Umělá inteligence má na byznys zásadní vliv. „Pomáhá nám, abychom byli efektivnější a výkonnější. Je to revoluční technologie,“ říká v rozhovoru výkonný ředitel společnosti Canon pro střední Evropu Jaap van’t Ooster. Při zavádění AI do praxe se japonská firma přesto nechce ukvapit.
Budoucnost firmy vidí Jaap van’t Ooster v inovacích, a to i při kontaktu se zákazníky. „Objevil se fenomén vlogerů, kteří natáčejí a sdílejí videa na svých blozích. Museli jsme se napojit na tyto influencery, abychom se dostali k novým zákazníkům,“ vysvětluje.
Když Nizozemec dostal na starost čtveřici středoevropských zemí, snažil se lépe pochopit mentalitu jejich obyvatel. A neváhá ani vtipkovat. Češi jsou podle něj mistři ve stěžování si. „Nizozemci si také neustále stěžují, ale hlavně na počasí,“ podotýká.
Jak japonská kultura ovlivňuje firmu Canon? Proč chytré telefony „nakoply“ trh s fotoaparáty? Z jakého důvodu jsou Nizozemci otevření a v čem se liší od Poláků a Čechů? To vše vysvětluje Jaap van’t Ooster v rozsáhlém rozhovoru.
Umělá inteligence mění vše. Jak se dotýká chodu firmy Canon?
Mění se to tak rychle, že za pár dní či měsíců by mohla být moje odpověď už jiná. Umělá inteligence má a bude mít na chod firmy určitě vliv, ale těžko předvídat, jaký přesně. Je to revoluční technologie. Hodně bude záležet na našem přístupu, jak dokážeme AI využít a řídit.
Když se podíváte na naše kamery a fotoaparáty, je v nich už nyní spousta technologií s integrovanou umělou inteligencí. Využívá se při rozpoznávání lidí, aut nebo zvířat, při odhadování, jak se bude pohybovat člověk. AI pomáhá fotografovi předvídat situaci a udělat co nejlepší snímek.
Umělá inteligence nám určitě pomáhá i v tom, abychom byli mnohem efektivnější a výkonnější. Spoustu činností a práce, kterou dosud museli dělat lidé, zvládneme lépe s pomocí AI, třeba zpracovat informace nebo komunikovat.
Ve čtyřech zemích, které mám na starosti, nám umělá inteligence může pomoci komunikovat v národním jazyce. Nebudeme potřebovat překladatele. Umím si také představit, že lidé budou muset dělat stále méně rutinní práce, nebo se jí zbaví úplně. Zejména půjde o úkoly, které se opakují. Ty zvládne umělá inteligence převzít bez obtíží.
Jinak v Canonu přistupujeme k umělé inteligenci s respektem. Firma nepodporuje využívání ChatuGPT, protože informace, které tam vložíte, nejsou plně chráněné. Společnost OpenAI využívá tato data v dalším vývoji. A z toho plynou pro Canon velká rizika.
Firma proto vsadila na Microsoft Copilot, kde v rámci našeho nastavení informace zůstávají uvnitř firmy a jsou tak zabezpečené.
Jak se Canon v příštích letech promění?
Naše společnost neustále inovuje. Hodně je to dané i technologiemi, které se ve fotoaparátech, tiskárnách a zdravotnickém vybavení používají. Tyto technologie se mění a spolu s nimi se inovuje i naše firma, která musí vymýšlet, jak je přenést na trh a k zákazníkům. Canon globálně investuje do výzkumu a vývoje osm procent svých příjmů.
Foto Canon
K jakým konkrétním změnám už došlo?
Fotografie jako taková se za posledních dvacet let příliš nezměnila, ale hodně se rozvíjelo a rozvíjí video. Objevil se fenomén vlogerů, kteří natáčejí a sdílejí videa na svých blozích. Museli jsme se napojit na tyto influencery a vlogery, protože Canon nebyl v této komunitě původně tak známý. Takže jsme inovovali, abychom se dostali k novým zákazníkům.
Výrazně se také proměnila oblast kancelářského tisku. Začalo to v období covidu, kdy zesílila potřeba pracovat z domu. Firemní zákazníci ve větší míře preferují kombinování cloudových systémů s kancelářským hardwarem jako tiskárny, skenery nebo kopírky.
Na popularitě získávají menší zařízení, která se dají třeba využívat i doma nebo v malých firmách. Prodeje tiskáren s masivní produkcí stoupají a na vzestupu je rovněž digitalizace produkčního tisku.
Jaký podíl na prodejích firmy mají kamery a fotoaparáty a jaký kancelářské vybavení?
V čtyřech zemích, za které odpovídám, tvoří zařízení pro pořizování fotografií a videí dvacet procent prodejů. Zbylých osmdesát procent připadá na tiskárny a další kancelářské vybavení. Tento poměr je v posledních letech poměrně stabilní. Oba segmenty navíc stále rostou, jen trh s videozařízeními nyní roste o něco rychleji.
O fotoaparáty je tedy stále zájem?
Ano. Do zmiňovaných dvaceti procent spadají fotoaparáty, objektivy, videokamery a další podobná zařízení. Navíc tyhle technologie jsou stále univerzálnější, takže fotoaparát natáčí často i video.
Změnilo se to s nástupem chytrých telefonů?
Po nástupu chytrých telefonů trh fotoaparátů propadl, pak se stabilizoval a nyní opět roste. A posledních pět let je poměrně stabilní. Lidé pořizují obrovské množství snímků a videí na telefony a několik procent z nich má zájem se posunout v kvalitě i profesionalitě, proto si koupí fotoaparát. Tímto způsobem vlastně chytré telefony stimulují trh s fotoaparáty.
