Je to jediné takto rozsáhlé muzeum vůní na světě. Legendární Osmotéka (Osmothèque) se sídlem ve Versailles je zároveň největším archivem, největší „knihovnou vůní“ světa. Ostatně tak vznikl i název této instituce, podle řeckého osme, výrazu pro vůni či parfém, a slova bibliothèque, tedy knihovna.
Dnes versailleská Osmotéka obsahuje tisíce vzorků parfémů a vonných esencí, které lidstvo stvořilo za poslední více než dva tisíce let, a jde o unikátní světové kulturní a historické dědictví. Najdete tu třeba autentické parfémy, které měl v oblibě císař Napoleon, původní vonné esence, kterými se ještě před začátkem našeho letopočtu zkrášlovala egyptská královna Kleopatra.
Je tu i oblíbený parfém poslední francouzské císařovny Evženie a více než čtyři tisícovky dalších autentických vonných základů, včetně těch současných a nejslavnějších. Najdete tu ale taky třeba víc než osm stovek vůní, které už jinde fyzicky neexistují a jejichž vzorky a základy mají právě jen tady, uložené ve sklepích, v chladu, suchu a temnu, podobně jako to nejlepší archivní víno.
https://www.instagram.com/p/CABCWH2olms/?utm_source=ig_web_copy_link
Ani
francouzská Osmotéka ovšem neunikla restriktivním opatřením
v souvislosti s aktuální nákazou nemocí covid-19.
Podobně jako řada velkých muzejních institucí světa byla i ona
po řadu týdnů pandemie uzavřena.
Nyní se s postupným rozvolňováním pravidel ovšem i Osmotéka znovu otevírá. A to je důvod podívat se sem trochu blíž.
Instituci, s níž dodnes spolupracují všechny nejslavnější parfumérské domy světa, ale také významná muzea a galerie, od roku 2008 vládne Patricia de Nicolaï. Zastává zde už 12 let funkci prezidentky. Nechme se tedy na malou prohlídku Osmotéky pozvat přímo od ní!
Co
růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně
Ostatně Patriciin příběh už z Forbesu znáte, loni nám poskytla rozhovor pro podzimní edici Forbes Woman. Tato žena se narodila do rodiny Guerlainových s tradicí šesti generací slavných tvůrců parfémů v zádech. Jako pravnučka Pierra Guerlaina, který spolu se svým bratrem Jacquesem přivedl Guerlain v polovině 20. století k celosvětovému úspěchu, s parfémy vyrůstala od nejútlejšího mládí. Dnes však místo pokračování v rodinné tradici Patricia de Nicolaï už 30 let rozvíjí svou vlastní značku, výrobce luxusních niche parfémů Nicolaï.
„Celý život jsem se věnovala parfémům. Jsem tvůrce. Jsem kreativní. A vždycky jsem měla tak trochu svou vlastní hlavu,“ směje se tato matka tří dětí, která vlastní byznys rozjela jen díky své kuráži – a také statečnosti svého muže, který v roce 1989 vlastní parfumérský byznys rozjel spolu s ní. Dnes mají na kontě víc než stovku unikátních vůní, které Patricia sama vytvořila a které prodává v desítkách butiků po celém světě.
Příprava jednoho parfému přitom podle ní může trvat desetiletí. „Paralelně vždy pracujeme na několika nových vůních najednou,“ vysvětluje Patricia de Nicolaï, která vedle klasických parfémů vyvíjí ve své laboratoři v centru Paříže i interiérové vůně nebo nejrůznější druhy parfémované tělové kosmetiky a vůní do koupele. Šéfovat legendární Osmotéce, mimochodem jako první žena v její historii, je podle ní prý „třešnička na dortu a ohromné vyznamenání“.
Když může přivonět ke všem dosud známým vůním světa, jaké jsou její oblíbené ingredience? „Mám ráda květ pomerančovníku, samozřejmě růži, o které vím, že se hodí takřka ke všemu a vždycky bude fungovat. Trochu komplikovanější je jasmín,“ vypočítává hvězda současného parfumérského byznysu.
