Okolo vysavače vybudoval fascinující impérium postavené na technologické revoluci, umělé inteligenci a tisícihlavé armádě zvídavých inženýrů (a robotů). Forbesu popsal svůj příběh – a kam hodlá pokračovat.
Syrové stěny s popraskanou omítkou, místy sedřenou až na dřeň cihel. Monolit pódia s jedním stupínkem vedoucím nahoru. Několikametrová obrazovka jasně zářící do potemnělého sálu. A před ní stojí muž se jměním větším než král Karel III., jen v ruce místo žezla třímá… trubku od vysavače.
Mohlo by to působit jako trochu bizarní kulisy pro setkání s aktuálně 200. nejbohatším mužem světa, ale to by tím stříbrovlasým elegánem na pódiu nesměl být James Dyson.
Vynálezce extraordinaire, muž břitkého humoru, který se nebojí utahovat si sám ze sebe, se v jednom ze sálů pařížského Palais de Tokyo rozmáchne onou trubkou jako ukazovátkem a sytým barytonem spustí před mecenáši umění příběh o své cestě.
Ta vedla od studia Royal College of Art až k byznysu za skoro deset miliard dolarů (na kolik Dysonovo impérium aktuálně hodnotí americký Forbes, který ho taky pravidelně zařazuje do 200 nejbohatších lidí světa).
Zkrátím to: k lidem, jako je sir James Dyson (ano, má i rytířský titul od královny Alžběty), se jako český novinář dostanete jednou za pár let. Tohle je vůbec první rozhovor, který českým médiím dal. Nevyhnutelnou lehkou trému ale Dyson zažene jedním stisknutím ruky.
„Díky, že tu dnes jste. Co říkáte na ta sluchátka?“ zeptá se chvíli potom, co sejde z pódia. Na mysli má Dyson Zone, sluchátka s futuristickou maskou přes ústa a filtrem čistícím vzduch, úplnou novinku, na kterou si tu dnes může poprvé sáhnout hrstka vyvolených.
Dyson – značka i její pětasedmdesátiletý zakladatel – se sice proslavil vysavači, na ně ale navázal vysoušeči rukou, potom čističkami vzduchu a nakonec elektronikou na vlasy.
Protože „když máme nový, malý a lehký unikátní digitálně řízený motor a máme know-how z vysoušení, kde bychom ho mohli použít?“ řekl si Dyson a začal vyrábět revoluční fény.
Všechno to jsou ikonické produkty, které se prodávají po celém světě za částky, nad nimiž se leckomu protáčejí panenky. Fén za třináct tisíc korun? Vysavač za dvacet? Čistička vzduchu za dvaadvacet?
Ale značka Dyson má zástupy věrných zákazníků, kteří na ni a její výrobky přísahají, a každý rok expanduje. Od futuristických sluchátek Zone si Dyson slibuje podobnou exponenciálu.
Globální centrálu firma přestěhovala do Singapuru a v domovské Británii má na bývalé letecké základně v Hullavingtonu rozsáhlé sofistikované vývojové centrum, kde zaměstnává několik tisíc inženýrů – a další ve světě.
Kromě toho ale sir James vlastní taky rozsáhlý zemědělský byznys a je jedním z největších producentů hrachu na Ostrovech.
„Měli bychom si v Británii pěstovat vlastní jídlo a nedovážet ho, být potravinově soběstační. A tak jsem se s penězi z prodeje spotřebičů snažil s tím něco udělat,“ říká o svém agrobyznysu, který je založený na udržitelnosti, ale taky – nebyl by to Dyson – na nových technologiích.
„Když pro vás pracují mladí bystří lidé, ať už ve vývoji elektroniky, nebo v zemědělství, kteří jsou ochotni experimentovat a riskovat, tak můžete v celkem krátké době dosáhnout ohromných výsledků,“ je přesvědčený.
Foto Dyson
A tak už teď vidí synergie mezi oběma svými byznysy – ať už je to využití strojového učení na farmě, nebo inovativních přírodních materiálů ve výrobě. „Ale o tom zatím víc říct nemůžu,“ utne proud myšlenek.
Momentů, kdy s ním mluvíte a on se místo odpovědi začne jen tajnůstkářsky usmívat, protože nechce prozradit detaily toho, na čem pracují jeho inženýři ve vývoji, je dost i během následujícího dopoledne.
To sir James, tentokrát bez ukazovátka, zato se sbírkou hyperdymiových motorů rozložených před sebou na stole, sedí u ohně praskajícího v krbu ve vkusném bytě uprostřed Paříže obklopený hrstkou novinářů z různých zemí světa. A ještě na chvíli nás jeden z pěti nejbohatších Britů pustí za oponu svého byznysu.
Z vašich spotřebičů je dnes symbol luxusu… Podívejte, mám Dyson, můžu si to dovolit. Vnímáte to? Byla to strategie od začátku?
Takhle to nevnímám, ne. Ale uznávám, naše výrobky nejsou pro každého, jsou poměrně drahé. Protože jsme do jejich vývoje vložili spoustu peněz a primární je pro nás funkcionalita, ne optimalizovat náklady. Naše inovace a výzkum za nimi, to jsou obrovské počáteční náklady, vývoj trvá dlouho, k tomu materiály, které používáme… naše věci prostě musí být dražší. Ale to je okolnost, to nebyl na začátku můj záměr.
Neudělal z vašich fénů a vysavačů ten status symbol spíš design?
