Měsíce vyostřování konfliktu dnes vyústily v několikanásobný útok Ruska na Ukrajinu. Zatímco si Putin od napadení svého souseda slibuje destabilizaci celé Evropy, svět se zatajeným dechem vyčkává na reakci západních mocností.
Směr, kterým se nakonec rozhodneme vydat, bude mít dalekosáhlé dopady na evropskou ekonomiku – od růstu cen energií a potravin až po ekonomické sankce, které zasáhnou zahraniční obchod a investice. Analytici oslovení tiskovou agenturou Reuters se navíc shodují, že dopady ukrajinské krize také ovlivní rychlost, s jakou se evropská ekonomika zotaví z pandemického útlumu.
Předsedkyně Evropské komise již ráno odsoudila útoky Ruska a označila je za barbarské. Ve svém projevu také slíbila přísné sankce. „Prezident Putin přináší zpět do Evropy válku. EU stojí za Ukrajinou, později dnes budou předneseny sankce, budou se týkat dalších strategických oblastí ruské ekonomiky a trhu. Chceme zastavit přístup ruských bank na evropské trhy,“ řekla předsedkyně.
Později také uvedla, že opatření ze strany Evropské unie mají za cíl oslabit technologickou pozici Ruska v klíčových oblastech, z níž tamní elita vydělává většinu svých peněz.
Rusko se podílí více než dvěma pětinami na dovozu plynu a více než čtvrtinou na dovozu ropy do členských zemí Evropské unie. Jakékoliv omezení dodávek z Ruska by tak mohlo vést k dalšímu růstu cen energií, což by zvýšilo náklady domácností i podniků. Zemní plyn je rovněž hlavní složkou mnoha hnojiv, takže omezení jeho dodávek by zřejmě vedlo k růstu cen potravin.
Konflikt by navíc mohl narušit vývoz obilí z Ukrajiny, který v loňském roce přesáhl 33 milionů tun. Makléřská společnost Bank of America Securities odhaduje, že eskalace konfliktu by mohla zvýšit letošní inflaci v eurozóně o jeden procentní bod na čtyři procenta.
Dopady konfliktu na obchod a investice budou záviset na konečné podobě nových sankcí, které se na Rusko chystá uvalit Evropská unie. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
Význam Ruska pro export z eurozóny od ruské anexe poloostrova Krym v roce 2014 výrazně klesl, protože evropské podniky si začaly hledat alternativní obchodní partnery. Roční hodnota exportu zboží z Evropské unie do Ruska se v současnosti pohybuje kolem 80 miliard eur (dva biliony korun), což odpovídá zhruba 0,6 procenta hrubého domácího produktu Unie. Tento export tvoří zejména stroje, automobily, chemikálie a průmyslové zboží.
„Tvrdé sankce vůči Rusku budou mít určitý dopad na ekonomiku EU, na což musíme být připraveni,“ řekl už ve středu agentuře Reuters místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Evropská unie je rovněž největším zahraničním investorem v Rusku. V roce 2019 hodnota přímých zahraničních investic podniků z EU v Rusku činila 311,4 miliardy eur. To je nicméně jen zlomek ve srovnání s přímými zahraničními investicemi těchto podniků v USA, které dosáhly 2,16 bilionu eur. Ruské investice v EU pak činily 136 miliard eur.
„Na papíře je to hodně, představuje to ale jen malou část celkových přímých zahraničních investic podniků z EU,“ řekl k investicím v Rusku šéf Centra pro studium evropských politik Daniel Gross. Riziko, že by Moskva chtěla vyvlastnit továrny evropských firem v Rusku, je podle něj nízké, a to především kvůli komplikacím při zajišťování provozu těchto závodů.
Ruský útok na Ukrajinu dnes vedl k prudkému zdražení cen plynu v Evropě i k poklesu na evropských akciových trzích. Ceny ropy na světových trzích dnes poprvé od roku 2014 překročily 100 dolarů za barel, což se zřejmě promítne do cen pohonných hmot. Podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka tak cena benzinu v České republice může v horizontu několika týdnů překonat 40 korun za litr.
Podle Hospodářské komory by sankce neměly českou ekonomiku paralyzovat, a to ani v případě nejširšího pojetí sankcí proti Rusku. Pro mnohé firmy z různých odvětví však mohou mít existenční důsledky.
