Země vycházejícího slunce se těší obří vlně turismu. Jenže radost z jejího výnosu možná brzy skončí. Minulý týden zažilo Japonsko otřesy, ze kterých odborné analýzy vyvodily hrozbu takzvaného „megaquake“ – obřího zemětřesení s následným tsunami, dosahujícím až třicetimetrové výšky.
Cestování, bankovnictví, těžba minerálů, lesnictví i rybolov, výroba všeho druhu, technologický vývoj a export… To vše může doznat změny s přídomkem „mega“. Čtvrté největší ekonomice světa hrozí nebývalá katastrofa.
Ve čtvrtek 8. srpna došlo u ostrova Kjúšú k zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice a následně Japonská meteorologická agentura (JMA) vydala své vůbec první varování před potenciálním mega zemětřesením, jehož stín už teď výrazně ovlivňuje chod turisticky lákavé země.
„Japonsko bylo jednou ze zemí, která byla nejdéle uzavřená a cestovní ruch zde byl od období covidu velmi omezený. Nejen kvůli tomu se stalo letos jednou z nejžádanějších zemí,“ komentuje letošní zájem turistů Veronika Rodin z Exclusive Tours.
Roli hraje i významný pokles japonského jenu. „Z Japonska se stala dostupná destinace. Počet turistů vloni přesáhl 25 milionů, letos předpokládáme trhnutí rekordu, kdy úřady odhadují dosažení 35 milionů návštěvníků,“ vypočítává Štěpán Borovec, provozní šéf cestovní kanceláře EliteVoyage.
Také Kateřina Pavlíková z Čedoku potvrzuje, že jednoznačně roste zájem zejména o poznávací zájezdy do Japonska – a růst má nadále. „Očekáváme, že se poptávka u českých turistů bude navyšovat v následujících měsících díky připravované světové výstavě Expo, která proběhne příští rok v Ósace,“ připomíná.
Jak ale do očekávání promluví hrozba obřího zemětřesení? Klienti oslovených cestovních kanceláří se prý ani dlouhodobě rizikovým destinacím nevyhýbají. Rozdíly v ochotě přijmout nebezpečí je však výrazné.
„Některým klientům měníme dovolenou na poslední chvíli kvůli tomu, že předpověď počasí nevypadá ideálně. A někdo se rozhodne cestovat i přes riziko seismické činnosti,“ popisuje Borovec a dodává, že jde spíše o mladší klienty.
Japonsko má v odolávání seismickým ohrožením velké zkušenosti. „Není na světě připravenější země. Tamní investice do výzkumu zemětřesení mají celosvětový význam. Míra seismického ohrožení je však vysoká a nelze ji jednoduše snížit,“ konstatuje Jan Burjánek ze Studií seismických vln a zdrojů na Geogyzikálním ústavu Akademie věd.
Jeho slova potvrzuje Jakub Válek z Českého centra v Tokiu, který v Japonsku žije od roku 2017. „Dlouhodobě se tu říká, že velkému zemětřesení, které přesáhne osm stupňů Richterovy škály, se nelze vyhnout. Není to otázka, jestli přijde, ale kdy. Že se teď vyhlásilo varování před megaquake, nám tuhle nepříjemnou skutečnost připomnělo,“ říká Válek.
Jak prožíval den, kdy mobily hlásily poplach a městem se rozezněly sirény, upozorňující obyvatele na nebezpečí? „Nakonec nebyly otřesy až natolik silné, ale samozřejmě mě hned napadlo, že je tu megaquake. Od té doby mám v pokoji připravený sbalený batoh, abych se v případě velkého zemětřesení mohl hned přesunout někam mimo dosah tsunami,“ popisuje.
Historické paralely nabádají situaci nepodcenit.
Míra neklidu je od vyhlášení nebezpečí mezi místními neobvyklá. „Osobně mě varování před megaquake dost znervózňuje. Žiji v prefektuře Kanagawa, jen pár metrů od moře, a hned druhý den po vyhlášení výstrahy došlo v mém regionu k dalším poměrně silným otřesům,“ vypráví Válek.