Patricia de Nicolaï | Foto Forbes
V jejích laboratořích přímo v srdci Paříže tak takřka neustále vznikají nové a nové nápady na parfémy. „I když, řečeno se Shakespearem, co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně. Růže je prostě růže. Na vás je, vymyslet jí tu nejlepší možnou kombinaci, tak vzniká parfém. Nejkvalitnější ingredience jsou samozřejmě drahé a jsou pro kvalitu luxusního parfému zásadní, nakonec je ale důležité to, jak k parfému člověk přistoupí, co s čím propojíte. I jednoduchá a známá esence může najednou vytvořit v nose přímo explozi, opravdický ohňostroj, to platí už po staletí,“ líčí zapáleně Patricia.
Právě tato touha, touha zažít ohňostroj, ji před 30 lety přivedla k otevření vlastní značky. Patricia de Nicolaï vsadila na niche parfémy, nejdražší segment oboru. Namísto klasických komerčních a vesměs syntetických vůní tak dnes vytváří pomocí mimořádně náročných a sofistikovaných výrobních postupů jedinečné, originální parfémové kompozice nikoli chemicky, ale nákladnou extrakcí nejdražších vonných esencí a vzácných přírodních ingrediencí – od kadidla přes jasmín, ambru, cedrové dřevo, damašskou růži až po ta nejdražší exotická koření z různých koutů světa.
Ostatně právě tak se před desítkami staletí tvořily i exkluzivní starověké parfémy, které dnes můžete objevit právě ve versailleské Osmotéce. Ty, kterými se voněla Kleopatra.
Vůně
starověku i nového milénia
Kromě autentických vzácných vzorků parfémů starých mnoho staletí tady v Osmotéce několik mistrů parfumérů podle původních receptur připravuje vůně minulosti dodnes. Jako třeba „královský parfém“, který je ve zdejší sbírce vůbec nejstarší a jehož recept zaznamenal Plinius Starší (23–79). Vyráběl se na základě medu, skořice a hřebíčku.
S použitím všech potřebných ingrediencí, včetně těch, které dnes už mnohem přísnější evropské regule zakazují, jako je například vorvaní ambra, bobrovina, cibet nebo tonkinské pižmo, tady oživují toaletní vodu Alžběty Uherské, maďarské královny ze 14. století, s výraznou notou kafru a rozmarýnu. Anebo silnou kolínskou, kterou v letech 1815 až 1821 používal Napoleon během svého exilu na Svaté Heleně.
https://www.instagram.com/p/B_MoEYhIBcU/?utm_source=ig_web_copy_link
Návštěvníci
jsou do zdejších prostorů vpouštěni jen po objednávce a po
malých skupinách, to platilo i v době před koronavirem. I
proto se nyní Osmotéka může znovu probudit k životu a
přísná pravidla, která i ve Francii platí, relativně snadno
dodržet.
Přivoníte si tu třeba k Fougere Royale, který měl rád Guy de Maupassant, poznáte uhrančivou Cotyho Rose Jacqueminot z roku 1904, Millotovu Crepe de Chine (1925), Iris Gris od Jacquesa Fatha z roku 1947 nebo opojnou Cuir de Russie Coco Chanel z roku 1925. A také mimochodem velmi současnou Fruit défendu, první voňavkářskou kreaci spojenou s módním salonem. Je od Paula Poireta z roku 1914. K těmto vzácným parfémům však skutečně můžete jenom přivonět. Koupit, na rozdíl od těch současných, nejdou.
Jejich receptury jsou pečlivě uchovávány v sejfu zdejší banky a Osmotéka nemá povolení zapomenuté nebo zmizelé parfémy prodávat. Jsou tu jen jako součást světového historického a kulturního dědictví, uchovávány pro příští generace – a také coby inspirace pro nové a nové tvůrce příštích světových parfémů. Necháte se zlákat? Pro všechny milovníky parfémů je právě versailleská Osmothèque skvostným tipem na první pokoronavirový výlet do Francie!