Kdo dnes kupuje fotoaparáty a kamery?
Jde o profesionální fotografy, vlogery, influencery. Pokud si zákazník vyřizuje prodlouženou záruku, tak se registruje do našeho systému pod svým jménem, proto máme základní přehled o tom, jací lidé kupují naše produkty a jak je využívají.
Mistři ve stěžování si
Jak se Canonu daří v regionu střední Evropy?
Působíme v řadě zemí, v Africe a na Blízkém východě vidíme díky hospodářskému rozvoji velké příležitosti k růstu. Výkyvy ekonomiky nás ale trápí třeba v Turecku nebo v Izraeli. Země střední Evropy jsou oproti tomu poměrně stabilní a trvale rostou. O Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko se starám už více než sedm let.
Polsko je největší ekonomika v regionu s největším počtem zákazníků. Pak následuje Česko, Maďarsko a nakonec Slovensko. Vidíme i rozdíl v tom, když do ekonomiky tečou ve větší míře peníze z evropských fondů. Maďarsko se k těmto penězům i kvůli svému politickému směřování příliš nedostává. Do Polska naopak míří velký balík peněz z evropských fondů.
V čem se tenhle region liší od Nizozemska?
Ve středoevropských zemích je zvykem, že co řekne šéf, to platí. Pozici a rozhodnutí šéfa málokdo zpochybňuje. V Nizozemsku to úplně neplatí.
Máme na to takový vtip, který situaci ilustruje. Ten zní, že když v Nizozemsku nesouhlasíte se svým šéfem několikrát za den, tak máte problém. Zatímco ve střední Evropě máte problém, už pokud byste s ním nesouhlasili třeba jen jednou týdně. Diskuse se v Nizozemsku prostě očekává. Může zlepšit náladu v týmu i zkvalitnit rozhodování firmy.
V Nizozemsku se mi líbí, že lidé většinou jednají napřímo. Jsou otevření, nepomlouvají se navzájem a nestěžují si. Tedy kromě počasí. Češi a Poláci jsou naopak mistři ve stěžování si. Jednou za měsíc máme online setkání všech zaměstnanců ze čtyř zemí. Je to asi 500 lidí a ti mohou pokládat dotazy.
Z Česka a Polska přicházejí většinou negativní dotazy. Dost často mají i blízko ke stěžování si. Byť třeba firma plní rozvojový plán. Ale když se podívám do historie, může to souviset s tím, že o osudu a budoucnosti Česka a Polska rozhodovali jiní, kdežto v Nizozemsku budoucnost země takřka vždy určovali Nizozemci. Mám rád, když se ve firmě potkávají lidé různých národností a učí se od sebe navzájem.
Mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy nejsou velké rozdíly. Čtveřici zemí spojuje také to, že lidé tady nemluví ve velké míře anglicky, ani příliš nerozumějí, takže je nezbytné komunikovat se zákazníky a partnery v dané zemi místním jazykem.
Canon je japonská společnost. Jak ji to ovlivňuje?
Pro japonskou kulturu je typické, že se lidé snaží vyhýbat riziku. Zní to možná trochu negativně, ale je to potřeba vnímat v pozitivním smyslu. Pokud by se firma dopustila nějaké chyby, mohlo by to poškodit její pověst. Při zavádění inovací je tedy potřeba postupovat opatrně. A týká se to ostatně i zmíněného využívání umělé inteligence.
Typické je také to, že v ústředí firmy pracují hlavně Japonci. Protože většina z nich hovoří výhradně japonsky, není komunikace s Tokiem snadná.
Ale na druhé straně dříve jsem pracoval v nizozemské firmě Océ Technologies zaměřené na výrobu kopírek a tiskáren, kterou později Canon koupil. A řekl bych, že evropské a japonské firmy k sobě mají blíž, než si spousta lidí myslí, přinejmenším mnohem blíž než americké firmy k evropským, protože japonští podnikatelé řeší otázky typu, proč jsem teď na trhu, kde chceme být za deset nebo patnáct let.
Američané dost často myslí spíše na efektivitu a krátkodobé výsledky než na směřování firmy ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Jak náročné bylo firmy Océ Technologies a Canon propojit?
Japonská kultura vybízí k tomu, aby si člověk vážil toho, co má. Je potřeba to rozvíjet, dát věcem čas. I proto, že se filozofie firem Océ a Canon podobaly, proběhla integrace těchto společností úspěšně. A fungovalo to dobře i díky tomu, že manažeři z Océ se od Canonu hodně učili a na druhé straně dostali prostor a svobodu na práci.
Océ není jediná akvizice. Nedávno se Canon vrhl na nákupy v oblasti zdravotnictví.
Canon měl relativně malou Medical Group, která se zaměřovala hlavně na zařízení pro diagnostiku nemocí zraku. S akvizicí Toshiba Medical zdravotnický byznys Canonu hodně narostl. Jeho součásti se stala počítačová tomografie, diagnostické rentgenové systémy, zobrazovací systémy založené na magnetické rezonanci nebo ultrazvukové přístroje.
Chystá se Canon koupit další medicínsky zaměřené společnosti?
Nemohu to komentovat. Ale když se podíváte, jak se Canon chová, tak k akvizicím přistupuje jen u společností, které mají nějakou přidanou hodnotu v oblasti inovací. V případě skenování magnetickou rezonancí by se hodila třeba technologie umožňující pořizovat lepší a ostřejší snímky.