JMA uvedla, že pravděpodobnost nového velkého zemětřesení je vyšší než obvykle, ale neznamená, že k němu skutečně dojde. Historické paralely ovšem nabádají situaci nepodcenit, ať už jde o katastrofální zemětřesení, které v lednu 1995 zasáhlo japonské Kóbe, nebo například zemětřesení v Tchaj-wanu z letošního dubna.
Ostrovní stát vyrábí až devadesát procent nejvyspělejších počítačových čipů na světě, ale jeho polovodičový průmysl zůstal naštěstí z velké části nedotčený, protože továrny se nacházely daleko od epicentra zemětřesení. Dobrá zpráva – a zároveň připomínka, jak křehké jsou řetězce globální ekonomiky.
Japonsko se navíc rozkládá na tektonicky velmi aktivní a komplikované oblasti. „Kvůli neustálému vzájemnému pohybu litosférických desek dochází k hromadění mechanické energie podél existujících zlomů, která se uvolňuje právě při zemětřeseních,“ vysvětluje Jan Burjánek.
Silná zemětřesení pak mohou doprovázet i tsunami. „Před nimi by měl zafungovat systém včasného varování, který upozorní na blížící se ohrožení. Rychlá evakuace na vyvýšená místa minimalizuje počty obětí. Ekonomické škody by však jistě byly mimořádné. Obrana proti vysokým vlnám tsunami je nákladná a obestavět celé pobřeží vysokou hrází není reálné,“ konstatuje vědec.
I při nedávném zemětřesení o síle 7,1 stupně, které otřáslo oblastí Mijazaki a zranilo nejméně šestnáct lidí, přišla tsunami. Dosahovala výšky padesáti centimetrů a zasáhla pobřeží půl hodiny po zemětřesení. V případě obávaného megaquake by však vlna mohla dosáhnout až třicetimetrové výšky.
Zdrojem obav je osmisetkilometrový příkop, kde se potkávají litosférické desky. „Oblast je to velmi aktivní, k silným zemětřesením zde dochází v průměru jednou za 150 let,“ říká Burjánek. Obavy vyvolaly silné otřesy v moři u japonských břehů, naznačující možnost, že se celá oblast v následujících měsících aktivuje.
Seismologové se obávají, že otřes v Mijazaki změnil rozložení napětí v oblasti a připravil cestu pro větší zemětřesení o síle osmi nebo více stupňů Richterovy stupnice. „Japonsko se na podobnou katastrofu připravuje a na studium této konkrétní oblasti vydalo nemalé prostředky,“ popisuje vědec.
Japonská vláda odhaduje, že takové zemětřesení by mohlo zabít desítky tisíc lidí. Nejhorší scénáře dokonce předpovídají více než tři sta tisíc. Japonský premiér Fumio Kišida po varování zrušil plánovanou cestu na středoasijský summit.
„Jako premiér s nejvyšší odpovědností za krizové řízení jsem se rozhodl, že bych měl zůstat v zemi alespoň týden,“ oznámil. Místní nicméně k jeho kroku přistupují skepticky – premiéra čekají za měsíc vnitrostranické volby a těší se v současnosti jen nízké politické podpoře.
Asi nejpřímější srovnání s možnými následky megaquake nabízí zemětřesení v japonské oblasti Tohoku z roku 2011. Tehdy mu předcházely otřesy o síle 7,3 Richterovy stupnice, které přišly dva dny před hlavním otřesem. Devítistupňové zemětřesení tehdy zvedlo tsunami, která usmrtila 18 500 lidí a byla příčinou vážné havárie v jaderné elektrárně Fukušima.
V případě aktuálního varování se ale Jan Burjánek obává vyšších ztrát na životech. „Ohrožená příbřežní oblast je hustěji osídlená a velmi industrializovaná,“ varuje.
