lokální úroveň, aby k výstavbě měly větší slovo obce. Koalice odmítá i vznik centrálního stavebního úřadu, se kterým nový stavební zákon počítá.
Snížení daní i pokuty
V souvislosti s cenami nemovitostí se mluví i o stoupajících nákladech na výstavbu. Ty chtějí některé strany po volbách snižovat pomocí nižších sazeb DPH. Koalice SPOLU například hodlá prosazovat snížení DPH u výstavby či rekonstrukcí bytů z patnácti na deset procent. Nižší daň na stavebniny slibuje také hnutí ANO.
O nízkých daních se volič dočte i v programu ČSSD, která chce zachovat nízké daně pro první až třetí nemovitost na fyzickou osobu. Určité daně ale chtějí sociální demokraté naopak nově zavádět nebo zvyšovat. „Zavedeme takové daně, které budou bránit spekulacím s byty a jejich nedostatečnému využití skrze zdanění čtvrté a další nemovitosti,“ píše se v programu strany.
A zavést chce ČSSD také například pokuty za dlouhodobě neobsazené byty. Šéf sociálních demokratů a současný ministr vnitra Jan Hamáček v předvolební debatě CNN Prima News hovořil o sazbách tři až pět tisíc korun měsíčně. ČSSD by tímto krokem chtěla podle slov jejího předsedy donutit majitele bytů, kteří spekulují na růst ceny nemovitosti, aby byty pronajímali.
Podle Hamáčka je jen v Praze kolem sedmdesáti tisíc neobsazených bytů. To ale nekoresponduje s posledními údaji z analýzy společnosti KPMG, která spočítala, že formálně neobydlených bytů je v metropoli 46 tisíc, přičemž ne všechny jsou skutečně prázdné. Ta však vycházela pouze z posledního sčítání statistického úřadu. Kolik je ve skutečnosti v Praze prázdných bytů, to nikdo neví.
Krátkodobé pronájmy
O platformách typu Airbnb se jako o jednom z viníků situace na trhu s byty mluví už několik let, především v hlavním městě. Během pandemie sice krátkodobé pronájmy vzhledem k minimu turistů v Praze z diskusí vypadly, ale teď se problematika Airbnb opět rozhýbala, a to ještě před volbami.
Stavební úřad Prahy 1 totiž nově vydal průlomové rozhodnutí o tom, že jeden z bytů využívaný na krátkodobý pronájem musí splňovat stejné stavební předpisy jako hotely či penziony. Stanovisko Prahy 1 už potvrdil i odbor stavebního úřadu magistrátu. Pokuta majiteli zmiňovaného bytu tak může být precedentem pro další poskytovatele krátkodobých pronájmů.
A další kroky k přísnější regulaci krátkodobých ubytovacích služeb slibují ve svých programech i sociální demokraté nebo koalice pirátů a starostů. První zmiňovaná strana hovoří o novém zákonu na regulaci služeb typu Airbnb včetně jasných daňových pravidel, která mají majitele motivovat k dlouhodobému pronajímání bytů. Piráti a STAN pak zmiňují nutnost nové legislativy pro celou oblast sdílené ekonomiky.
