Úroveň českého zdravotnictví je v celoevropském měřítku velmi vysoká. Přesto se u nás lékařská péče potýká s řadou problémů a výzev, které na konferenci Lepší Česko společnými silami identifikovali šéf kliniky Agel Plus Pavel Sibřina, zakladatel společnosti Meddi hub Jiří Pecina a historicky nejmladší primářka v republice Eva Nováková.
Tři spíkři, tři různé pozice a společný cíl zlepšovat tuzemské zdravotnictví. Ať už skrze individualizovaný přístup k pacientům, rozvoj telemedicíny, či přímo v terénu, někde napůl cesty mezi Prahou a Ústím, v Roudnici nad Labem, kde Eva Nováková vede oddělení následné intenzivní péče.
„České zdravotnictví bohužel čelí obrovské personální krizi a já jsem věděla, že v momentě, kdy roli primářky nepřijmu, bude fungování oddělení v ohrožení,“ konstatovala čtyřicetiletá lékařka, která se ocitla na pódiu Císařských lázní spolu s nejmladším starostou v republice Jaroslavem Rajskubem a nejmladším ředitelem základní školy Matějem Brzicou.
Zmíněná trojice společně publiku vysvětlovala, jak se vzepřít jasně dané hierarchii v oborech, kde se mnohdy zastavil čas.
„Ke starším kolegům je nutné přistupovat s pokorou a úctou, komunikovat a projevit respekt. Pak většinou není problém najít společnou cestu. Výhoda mládí je, že se nebojíte implementovat nové postupy a používáte k nim moderní technologie. Nejlepší je spojení zkušeností s inovativním přístupem. Rada staršího kolegy může mít cenu zlata,“ míní Nováková.
Foto Penta Hospitals
„Mladší kolegové mají drive a chtějí se vzdělávat, což jim často není umožněno. Začínající lékaři potřebují prostor a adekvátní honoraci za svou práci. Lékařská fakulta je jedna z nejtěžších – šest let studia plus pět až šest let atestace, to dělá nějakých dvanáct let, než něčeho dosáhnete,“ podotýká primářka.
„Vaši vrstevníci ve věku 26 až 28 let už přitom zakládají rodiny, stavějí domy a vy teprve vycházíte ven ze školy s diplomem v batůžku,“ dodává doktorka.
Na její slova navázal o asi dvacet minut později zakladatel Meddi hubu Jiří Pecina. Muž, který se poslední přibližně dekádu věnuje expanzi telemedicíny, navzdory tomu, že na začátku století vybudoval úspěšný byznys okolo dovozu a prodeje aut.
„Ženy tvoří osmdesát procent absolventů medicíny, a když už se po těch dvanácti letech dostanou k nějakým adekvátním penězům, jsou již často ve fázi života, kdy chtějí mít dítě a z té adekvátní výplaty je najednou peněžitá pomoc v mateřství. V Meddi hubu si říkáme, co kdyby tyto lékařky dělaly tři hodiny online pohotovosti, když miminko spí,“ přibližuje Pecina.
Ve verbování specialistek na mateřské do digitálního zdravotnictví vidí zakladatel společnosti dva benefity. Jednak je to finanční podpora vznikající rodiny, která se i zásluhou peněžní stability může záhy rozrůstat, a jednak je to udržení profesního kontaktu s místy dynamickým prostředím.
Směs empatické filozofie a zalepování díry na českém trhu generuje Meddi hubu podle Peciny půlmiliardové obraty jen z digitálního zdravotnictví.
„Postupujeme pomalu, bez cizího kapitálu. Z vlastního jsme investovali téměř miliardu korun do naší technologie, kterou nyní využívá devět milionů pacientů v šestnácti zemích světa, a to jsme malá rodinná firma,“ říká Pecina. Česko je sice v oblasti telemedicíny na chvostu Evropské unie, to se ale brzy změní, věří.
Foto Martin Svoboda
Se specialistou na drátě se klienti propojí během několika minut. V Česku a na Slovensku spolupracuje Meddi hub i s řadou velkých korporátů, přičemž u nás poskytuje digitální péči více jak milionu lidí hrazených státem. Na Slovensku už má pokryto 92 procent těchto pacientů.
Škála benefitů plynoucí z telemedicíny je poměrně široká. Zásadní je pro její provozovatele i zdravotnická střediska zejména proto, že může v závislosti na online konzultaci ulevit přetíženým urgentním příjmům nemocnic a ušetřit lékařům i pacientům čas.
Mnohdy totiž nejde jen o dobu strávenou v ordinaci, ale i o čas strávený na cestě, jak během desetiminutovky na pódiu Císařských lázní naznačil šéf kliniky Agel Plus na pražských Vinohradech Pavel Sibřina.
Foto Martin Svoboda
„Jako Češi nejsme zvyklí cestovat za doktory. Pokud si ale budeme chtít udržet dostupnost kvalitní lékařské péče, bude nutné ji koncentrovat do nějakých větších celků a pacienti za ní budou muset dojíždět,“ poznamenal muž, který se kromě šéfa kliniky snaží podle svých slov být mentorem pro své zaměstnance, nejen ty začínající.
„Chci, aby všichni, kdo pracují v českém zdravotnictví, měli sebevědomí nahoře, protože úroveň naší zdravotní péče je v celoevropském srovnání vysoká. Navzdory tomu, co všechno se o ní uvádí v médiích,“ řekl Sibřina na adresu tuzemské medicíny.
Aby mohlo zdravotnictví co nejvíce vyhovět pacientům, musí být podle šéfa Agel Plus individualizované. To podle Sibřiny znamená přizpůsobení se životnímu stylu klienta a koordinace preventivních prohlídek, které na sebe mají navazovat, a tím pádem zabrat co nejméně času.
Jak ale Čechy naučit pravidelně docházet na preventivní prohlídky?
„Nejúčinnější je určitě finanční motivace. Nějaká reforma veřejného zdravotního pojištění, která povede k tomu, že pacient, který pravidelně chodí na prevenci, bude například platit nižší zdravotní pojištění,“ konstatoval Sibřina.
„Zdraví je ale v první řadě o zodpovědnosti každého z nás. Zahrnuje několik faktorů od pohybové aktivity, sportu, stravě a využívání možností preventivních programů a návštěv lékaře,“ završil šéf vinohradské kliniky.
